Hlavní obsah

Tragédie v La Manche se dala čekat. Může se opakovat, tvrdí místní i odborníci

Na nebezpečnou cestu přes Lamanšský průliv se už letos vydalo na 31 tisíc lidí. (Video: AP)

 

Reklama

25. 11. 18:33

Do Británie míří z Francie stále více migrantů a uprchlíků. A neodradily je ani středeční události. „Jdou za svými příbuznými,“ vysvětluje odborník na migraci, podle něhož nesou za tragédii větší vinu Britové než Francouzi.

Článek

Francouzský přístav Calais ve čtvrtek ovládl šok a smutek. Vůbec nejhorší neštěstí u francouzských břehů, při němž se ve středu utopilo 27 migrantů, nebylo přitom pro mnohé tamní obyvatele překvapením. „Rve mi to srdce, je to hrozné. Bohužel katastrofa musela přijít a ještě přijde. Migranti jsou odhodlaní (dostat se do Británie),“ citoval regionální deník La Voix du Nord calaiského penzistu Christiana.

To, že byla katastrofa očekávaná, si myslí i další oslovený Sylvestre Huygens. „Kvůli dohodám z Touquet (dohoda mezi Francií a Británií, pozn. red.) je hranice u nás a Angličané nedělají nic. Je to strašné, zahráváme si se životy lidí,“ rozčiloval se.

Britové nicméně tvrdí, že navzdory tragédií se situace v posledních měsících zlepšila. Člen kabinetu Steve Barclay poslancům řekl, že se v roce 2021 podařilo zabránit 20 tisícům ilegálních přejezdů a že jeho země spolupracuje s Francií na tom, aby se podobné tragédie už nestávaly.

Britové brání slučování rodin

Zděšení a smutek už vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Boris Johnson, přičemž oba slibovali zesílení vzájemné spolupráce v boji proti pašerákům.

Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, dává větší vinu za středeční tragédii Britům: „Myslím, že vina je spíš na straně Britů, protože spousta lidí tam jde za příbuznými. A kdyby fungovaly normální mechanismy slučování rodin a Británie jim nebránila, byla by tam těch lidí polovina. Pokud někdo žádá na hranicích o azyl, má stát ho povinnost přijmout. Britové by je neměli odmítat a svádět to na Francii.“

Právě příbuzenské vazby jsou podle Rozumka důvodem, proč míří uprchlíci do nějaké konkrétní země. Většina z nich by ho navíc po dosažení britské půdy měla dostat, protože přicházejí ze zemí, jako je Afghánistán nebo Sýrie.

Na otázku, zda by problém v Lamanšském průlivu měla řešit i Evropská unie – ostatně prezident Macron už požádal o pomoc agenturu Frontex – expert na migraci Rozumek odpovídá, že primárně jde o problém mezi Francií a Británií. „Tím, že Britové opustili Evropskou unii, by pro ně ale měly přestat platit výhody společného azylového systému, tedy snadnější posílání žadatelů o azyl do zemí, z nichž přišli.“

Podle Claire Millotové, která šéfuje organizaci Salam, jež rozváží jídlo uprchlíkům v okolí Calais, nesou odpovědnost obě země. „Důležité ale je, co můžeme dělat teď, abychom zabránili dalším případům. Na moře se vydávají nafukovací čluny, které se často plní vodou a převrhnou… Je potřeba se domluvit jak na úrovni Francie, tak i na úrovni Evropy. Británie stojí stranou, odmítá lidi, je třeba vyvinout tlak na Francii,“ myslí si.

Paní Millotová ale zároveň v rozhovoru pro Seznam Zprávy připomněla, že Francii čekají v příštím roce prezidentské volby. „Myslím, že před volbami nic neudělají. Do voleb je ale ještě daleko, zbývá několik měsíců, to je příliš dlouho.“ Blíží se přitom zima a špatné počasí, v němž se dá očekávat, že bude docházet k dalším tragédiím. „Řešením je skutečná politika přijímání migrantů do azylových center, to, co dělá Francie teď, je směšné.“

Na otázku, zda se v posledních měsících pokouší přeplout Lamanšský průliv více uprchlíků než dříve, odpovídá stručně: „Samozřejmě, to je jasné.“

Na záchranu bylo pozdě

Tragédie se stala ve středu odpoledne, kdy se zřejmě kvůli vlnám z nákladní lodi převrhla loď vezoucí 29 migrantů. Ve vodě o teplotě 17 stupňů Celsia z nich přežili jen dva, kteří jsou nyní ve vážném stavu v nemocnici.

Ve 14 hodin přišlo hlášení od jednoho z francouzských rybářů, který ve vodě zahlédl plovoucí těla. Na záchrannou akci se okamžitě vydaly francouzské i britské lodě, bylo už ale pozdě. Pět, šest, dvacet… obětí rychle přibývalo. Večerní drama skončilo tragickou bilancí 27 mrtvých, sedm z toho tvořily ženy (jedna byla těhotná) a utopily se i tři děti, jejichž věk dosud úřady nespecifikovaly. Všechny oběti pocházely ze zemí Blízkého východu. Dva lidé, kteří neštěstí přežili, jsou z Iráku a Somálska.

Policie ve čtvrtek ráno zadržela už pátého člena pašeráckého gangu, který se měl na převozu lodi podílet. Specializovaný justiční útvar v Lille pak zahájil vyšetřování hned několika trestných činů: pomoc s nelegálním vstupem do země, zločinné spolčení a neúmyslného zabití a zranění.

Francouzská vláda oznámila, že chce proti pašeráckým skupinám tvrdě zasáhnout: „Tyto sítě jsou srovnatelné s těmi, které vytvářejí pašeráci drog,“ řekl nejmenovaný vládní zdroj serveru Franceinfo. Jen ve středu zabránily úřady 671 lidem v cestě do Británie, uvedl ministr vnitra Gérald Darmanin.

Legální cesta neexistuje

Ve čtvrtek se k tragické události vyjádřila i britská ministryně vnitra Priti Patelová, která je známá svým nekompromisním postojem k migraci. Patelová prohlásila, že cesty přes Lamanšský průliv jsou „zbytečné“ a že nikdo nemusí opouštět Francii, aby byl v bezpečí. Nabídla také Francouzům zřízení společných hlídek na pobřeží. Patelová označila plavby migrantů přes průliv za „ilegální a zoufale nebezpečné“. Kritici ale tvrdí, že legální cesty uprchlíkům britská vláda nenabízí.

Situaci nejspíš nevyřeší ani nabízené společné patroly na pobřeží. Calaiský zastupitel Pierre-Henri Dumont stanici BBC řekl, že není reálné, aby policisté střežili 200 až 300 kilometrů dlouhý úsek pobřeží 24 hodin denně. Argumentoval tím, že k přivezení lodi a naplnění běženci stačí pašerákům pouhých deset minut. Podle ministra Darmanina nyní pobřeží hlídá 780 policistů.

Slova francouzského prezidenta Macrona, že Lamanšský průliv nesmí být hřbitovem, tak i nadále zůstávají jen zbožným přáním. Jen letos už v jeho vlnách před středeční tragédií zahynulo na 14 lidí. Na nebezpečnou cestu se od ledna vydalo už přes 31 tisíc lidí. A příjezdy pokračovaly i ve čtvrtek ráno, kdy jedna ze záchranných lodí doprovodila do přístavu v Doveru loď se čtyřmi desítkami běženců. V průlivu panovalo velmi studené a větrné počasí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované