Trump chystá obrat v přístupu k válce, míní bývalý diplomat

Zatímco si Ukrajina a Rusko v posledních týdnech vyměnily hned několik tvrdých úderů a v Istanbulu proběhlo druhé kolo mírových jednání, administrativa prezidenta Donalda Trumpa zůstává zticha.

Podle bývalého amerického velvyslance na Ukrajině Johna E. Herbsta tím naznačuje opatrný, ale předem avizovaný obrat v přístupu k válce.

Trump nereagoval ani na nedělní ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území, které předcházely jednání v Turecku. Několik hodin po zveřejnění zprávy Bílý dům pouze uvedl, že ho Kyjev o operaci předem neinformoval.

Operace Pavučina, při níž Ukrajinci zničili desítky ruských letounů, přitom přišla jen pár dní po návštěvě senátorů Lindseyho Grahama a Richarda Blumenthala na Ukrajině, kde oznámili, že Senát už tento týden pokročí s dlouho očekávaným návrhem zákona o nových tvrdých sankcích proti Rusku.

„Náhlá americká pasivita může znamenat, že Trumpovo křídlo již nechce být aktivním hráčem v ukrajinsko-ruském konfliktu. Zdá se, že si Trump bohužel neuvědomuje, jak moc mu Ukrajinci přihráli do karet,“ říká pro Seznam Zprávy Herbst, který dnes vede Eurasijské centrum při think-tanku Atlantic Council. V americké diplomacii působil přes 30 let, kariéru zakončil s hodností ministra zahraniční služby.

Bývalý diplomat vysvětluje, že by Donald Trump teď mohl zavolat Vladimiru Putinovi a poukázat na poslední úspěch ukrajinské armády jako na další důvod, proč přijmout jeho kompromisní návrh příměří, a zároveň upozornit, že tlak na razantnější postup vůči Moskvě ve Washingtonu sílí.

„Americký prezident se navíc může odvolat na to, že ukrajinská operace, která zaskočila ruskou protivzdušnou obranu, je dalším argumentem pro vznik jeho navrhovaného systému protiraketové obrany ‚Zlatá kopule‘. Právě Ukrajina by podle něj mohla být mimořádně schopným partnerem při jeho vývoji,“ dodává.

Jeho komentář naznačuje, že šéf Bílého domu má v ruce silné argumenty, které však zatím nevyužívá. Ukrajinská operace zásadně oslabila ruské strategické letectvo a poslala Kremlu jasný signál o zranitelnosti i hluboko v týlu.

Trump by tuto situaci podle Herbsta mohl obrátit ve svůj diplomatický triumf – prezentovat se jako jediný hráč, který dokáže Putina přesvědčit k příměří bez nutnosti další eskalace nebo přímého zapojení NATO.

„Současně může Trump tuto chvíli využít i na domácí scéně. Kongres se chystá jednat o novém balíku sankcí a prezident se může postavit do role jediného, kdo může zabránit dalšímu zostření americko-ruských vztahů – výměnou za úspěšně vyjednané příměří,“ dodává s tím, že by to byla chytrá cesta, jak využít ukrajinský úspěch na bojišti k dosažení vlastního cíle: trvalého míru na Ukrajině.

Po počátečním zapojení, kdy Spojené státy zprostředkovaly květnové první kolo mírových rozhovorů, teď Washington nicméně výrazně omezil svou aktivitu. Během pondělního druhého kola jednání v Istanbulu byla účast amerických zástupců minimální.

Podle expertů se to dalo čekat. Ministr zahraničí Marco Rubio, který byl přítomen při prvních jednáních, je rychle označil za zklamání, protože Rusko poslalo k jednacímu stolu pouze pracovní skupinu diplomatů bez rozhodovacích pravomocí. Tentokrát však Rubio a další vysoce postavení představitelé Trumpovy administrativy sehráli v jednáních ještě menší roli.

Ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rubio vedl hovor s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, během něhož „zopakoval prezidentovu výzvu k pokračujícím přímým jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou za účelem dosažení trvalého míru“. Ministerstvo však v tiskovém prohlášení uvedlo, že hovor proběhl na Lavrovovu žádost.

Druhé kolo jednání bylo krátké a skončilo bez výrazného průlomu – kromě domluvy obou stran na další výměně zajatců.

Po skončení jednání američtí představitelé pro ABC News uvedli, že byli zklamáni, ale nikoli překvapeni rozsáhlým seznamem požadavků, které Rusko uvedlo jako podmínku pro souhlas se 30denním příměřím.

Tento seznam obsahoval řadu bodů, které jak Ukrajina, tak Trumpova administrativa považují za nepřijatelné, a představuje podle nich jasný pokus Moskvy odsunout smysluplná jednání.