Hlavní obsah

Ukrajinci prchají k sousedům. Na hranicích čekají i osm hodin

Foto: Omar Marques, Getty Images

Ukrajinci utíkají před válečným konfliktem téměř všemi směry. Sousední státy jsou připravené pomoci. Na snímku cestující na nádraží v polském Přemyšlu, kam dorazili vlakem z ukrajinského Lvova.

Reklama

Na Ukrajinu vtrhla ruská armáda, zemí otřásají exploze. Sousední státy zažívají příliv válečných uprchlíků, hranice mají otevřené. Ruský útok odsoudil i Viktor Orbán, který má jinak z evropských lídrů k Putinovi asi nejblíže.

Článek

Ruský prezident Vladimir Putin ztratil zábrany a v noci ze středy na čtvrtek oznámil zahájení „speciální vojenské operace“ s cílem „demilitarizace a denacifikace“ Ukrajiny. Vojenské jednotky Ruska se daly do pohybu, exploze se ozývají napříč Ukrajinou.

Válku za dveřmi teď prožívají intenzivně sousední země. Vedle Běloruska, které je s vysokou pravděpodobností do tažení zapojeno (více zde), také Moldavsko, Rumunsko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Jak na dění reagují tamní vlády? A jak se situace vyvíjí na hranicích?

Slovensko

„Důrazně a rozhodně odsuzuji nevyprovokovaný a bezohledný útok Ruska na našeho souseda Ukrajinu. Vyjadřuji solidaritu s Ukrajinci a prezidentem Zelenským. Tento nesmyslný válečný akt ohrožuje miliony nevinných životů. Agresor je agresorem, i když obviňuje oběť,“ napsala ve čtvrtek ráno na Twitteru slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Na tiskové konferenci po mimořádném jednání Bezpečnostní rady SR hlava státu informovala také o tom, že Slovensko je ve spolupráci s NATO a EU připraveno poskytnout Ukrajině pomoc s ukončením konfliktu a s ochranou lidských životů.

Premiér Eduard Heger následně sdělil, že země poskytne pomoc těm, kteří z Ukrajiny prchají před válkou. Slováky předseda vlády vybídl, aby pro tyto jedince měli pochopení a soucit.

„Policie v součinnosti s ozbrojenými silami bude zajišťovat kontrolovaný přechod hranic a lidé prchající před válkou u nás dostanou potřebné zázemí. Nezaznamenali jsme dosud žádné žádosti o azyl na slovensko-ukrajinské hranici, čekací doby na hraničních přechodech se prodloužily,“ uvedlo pro Seznam Zprávy slovenské ministerstvo vnitra.

Na hranicích u Užhorodu se vytvořila dlouhá kolona.Video: twitter/andreivaitovich

Na hraničním přechodu ve Vyšném Nemeckém lidé čekají i 8 hodin, na přechodu Ubľa 360 minut. „Nevylučujeme, že doba čekání na těchto hraničních přechodech může být prodloužena. Úřad hraniční a cizinecké policie Prezidia Policejního sboru a Finanční správa situaci monitorují a dělají vše pro to, aby byl plynulý provoz zajištěn co nejdříve,“ informoval dále tiskový odbor ministerstva.

V současnosti by nicméně měly být v provozu všechny přechody na hranicích s Ukrajinou kromě železničního hraničního přechodu Čierna nad Tisou – Čop, kde byla osobní doprava zastavena. Například Železničná spoločnosť Slovensko kvůli konfliktu až do odvolání pozastavila všechny vlaky směřující na Ukrajinu.

Vstup do země je umožněn všem osobám, které utíkají před válečným konfliktem. Po individuálním zvážení budou moci do země i osoby bez platného cestovního pasu. V případě zvýšeného přílivu lidí je Slovensko připraveno posílit výkon kontroly i služby na hranici a zvýšit počet hraničních přechodů o takzvané hotspoty. Tam budou příslušníkům Policejního sboru pomáhat vojáci.

Kvůli nastalé situaci by na Slovensko měly přijít jednotky NATO, podobně jako je tomu v případě pobaltských států. O kolik vojáků půjde, zatím nebylo upřesněno, mělo by však jít o několik stovek a měly by pocházet ze Slovensku geograficky blízkých států. Vláda prý již dostala více nabídek.

Polsko

Hranice s Ukrajinou sdílí i Polsko, kde se ministr obrany Mariusz Blaszczak rozhodl zavést další stupeň připravenosti v samostatných jednotkách sil operační a územní obrany. „Armáda je kvůli napjaté situaci na Ukrajině několik týdnů ve stavu nejvyšší pohotovosti. Polské ozbrojené síly situaci monitorují,“ napsal ministr na Twitteru.

Šéf polského ministerstva vnitra Mariusz Kamiński pak ve čtvrtek avizoval, že Polsko musí Ukrajincům v těchto těžkých dnech projevit solidaritu jak na státní, tak i lidské úrovni. Na uprchlickou vlnu se země připravovala již několik týdnů, a hodlá tak poskytnout azyl všem, kteří ho budou potřebovat.

Náměstek polského ministra zahraničí Pawel Szefernaker informoval, že „v příštích hodinách se začnou otevírat přijímací centra pro uprchlíky“. V první fázi jich bude u hranice osm a budou poskytovat jídlo, zdravotnickou pomoc a informace.

Podle náčelníka polské pohraniční stráže Tomasze Pragy je aktuální provoz na přechodech polsko-ukrajinské hranice zhruba 29 tisíc osob za den, a to v obou směrech. Ve směru vstupu je to přibližně 15 tisíc lidí, napsala agentura PAP.

Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. To, co svět na jejím území nyní sleduje, má podle něj být „bezprecedentním aktem porušení mezinárodního práva a znásilnění suverénního a nezávislého státu“.

Moldavsko

Přechody mezi Ukrajinou a Moldavskem podle dopoledních slov tamní ministryně vnitra Any Revencové překročily už téměř dva tisíce Ukrajinců prchajících ze země. Většinou mělo jít o celé rodiny a pět lidí republiku dokonce požádalo o ochranu. Někteří míří za příbuznými přímo v Moldavsku, jiní chtějí dál na území Evropské unie.

Země již aktivovala situační plán na řízení toku migrujících osob. V jeho rámci byly na několika hraničních přechodech rozmístěny další síly, aby se přesun lidí usnadnil. V případě potřeby prý může Moldavská republika ubytovat až desítky tisíc uprchlíků. Zřízena již pro ně byla v blízkosti hranic i dočasná třídicí střediska.

Vzhledem k novému vývoji u sousedů Moldavsko aktivovalo krizový štáb, jehož úkolem je neustálý monitoring bezpečnostní situace a koordinace evakuace moldavských občanů z Ukrajiny. Moldavská prezidentka po zasedání tamní Nejvyšší rady bezpečnosti také oznámila, že vláda požádá parlament o vyhlášení výjimečného stavu.

Nejvyšší rada bezpečnosti zároveň rozhodla o uzavření moldavského vzdušného prostoru. Tamní zpravodajská a bezpečnostní služba (SIS) oznámila zřízení mírného stupně teroristické pohotovosti, který umožňuje například posílení kontrolních opatření a zajištění veřejného pořádku na hraničních přechodech.

Rumunsko

Rumunské tiskové agentury zase informují o dlouhých frontách, jež se tvoří u hranic s Ukrajinou. Na hraniční přechod v Sighetu Marmației někteří přišli i pěšky. Úředníci v Bukurešti již ve středu uvedli, že se připravují na přijetí až 500 tisíc uprchlíků.

„Dnes si Ruská federace zvolila sílu tanků na úkor životů svých občanů. Rusko je agresor, nikoli oběť, jak se Kreml snaží dokázat, a celá planeta dnes tuto nezpochybnitelnou pravdu jasně vidí,“ sdělil prezidenta Rumunska Klaus Iohannis na závěr zasedání tamní Nejvyšší rady národní obrany.

„Rumunsko do vojenského konfliktu na Ukrajině nebude zataženo. Navíc vás ujišťuji, že společně s vládou, rumunským parlamentem a našimi mezinárodními spojenci podniknu naprosto všechna nezbytná opatření, aby bezpečnost rumunských občanů nebyla žádným způsobem dotčena.“

Maďarsko

Maďarský premiér Viktor Orbán patří mezi největší stoupence Vladimira Putina v Evropské unii, šéf Kremlu ho naposledy přijal začátkem tohoto měsíce. Orbán nicméně po dnešní schůzi bezpečnostní rady ruský útok na Ukrajinu odsoudil.

„Spolu s našimi spojenci v EU a NATO ruský vojenský útok odsuzujeme,“ řekl s tím, že Maďarsko se do bojů nezapojí a bezpečnost Maďarů je nyní nejdůležitější. Sdělil ale, že země poskytne Ukrajině humanitární pomoc a je připravena přijmout prchající Ukrajince.

Podle výpovědí očitých svědků, na které se odvolává deník Magyar Hírlap, se na zakarpatských hraničních přechodech a na nedalekých čerpacích stanicích vytvořily obrovské fronty. Hustý provoz hlásí také tamní vlaková nádraží.

Bělorusko

Při pohledu na mapu ruských útoků na Ukrajinu to vypadá, že část z nich podniklo Rusko ze sousedního Běloruska, tedy s vědomím tamního diktátora Alexandra Lukašenka. Ruská vojska se v Bělorusku, které je spojencem Moskvy, rozmístila již na dřívější společné vojenské cvičení. Po manévrech, jež skončily 20. února, však v zemi zůstala.

O údajném zapojení Běloruska informovala ukrajinská pohraniční stráž, která hlásila útoky na své hlídky a kontrolní stanoviště. Pokud se informace potvrdí, „měl by Lukašenkův režim čelit stejným sankcím jako samotný ruský agresor“. Na zasedání ministrů zahraničí EU to již v pondělí sdělil šéf evropské diplomacie Josep Borrell.

Sankce proti Bělorusku chystá i česká vláda. „Ukázalo se, že útok probíhá i z běloruského území, a vláda ČR to bude reflektovat ve své zahraniční politice,“ sdělil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Běloruský prezident nicméně účast na ruské vojenské operaci odmítá.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Reklama

Doporučované