Článek
Útoky žraloků nejsou ve Španělsku obvyklé, přesto si ale místní i turisté za poslední týden „užili“ několik momentů, kdy se tvor ocitl v jejich blízkosti. Spatření žraloka hlásili třeba rybáři poblíž města Puerto Pollensa na ostrově Mallorca nebo lidé na pláži Costa Blanca v provincii Alicante na jihovýchodě země.
„Působí to spíše jako důsledek soužití s člověkem a nedá se to srovnat s nedávným případem v Egyptě, kde žralok tygří napadl a zabil mladého Rusa. To totiž bylo opravdu zjevné potravně motivované napadení,“ osvětlil situaci pro Seznam Zprávy Jiří Peterka, ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
V rozhovoru dále přibližuje, jaké druhy lidé ve Španělsku nejspíše spatřili, nebo to, zda v budoucnu můžeme čekat větší výskyt žraloků i tam, kde to dosud nebylo až tak běžné.
Je to, čeho byli lidé u španělských břehů svědky nějaká anomálie, nebo jde v této oblasti o něco běžného?
Rozhodně si nemyslím, že by tato pozorování byla nějakou anomálií, která by o čemkoliv svědčila. Co jsem měl možnost vidět zveřejněné záznamy, šlo o dva různé scénáře. Prvním bylo spatření u pobřeží, tedy tam, kde jsou pláže a kde se koupou lidé, a v obou případech šlo zřejmě o žraloka modravého, jehož chování bylo zvláštní. Byl poněkud dezorientovaný, a mohl tak být zraněný či nemocný. Určitě to ale nevypadalo jako jeho normální chování.
Druhý scénář se týkal videa s rybáři, kde dosud není úplně jasné, jestli daného žraloka šedého ulovili, nebo se jim jen nějak zamotal do vlasce. Spíše to ovšem vypadalo tak, že ho jedním či druhým způsobem vytáhli k hladině. Tento druh totiž přes den zůstává v poměrně značných hloubkách a ani v nočních hodinách běžně nestoupá až k hladině.
Pozorované případy tak působí spíše jako důsledek soužití s člověkem a nedá se to srovnat s nedávným případem v Egyptě, kde žralok tygří napadl a zabil mladého Rusa. To totiž bylo opravdu zjevné potravně motivované napadení. Že se v kratším časovém rozmezí sešlo u španělských břehů několik případů spatření různých druhů žraloků, je podle mě spíše náhoda.
Zmínil jste, že šlo o žraloka modravého a žraloka šedého. Je tento druh pro člověka vůbec nebezpečný?
Existuje zhruba 500 druhů žraloků a z toho jen asi u 25 z nich je zaznamenaný případ útoku na lidi – ať už vyprovokovaný, nebo nevyprovokovaný.
Zrovna pozorované dva druhy patří mezi ty málo nebezpečné druhy, jelikož žralok šedý se vyskytuje převážně v hloubkách, a je tak malá šance se s ním potkat, a žraloci modraví se zase, byť v poměrně vysokých počtech, vyskytují převážně na otevřeném moři, dále od pobřeží. Potkat se s nimi tak můžeme spíše náhodou, třeba při výletě za velrybami.
Tyto dva druhy tak rozhodně nepatří mezi ty, u kterých by byly zaznamenány častější útoky na člověka, dokonce ani ty vyprovokované. Mezi nebezpečné druhy patří celosvětově třeba žralok bílý, žralok tygří a zejména v amerických vodách pak též žralok bělavý.
Poměrně nebezpečným druhem je také žralok dlouhoploutvý, ten se ale stejně jako žralok modravý vyskytuje výhradně na otevřeném moři.
Počítejme tedy s tím, že daní žraloci opravdu byli dezorientovaní nebo zranění, což byl důvod, proč se najednou vyskytli u pobřeží. Na žraloky nicméně dopadá změna klimatu, nemohou se tedy kvůli oteplování jižních vod na sever přesouvat?
Možné to samozřejmě je. Klimatická změna ovlivňuje chování všech zvířat, a to včetně těch mořských, žraloky nevyjímaje. Areály jejich rozšíření se budou měnit a mění, teplomilnější druhy se budou dostávat více na sever, zatímco ty chladnomilnější budou naopak zatlačeny více na sever či do větších hloubek.
Další důležitou záležitostí je i to, že mořský ekosystém dnes trpí obrovským přelovením. Krásně je to vidět zejména ve Středozemním moři, které je sice poměrně malé, ale je to významný ekosystém, který je velmi využívaný a extrémně se v něm loví.
Na rybích trzích třeba v Chorvatsku jsou dnes na výběr v zásadě pouze dva druhy ryb a jsou to druhy, které se chovají v mořské akvakultuře. Z průmyslového lovu se dnes již ale na tyto trhy dostává minimum ryb.
Elitní potápěč o žraločím útoku v Egyptě
Při útoku žraloka zemřel začátkem června u pláže v egyptském letovisku Hurghada ruský občan. Elitní potápěč Tomáš Kotouč v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal, že obrana proti dravci funguje, ale u plavců a surfařů je velmi problematická.
Asi před 20 lety byl přitom výběr na tržnicích poměrně pestrý a dalo se vybírat z pestré nabídky. Nicméně již v tu dobu bylo zjevné, že se výrazně snižuje velikost ulovených jedinců; šlo o čím dál tím menší ryby. Dnes už jsme v situaci, kdy se na trh dostane opravdu jen pár druhů a dominují ty, které jsou vyprodukované chovem.
Ovlivní i tohle žraloky a jejich výskyt?
Ano, kromě toho, že se jim změní areály, se jim změní i potravní zdroje. Ztenčili jsme jim potravní nabídku. Většina druhů žraloků je rybožravých, dokonce i žraloci bílí většinou loví tuňáky, kteří jsou předmětem také našeho zájmu. Určitě tak nejde jen o klimatickou změnu. Schází se zde totiž několik souběžných vlivů.
Je důležité zmínit ještě jednu zásadní skutečnost. Kromě toho, že lovíme běžné druhy mořských ryb, lovíme ve velké míře právě i žraloky. Ročně jich vylovíme asi 100 milionů kusů, což je obrovské množství. Jejich populaci jsme zredukovali o nějakých 60 až 70 %, a v mořích je tak výrazně méně žraloků, než jich kdy bylo.
