Hlavní obsah

Vědci vyvíjejí výrobní linku na krev. První lidé dostali transfuzi

Foto: Pavel Kasík, Seznam Zprávy

Britští vědci z kmenových buněk vyrobili krev. První dva dobrovolníci dostali minitransfuzi.

Reklama

7. 11. 2022 15:50

První dva lidé v historii dostali transfuzi krve vyrobené v laboratoři. Projekt britských vědců a lékařů má pomoct osobám s vzácnými krevními skupinami či nemocemi krve. Nemá ambici nahradit zavedený systém dárcovství krve.

Článek

V žilách dvou dobrovolníků z Velké Británie už kolují v laboratoři vyrobené červené krvinky. Transfuze krve vyrobené z kmenových buněk lidských dárců byla zatím malinká – každý z účastníků dostal množství asi tak na dvě malé lžičky. Vědci si ale od studie slibují velké přínosy.

Výzkum s cílem vytvořit krev z kmenových buněk vědci publikovali už před lety v časopise Nature Communications. O zahájení fázi testování krve v lidských tělech nyní informují britská média.

Hlavním cílem celého projektu je dokázat vyrábět „ultra vzácné“ krevní skupiny, které se velmi těžko shání kvůli mizivému množství vhodných dárců.

Krevní skupiny jsou totiž ve skutečnosti o hodně pestřejší než známé dělení A, B, AB a 0. 

Britská BBC jako příklad extrémně vzácné skupiny uvádí tzv. „bombajskou krev“. Té jsou v celé Velké Británii k dispozici jen tři jednotky a odhaduje se, že možných dárců je v zemi s necelými 70 miliony obyvatel jen 10.

Společný výzkum týmů z Bristolu, Cambridge, Londýna a vládní agentury NHS by také mohl pomoct lidem, kteří jsou kvůli onemocnění závislí na pravidelných transfuzích. Konkrétně jde například o lidi se srpkovitou anémií, talasémií nebo některými druhy rakoviny.

Z Česka:

Jako hraniční stav, který už několik let nezažily, popisují oslovené české nemocnice aktuální nedostatek krve. Každoročně horší situaci během letních prázdnin zdramatizoval koronavirus.

Pokud se všechno povede, bude mít totiž laboratorní krev delší „životnost“. Lidé, kteří mají problémy s krvetvorbou, by díky umělé krvi nemuseli na transfuze tak často a stačily by jim i menší dávky. To by podle autorů výzkumu mimo jiné mohlo zmírnit poškození orgánů z přetížení železem.

O možnou náhradu dosavadního systému dárcovství krve ale nejde. „Většina transfuzí bude vždy záviset na lidech, kteří pravidelně vyhrnují své rukávy, aby darovali,“ napsala BBC s tím, že i když všechno vyjde na jedničku, uměle vyrobená krev bude podstatně dražší než krev od dobrovolných dárců.

Přesto autoři uvádějí, že jejich cílem je masová produkce krve. „V budoucnu chceme vyrábět tolik krve, kolik jen bude možné. Představuji si plnou místnost zařízení, které kontinuálně vyrábí krev ze vzorků od dárců,“ řekl k tomu BBC jeden z autorů, buněčný biolog Ashley Toye.

Vědci sami přiznávají, že od takového bodu jsou ještě daleko, pokus na lidských dobrovolnících je ale podle Toye „obrovským odrazovým můstkem pro výrobu krve z kmenových buněk“.

Jak to funguje?

Proces výroby se ve zkratce řečeno skládá ze čtyř hlavních kroků: odběr krve od dárce, vytažení vhodných kmenových buněk ze vzorku pomocí magnetických kuliček, namnožení vybraných buněk a konečně jejich úpravy, které je nasměrují, aby z nich vznikly červené krvinky.

Z původního půl milionu kmenových buněk podle BBC přitom nejdříve vznikne 50 miliard červených krvinek, ty se pak protřídí až zbyde asi 15 miliard krvinek vhodných pro transfuzi. Jeden sáček krve přitom obsahuje asi bilion červených krvinek.

V rámci již probíhajícího testování chtějí vědci dát umělou krev desítce zdravých dobrovolníků. Jak už vyplývá z úvodu článku, podané množství nemá za cíl plnit účely transfuze. Zatím je potřeba jen zjistit, jak se laboratorně vyrobené krvi bude v tělech lidí dařit. Vědci to budou několik měsíců sledovat a porovnávat s výsledky od lidí, kteří dostali obyčejnou krev.

Jak dlouho krev v těle lidí vydrží, budou moct vědci kontrolovat díky metodě tzv. označování (tagování). Uměle vyrobené červené krvinky mezi ostatními díky označení po odběru krve bezpečně poznají a budou moct zkontrolovat, v jakém jsou stavu.

Vědci doufají, že se tak podaří prokázat jejich hypotéza lepších vlastností laboratorní krve – červené krvinky mají v průměru životnost asi 120 dní, to samé by mělo platit i o v laboratoři vypěstovaných krvinkách, na rozdíl od těch darovaných od lidí si ale můžeme být jisti, že ty z laboratoře jsou čerstvé, zatímco ve vzorku od dárce jsou krvinky různého stáří a tedy i různé životnosti.

Historie

Hladovte tak dlouho, dokud nezemřete. Prodlouží vám to život. To byla jediná účinná léčba cukrovky. Pak přišel zázrak: inzulin. Žijte! První pacient s cukrovkou dostal inzulin před sto lety – 11. ledna 1922.

Velkou otázkou však zůstává, jak finančně náročná technologie bude. BBC píše, že cena jedné dávky krve vyrobené v laboratoři bude „mnohem“ větší než cena krve od dárců. O kolik? To tým dosud neprozradil.

Kromě toho také ještě vědci přesně nevědí, jak navýšit kapacity výroby umělé krve nutné pro klinické využití (byť jen ve výše zmiňovaném rozměru). Jinými slovy mají sice recept, jak se dá krev vyrobit, ale zatím nemají recept na linku, které by byla schopná masové produkce.

Výzvu, která před vědci stojí, BBC přirovnala k situaci, kdy si někdo doma sice umí uvařit dobré vlastní pivo, ale potřeboval by ho umět vařit i ve velkém pivovaru.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované