Rusko hledá nové kupce pro ropu. „Řada zemí pěkně vydělává,“ říká expert

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie. Západní země se tak dlouhodobě snaží omezit příjmy ruského režimu a připravit jej o zdroje k financování války na Ukrajině.

Opatření má podle společného prohlášení dále zabránit Rusku profitovat z války na území jeho západního souseda, podpořit stabilitu na globálních energetických trzích a minimalizovat negativní hospodářské dopady konfliktu.

V pondělí pak vstupuje v platnost také zákaz dovážet po moři ruskou ropu do EU, strop se tak bude týkat dodávek mířících do jiných zemí.

Podle Václava Bartušky, zvláštního velvyslance České republiky pro otázky energetické bezpečnosti, navíc půjde o velký test schopnosti Západu reálně uškodit Rusku a během příštích týdnů také uvidíme, jaký reálný vliv má Západ v dnešním světě.

„Rusko je už nyní nuceno prodávat ropu s velkou slevou (okolo 30 dolarů na barel). Řada zemí (Čína, Indie, Turecko) pěkně vydělává - a jejich vyjednávací pozice vůči Rusku se nyní ještě zlepší,“ uvedl expert na Twitteru.

Dohodu Evropské unie dříve blokovalo Polsko, které požadovalo nižší úroveň maximální ceny. V pátek se však na půdě EU podařilo dohody dosáhnout, což otevřelo cestu k formálnímu schválení cenového stropu během víkendu.

Podle americké ministryně financí Janet Yellenové byl tento limit stanoven po měsících usilovné práce a prospěch z něho budou mít zejména země s nízkými a středními příjmy, které jsou silně zasaženy vysokými cenami energií a potravin.

Dále pak podle ní rozhodnutí omezí příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina, které používá k financování své brutální invaze, a zároveň zabrání narušení globálních dodávek, které by mohlo způsobit prudký nárůst cen benzinu na celém světě.

„Vzhledem k tomu, že ruská ekonomika již klesá a její rozpočet je stále více napjatý, cenový strop okamžitě omezí Putinův nejdůležitější zdroj příjmů,“ uvedla dále Yellenová ve svém prohlášení.

Cenový strop by měl vstoupit v platnost v pondělí, nebo velmi krátce poté. Rejdařské společnosti nebudou moci přepravovat ropu, kterou by Moskva prodávala nad stanovenou cenou, a nebudou jim moci být poskytovány pojišťovací služby, což přepravu prakticky znemožní.

Rusko v reakci na nový vývoj uvedlo, že bude i nadále hledat kupce pro svoji ropu, a to navzdory pokusu západních vlád zavést cenový strop na vývoz ropy, který považuje za nebezpečný.

Ruské velvyslanectví v USA pak v komentářích na sociální síti Telegram kritizovalo to, co označilo za „přetváření“ principů volného trhu. Zopakovalo, že o ruskou ropu bude i přes tato opatření nadále zájem a rozhodnutí o zavedení stropu povede jen ke zvýšení nejistoty a vyšším nákladům pro spotřebitele.

Ruský prezident Vladimir Putin a někteří vysocí kremelští představitelé již dříve opakovaně uváděli, že Rusko nebude dodávat paliva těm, kdo se k cenovému stropu připojí. Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak prohlásil, že tento nástroj je v rozporu se všemi tržními mechanismy, mohl by být velmi zhoubný pro světový ropný průmysl a země v případě zavedení stropu začne dodávat ropu tržně orientovaným partnerům či sníží těžbu.

Agentura Bloomberg již minulý týden uvedla, že Kreml připravuje prezidentský výnos, který zakáže ruským firmám a obchodníkům prodávat ruskou ropu komukoli, kdo zavede na tuto surovinu cenový strop. Její cena se v pátek pohybovala kolem 67 dolarů za barel.