Hlavní obsah

Zástupci Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa vyzvali k dodržování příměří

Foto: Profimedia.cz

Zástupci všech čtyř zemí takzvané normandské čtyřky se sešli po více než roční přestávce.

Reklama

26. 1. 22:20

Zástupci Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny znovu vyzvali, aby se na východě Ukrajiny dodržovalo příměří. Po schůzce také oznámili, že nová jednání o konfliktu na Ukrajině povedou již za dva týdny, kdy se sejdou v Berlíně.

Článek

Vzhledem k rostoucímu napětí ve východní Evropě Ukrajina a Rusko ve středu jednaly spolu se zástupci Německa a Francie. K jednání zemí tzv. normandské čtyřky, jež se odehrálo v Elysejském paláci v Paříži, došlo poprvé od roku 2019. Je to také poprvé od doby, kdy Moskva začala posilovat svoji vojenskou přítomnost na hranicích Ukrajiny.

Jednání trvala více než osm hodin, informoval zpravodaj agentury TASS. Původně se plánovalo, že zástupci Ukrajiny, Francie, Německa a Ruska vystoupí s prohlášením po schůzce již ve 14 hodin odpoledne. Jednání bylo prvním osobním setkáním politických poradců všech čtyř zemí takzvané normandské čtyřky po více než roční přestávce.

Účastníci schůzky vyzvali k příměří

Čtyři země ve společném prohlášení potvrdily závazek dodržovat příměří, k němuž se zavázaly v roce 2015 v takzvaných minských dohodách. Cílem minského protokolu bylo zastavení bojů mezi ukrajinskou armádou a vojenskými silami proruských separatistů.

„(Účastníci schůzky) podporují bezpodmínečné dodržování příměří (…) bez ohledu na rozdíly v dalších otázkách souvisejících s naplňováním minských dohod,“ uvedli v prohlášení. Podle prohlášení je důležité, aby se zintenzivnila práce s cílem dosáhnout rychlého pokroku.

Ruskou delegaci na jednáních zastupoval zástupce vedoucího prezidentské administrativy Dmitrij Kozak, francouzskou delegaci diplomatický poradce prezidenta Francie Emmanuel Bonn, německou delegaci poradce německé kancléřky Jens Plötner a ukrajinskou delegaci vedoucí kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrij Jermak.

Po schůzce také oznámili, že nová jednání o konfliktu na Ukrajině povedou již za dva týdny, kdy se sejdou v Berlíně.

Jermak na twitteru uvedl, že na jednání do Paříže dorazil a že setkání je „silným signálem připravenosti k mírovému urovnání“. Předchozí schůzka, která se konala v Moskvě 6. ledna, ale bez účasti ukrajinského zástupce, trvala asi 4,5 hodiny.

Německo po schůzce podle agentury AP oznámilo, že poskytne ukrajinské armádě 5000 vojenských přileb. Zatímco některé členské státy Severoatlantické aliance dodávají Ukrajině kvůli vyhrocenému napětí s Ruskem zbraně, Berlín to odmítá.

Kancléř Olaf Scholz nesouhlas s dodávkami zbraní vysvětluje dlouhodobým postojem německé vlády, která dává přednost diplomacii. Kyjev považuje pomoc za nedostatečnou, Spojené státy a Británie pro německou pozici vyjádřily pochopení.

Zakročíme, když nebudete konstruktivní, pohrozil Lavrov

Rusko čeká na slíbenou písemnou reakci Spojených států na své bezpečnostní požadavky. Pokud nebude reakce „konstruktivní“, Rusko podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova zakročí. „Na mezinárodním kolbišti se odehrávají zásadní změny, celý systém se zmítá v horečce,“ uvedl Sergej Lavrov při projevu v ruské Státní dumě.

Ministr zahraničí Lavrov si dále postěžoval na to, že Západ stupňuje vojensko-politický tlak na Rusko. A to například tím, že Ukrajině „dodává a vnucuje smrtící zbraně“. Dodal přitom, že Západu nic není do vojenských manévrů, které Rusko provádí na svém území. Máme na ně plné právo, řekl Lavrov.

Rusko ve středu uspořádalo vojenské cvičení ruské dělostřelecké síly v jižní Rostovské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, Střelbu ruská armáda cvičila v rámci kontroly bojové připravenosti, uvedlo ministerstvo obrany. Rusko trvá na tom, že invazi neplánuje, ale Západ pohrozil přísnými ekonomickými sankcemi, pokud k ní dojde.

Rusko také vyslalo další jednotky a stíhačky do Běloruska, kde se cvičení uskuteční příští měsíc. Polská agentura PAP informovala, že ruští výsadkáři umístili prapor v běloruském městě Brest, které leží těsně u polských hranic a zhruba 50 kilometrů od Ukrajiny. Hromadění ruských sil v Bělorusku na severu Ukrajiny představuje novou možnost pro útok, poznamenala agentura Reuters.

Turčak: Rusko by mělo nabídnout separatistům zbraně

Rusko by mělo nabídnout proruským separatistickým regionům na východě Ukrajiny pomoc, i v podobě různých typů zbraní. Podle agentury TASS to prohlásil vysoce postavený představitel ruské vládní strany Jednotné Rusko Andrej Turčak.

Zbraně by Rusko podle něj mělo poskytnout samozvaným Doněcké a Luhanské lidové republice pro zvýšení jejich obranyschopnosti v podmínkách možné agrese. „Domnívám se, že za těchto okolností je třeba, aby Rusko poskytlo Doněcké a Luhanské lidové republice nezbytnou pomoc ke zvýšení jejich obranyschopnosti a k odvrácení vojenské agrese, kterou zjevně chystá Kyjev,“ poznamenal Turčak.

Středeční jednání nicméně lze považovat za pozitivní známku toho, že diplomacie probíhá i přes rostoucí napětí, napsala agentura Reuters.

EU usiluje o diplomatické řešení

Evropská unie podle předsedy Evropské rady Charlese Michela usiluje hlavně o diplomatické řešení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou; reakcí na případnou ruskou agresi by byla odvetná opatření. Michel to dnes řekl na společné tiskové konferenci se slovenským premiérem Eduardem Hegerem po jejich jednání v Bratislavě.

„Hrozba proti Ukrajině je hrozbou proti Evropě. Budeme podporovat snížení napětí nejdříve diplomatickou cestou. Pokud by to selhalo, budou restriktivní a přísná opatření proti Rusku, pokud by se dopustilo agrese,“ uvedl Michel.

Česká republika dnes Ukrajině nabídla, že zemi poskytne 4000 dělostřeleckých granátů za asi 37 milionů korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která návrh kabinetu předložila, považuje dar za důležité gesto solidarity. Česko chce darem posílit obranyschopnost Ukrajiny.

Americký prezident Joe Biden v úterý prohlásil, že zváží osobní sankce vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Dodal, že překročení ukrajinských hranic by mělo obrovské globální následky. Šlo by nejspíše o „největší invazi od druhé světové války“, uvedl podle BBC Biden. Podobně se ve středu vyjádřila také britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované