Zbloudilý roj, nebo promyšlený test NATO? Kreml se drží osvědčeného scénáře

Rozsáhlá provokace. Tak nazval polský premiér Donald Tusk narušení vzdušného prostoru jeho země ruskými drony, ke kterému došlo v noci na středu.

V Kremlem kontrolovaných médiích zatím ale zní jiný příběh. Přestože se objevily informace o tom, že Polsko incident řeší a použije i článek 4 smlouvy o NATO o konzultacích se spojenci v případě narušení bezpečnosti, přední tiskové agentury se vyhýbaly tomu, aby uvedly, že šlo o drony ruského původu.

Ruská státní televize pak citovala nejmenované polské poslance, kteří tvrdí, že se jedná o ukrajinskou operaci pod falešnou vlajkou.

Také reakce z oficiálních míst napovídá klasickému postupu Kremlu. Dočasný ruský chargé d’affaires v Polsku odmítl, že by ruské drony vstoupily do polského vzdušného prostoru.

„Domníváme se, že tato tvrzení jsou neopodstatněná. Neexistují žádné důkazy o tom, že tyto drony pocházejí z Ruska,“ řekl Andrej Ordaš ruské státní tiskové agentuře RIA Novosti. Moskva podle něj nestojí o eskalaci s Varšavou.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se odmítl k dění vyjádřit a odkázal na ministerstvo obrany. To uvedlo, že při svém vzdušném útoku na Ukrajinu neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku. S Varšavou je nicméně připravené na toto téma jednat.

Nečekaně rychlá reakce přišla od blízkého spojence Moskvy. Běloruské ministerstvo obrany oznámilo, že drony vstoupily do polského vzdušného prostoru náhodou po narušení jejich navigačního systému.

Právě otázka, zda šlo o záměrný čin Kremlu, jehož cílem bylo otestovat reakci NATO, bude patřit mezi ty nejdůležitější, kterými se Polsko se spojenci budou zabývat.

Jeden ztracený dron nad polským vzdušným prostorem by mohl být považován za nehodu, ostatně také už se to v minulosti stalo. Ale vpád roje 19 dronů a dalších zařízení, o kterých mluvil Tusk, vyvolává dojem, že mohlo jít o úmysl.

Podle politologa Sama Edwardse, který působí na britské Univerzitě Loughborough, šlo ze strany Ruska jednoznačně o eskalaci.

„Vidíme, že Rusko testuje, tlačí na Evropu a hledá slabá místa a mezery v její obraně. To by v Bílém domě mohlo vzbudit uvědomění, že s Putinem budou muset jednat jinak, že jejich dosavadní strategie a budování komunikace nefunguje, protože se zdá, že on sahá po eskalaci,“ popsal pro Seznam Zprávy s tím, že ale není zdaleka jisté, že taková reakce opravdu ze Spojených států přijde.

Ostatně podobné incidenty se odehrávají na evropském území od začátku války na Ukrajině a odborníci je označují za součást ruských hybridních operací s cílem ohrozit bezpečnost na kontinentu.

Od doby, kdy Rusko v roce 2022 zahájilo svou rozsáhlou invazi, jsou země NATO, zejména Polsko, ve stavu vysoké pohotovosti ohledně jakéhokoli rozšíření ruské kampaně na svá území.

Právě Varšava se stala za poslední více než tři roky cílem sabotážních operací, které úřady spojují s Ruskem. Většinou se jedná o nenápadné útoky na kritickou infrastrukturu – včetně dopravních systémů, finančních sítí a vojenských základen.

Moskva od roku 2023 prudce zvýšila počet sabotážních operací v Evropě zaměřených na kritickou infrastrukturu, jak uvedla nedávná zpráva Mezinárodního institutu pro strategická studia. Autoři také popsali, že cílem těchto akcí je destabilizace Evropy.

Ostatně něco podobného se stalo i v České republice, loni úřady zatkly španělsky mluvícího Jihoameričana, který plánoval žhářský útok na autobusy. Později se ukázalo, že jeho čin měl platit přímo Putinův režim.

Incidenty postupující podle stejného scénáře pak odhalila řada evropských států. Často přitom platí, že útoky nespáchali ruští občané, nýbrž lidé naverbovaní ruskými tajnými službami většinou přes sociální síť Telegram, kterým iniciátoři slíbili odměnu. Moskvě pak toto nastavení umožnilo dát od všech incidentů ruce pryč.

Přes varovná prohlášení evropských lídrů ale Rusko v sabotážních akcích pokračuje.

Také současná událost v Polsku podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy ukázala, že absence silné mezinárodní reakce na předchozí ruské útoky ruského prezidenta Vladimira Putina povzbuzuje k dalším akcím.

„Ruské drony, které vletěly do Polska během masivního útoku na Ukrajinu, ukazují, že Putinův pocit beztrestnosti stále roste, protože nebyl za své předchozí zločiny řádně potrestán,“ domnívá se šéf ukrajinské diplomacie.

Minulý měsíc explodoval ruský dron na zemědělské půdě ve východním Polsku, což Varšava označila za „provokaci“. V roce 2023 ruská raketa krátce přeletěla Polsko, než zasáhla Ukrajinu.

K aktuálnímu narušení polského vzdušného prostoru došlo jen den poté, co polský prezident Karol Nawrocki na akci ve Finsku varoval, že Putin je připraven napadnout i další země, ne jen Ukrajinu.

Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření Kremlu a komentář britského politologa.