Ukrajina a volby? V zájmu Zelenského je krátká kampaň, říká politolog

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už loni v prosinci prohlásil, že je připravený uspořádat s pomocí Evropské unie a  Spojených států prezidentské volby, a to i za zuřící války s Ruskem.

Jeho prohlášení vyvolalo kritiku v politických i odborných kruzích, protože bezpečnostní situace a výjimečný stav prakticky znemožňují konání svobodných a spravedlivých voleb.

„I kdyby bombardování dočasně ustalo, pořád by volby čelily obrovským logistickým problémům, například s aktualizací seznamů voličů, umožněním hlasování Ukrajincům v zahraničí a zajištěním účasti armády,“ upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy přední ukrajinský politolog Olexij Haran.

Podle něj má vláda priority jinde – klíčové je udržet jednotu země, stabilitu institucí a pokračovat v reformách navázaných na možný vstup země do EU.

Spojené státy tlačí na Kyjev, aby zvážil uspořádání voleb i během války. Existují podle vás rizika, pokud současná vláda zůstane u moci i dál bez voleb, které se původně měly konat v roce 2024?

I kdyby určitá rizika existovala, uspořádání voleb za války je velmi špatný nápad. Rusko má zájem destabilizovat Ukrajinu a svobodné a spravedlivé volby nejsou za výjimečného stavu a během bombardování vůbec možné.

Pakliže by ruské útoky dočasně ustaly, pořád by volby čelily obrovským logistickým problémům, například s aktualizací seznamů voličů, umožněním hlasování Ukrajincům v zahraničí a zajištěním účasti armády.

Rusko může Ukrajinu kdykoliv bombardovat a pak ji obvinit z jakéhokoli narušení voleb. Pokusy o krátké volební kampaně by mohly Zelenskému poskytnout výhodu tím, že jeho konkurenti nemají dostatek času na přípravu.

Pokud tedy volby nejsou řešením, co by podle vás měla vláda udělat, aby reagovala na rostoucí kritiku? Například právníci a organizace sledující reformy na Ukrajině opakovaně upozorňují, že parlament má potíže s prosazováním reforem spojených s financováním z EU…

Důležitější než diskuze o volbách nebo referendech, které nelze podle zákona uskutečnit za výjimečného stavu, je zlepšení spolupráce mezi politickými silami. Prospěšná by byla technokratická vláda, která by měla podporu širokého spektra politických sil a občanské společnosti. Pozitivní je, že vláda začíná naslouchat občanské společnosti a expertům, což je důležité pro budoucnost.

Pokud jde o evropskou integraci, určitý pokrok je patrný. Probíhají jednání o otevření několika vyjednávacích kapitol. Ukrajina však stále čelí řadě výzev, především pokud jde o dokončení potřebných reforem. Existují i politické překážky, například postoje některých evropských lídrů, jako jsou maďarský premiér Viktor Orbán nebo jeho slovenský protějšek Robert Fico.

Obecně ale lze říci, že proces možného vstupu do EU postupuje a ukrajinská veřejnost zůstává ohledně evropské integrace spíše optimistická. Ukrajinští představitelé, včetně prezidenta Zelenského, by sice rádi viděli rychlejší časový rámec, ve skutečnosti je však důležitější obsah a kvalita reforem než samotné termíny.

Do jaké míry je podle vás zpomalení reforem, které jsou potřeba pro vstup Ukrajiny do EU, způsobeno nedostatkem politické vůle a do jaké míry spíše strukturálními problémy či samotnou válkou? Mám na mysli změny například v oblasti fungování generální prokuratury, Nejvyššího soudu nebo Státního úřadu pro vyšetřování.

V parlamentu v minulosti existovala jednobarevná většina (Zelenského strany Služebník národa, pozn. red.), která umožňovala prezidentské kanceláři plnou kontrolu nad legislativním procesem – vládní poslanecký klub byl totiž do značné míry koordinován právě z prezidentské kanceláře.

Dnes je situace mnohem složitější: i když formálně většina stále existuje, parlament je ve skutečnosti více diferencovaný a prosazování rozhodnutí vyžaduje širší podporu. Prezidentská administrativa zůstává hlavním centrem politického vlivu, parlament má na jedné straně potenciál získat větší autonomii, na druhé straně ale sledujeme krizi, nedostatek hlasů – mimo jiné proto, že někteří poslanci jsou v zahraničí a obávají se trestního stíhání, zatímco jiní se vyhýbají hlasování o nepopulárních opatřeních.

Můžete být konkrétnější?

Klíčovou otázkou nyní je, zda prezident Zelenskyj změní svůj přístup a přestane se snažit řídit většinu procesů přímo z prezidentské kanceláře. Jeho styl zatím naznačuje, že se o to bude i nadále snažit, zároveň se ale zdá, že autonomie vlády i parlamentu postupně poroste a že už nebude možné, aby někdo koncentroval takovou moc, jakou měl například jeho bývalý šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak (Na funkci rezignoval loni v listopadu kvůli korupční aféře, pozn. red.).

Aktivita protikorupčních institucí je navíc pozitivním signálem pro ukrajinskou společnost, protože vedle samotné obrany země a ochrany územní integrity je pro Ukrajince velmi důležitá také spravedlnost, právní stát a boj proti korupci.

Od loňského léta Zelenskyj udělal několik personálních změn ve vládě. Co si o nich myslíte? Posilují skutečně Zelenského vládu, nebo jde spíše o politické manévry?

Tyto personální změny měly jasný praktický účel – posílit efektivitu vlády a její schopnost rychle reagovat v klíčových oblastech. Jmenování Julie Svyrydenkové premiérkou a Tarase Kačky místopředsedou vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci ukazuje důraz na pragmatismus a hlubší integraci s EU a Západem.

Změny ve vedení některých resortů, například v oblasti obrany či energetiky, pak byly motivovány především odbornými schopnostmi a zkušenostmi jednotlivých kandidátů.

Konec Andrije Jermaka a další reorganizace prezidentské kanceláře a ministerstev také posílily kontrolu nad protikorupčními institucemi a ukázaly, že vláda reaguje na veřejnou kritiku, což zvyšuje důvěru obyvatelstva. Jmenování zástupců dobrovolnického a občanského sektoru spolu s reformně orientovanými ministry navíc umožňuje lepší propojení vlády s občanskou společností a může zrychlit prosazování klíčových rozhodnutí.

Zároveň ale platí, že „tváře“ zůstávají do značné míry stejné, pouze se přesunuly na jiné pozice.

Jak na tyto změny ve vládě reagovala ukrajinská veřejnost?

Ukrajinci obecně reagovali pozitivně, zejména pak na protikorupční kroky a jmenování kompetentních profesionálů. Popularita Zelenského vzrostla, což ukazuje, že lidé oceňují jeho vedení a reformní snahy. Kritika na sociálních sítích sice existuje, ale seriózní online média vedou hloubkové diskuze o vládě a změny jsou vnímány spíše jako konstruktivní než pouhé politické manévry.

Jak se podle vás v tomto kontextu proměňuje politický styl prezidenta Zelenského?

Před válkou čelil prezident Zelenskyj řadě problémů. Nepodařilo se mu naplnit většinu předvolebních slibů z roku 2019, což vedlo k poklesu jeho popularity. Po začátku ruské invaze však jeho podpora výrazně vzrostla. Postupem času ale začala opět mírně klesat, mimo jiné kvůli problémům na frontě, nedostatku zbraní, ekonomickým potížím, ale také kvůli otázkám efektivity vlády a korupci.

Jedním z faktorů byla i skutečnost, že se Zelenskyj do značné míry opíral o poměrně úzký okruh spolupracovníků, z nichž někteří se ukázali jako neefektivní nebo byli spojováni s korupcí. Do budoucna proto bude klíčové, zda bude prezident více naslouchat veřejnému mínění, kritice ze strany odborníků a doporučením občanské společnosti.

Objevuje se na Ukrajině výraznější veřejná kritika vlády a prezidenta i mezi běžnými lidmi, nebo ji zatím slyšíme spíše od odborné veřejnosti?

Navzdory válce a výjimečnému stavu na Ukrajině existuje poměrně výrazná kritika vlády i prezidenta Zelenského. Nejvíce se objevuje v seriózních online médiích, která vedou poměrně hluboké debaty o krocích vlády a jejích rozhodnutích. Sociální sítě mohou být v tomto ohledu také velmi vlivné, někdy ale působí spíše destruktivně. Celková popularita prezidenta Zelenského však zůstává poměrně vysoká.

A co Valerij Zalužnyj, bývalý vrchní velitel armády a nynější ukrajinský velvyslanec v Británii? Jeho jméno se v souvislosti s možnou prezidentskou kandidaturou objevuje často.

Zalužnyj je mezi Ukrajinci velmi populární, ale zatím není jasné, jaké by měl politické schopnosti a jaký tým by kolem sebe dokázal sestavit. Jakýkoli realistický pokus ohrozit Zelenského by vyžadoval čas na vybudování politické kredibility a organizační struktury, což během probíhající války není reálně možné.

Každopádně, pokud by se volby konaly bez Zalužného, vyhrál by je Zelenskyj. Proto Zelenskyj preferuje krátkou kampaň, protože by delší kampaň mohla dát šanci Zalužnému.

Experti, včetně vás, sice varují před uspořádáním voleb během války, přesto prezident Zelenskyj několikrát naznačil, že jejich příprava probíhá. Jaké scénáře pro následujících 12 měsíců vidíte jako reálné?

Nevíme, kdy se volby uskuteční. Je velmi pravděpodobné, že je nebude možné zorganizovat dříve, než dojde k opravdu silnému příměří a budou poskytnuty reálné bezpečnostní záruky, nikoli jen na papíře. Možná k nim dojde až po skončení války, kdy bude situace zcela odlišná, takže je nyní velmi obtížné předpovědět, kdo se voleb zúčastní, jaké budou volební preference a kdo budou skuteční konkurenti.

Jisté je, že žádná strana nebude schopna vyhrát tak přesvědčivě, jako se to stalo v roce 2019. Ukrajinská veřejnost vyžaduje účast armády, veteránů a dobrovolníků v politice, podobně jako tomu bylo v roce 2014 a 2019. Nyní existuje mnoho populárních osobností z řad armády, veteránů a dobrovolníků, ale není jasné, k jakým politickým silám se připojí a jak efektivní budou v politice.

Nicméně priority jsou teď úplně jinde než volby.

A ty jsou z vašeho pohledu kde?

Rozhodně nesmíme ustoupit v otázce neobsazeného Donbasu. Rusko nedokázalo Donbas obsadit během čtyř let války a nyní by chtělo získat celé území diplomatickým tlakem. Pokud by Ukrajina souhlasila, znamenalo by to opuštění opevněných oblastí a otevření cesty pro další ruskou agresi, podobně jako se stalo se Sudety po Mnichovské dohodě.

Situace je velmi obtížná, zejména s ohledem na tlak ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa a nejistotu ohledně bezpečnostních záruk. Je to těžké pro ukrajinský vyjednávací tým, pro Zelenského i pro jeho šéfa kanceláře Kyrylo Budanova. Potřebujeme podporu Evropy a jednotu v zemi, abychom zabránili scénářům, které by byly nebezpečné nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu a globální stabilitu.