Zprávy z bojiště: Rekordy padají jeden za druhým

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

I od Donalda Trumpa už zaznívá, co vývoj posledních měsíců jasně naznačoval: Rusko na uzavření míru nijak nespěchá a realita na ukrajinském bojišti tomu odpovídá. Počet ruských útoků, který se podle ukrajinských dat stále pohybuje nad 170 denně, i když počet nasazovaných mužů v jednom útoku klesl.

Ruská strategie se přitom nadále opírá o princip postupného opotřebení protivníka. Zahrnuje to jak neustálý tlak na frontě, tak prostřednictvím raketových a dronových útoků, často mířených na civilní cíle, pokračování v náborových kampaních i výrazně navýšenou produkci přesné munice.

Moskva i Kyjev v posledním období zintenzivnily vzdušné údery, což naznačuje snahy o navýšení výroby letecké munice. Konec května přinesl v tomto ohledu několik rekordních momentů.

Ukrajina podle dostupných zpráv podnikla 21. května jeden z nejrozsáhlejších útoků bezpilotními prostředky za celou dobu války. Mělo jít až o 370 dronů, které mimo jiné údajně zasáhly Bolchovský závod na výrobu polovodičů v ruském Orlu, produkující čipy pro balistické rakety Iskander, Kinžal a ruské stíhací letouny.

Rusko podniklo několik podobně masivních úderů. Například v noci na 25. května nasadilo 355 dronů (kamikadze dronů typu Šáhed a klamných cílů pro zmatení obrany). Ukrajinská strana ohlásila zneškodnění 288 z nich, takže více než každý sedmý dron zřejmě zasáhl svůj cíl. Útok si vyžádal nejméně 14 mrtvých a přes 60 zraněných. Další podobný brzy následoval.

Ukrajina tedy v posledních týdnech čelí zvýšenému počtu útoků řízenými střelami – balistickými i s plochou dráhou letu – a drony typu Šáhed, které mají zahltit protivzdušnou obranu.

Situaci komplikuje nedostatek protivzdušných střel v podstatě všech typů. Rusko například zřejmě vyrábí více balistických střel, než Západ v současné době produkuje (natož dodává Ukrajině) „protistřel“ (tj. střel PAC-3 pro systém Patriot).

Boje se nadále odehrávají na extrémně dlouhé frontové linii, avšak hlavní ruské úsilí se soustředí na Donbas, konkrétně na oblast mezi Pokrovskem a Kosťantynivkou. Právě zde ruské síly v posledních týdnech na poměry této války výrazně postoupily.

Jako vždy ale začněme od severu, kde boje probíhají zejména v Sumské oblasti. Ruské síly na několika místech překročily hranici, provedly bombardování a obsadily území v řádu desítek kilometrů čtverečních.

Zatím se nezdá, že by šlo o přípravu rozsáhlého útoku, spíše naplňování deklarací Moskvy o vytvoření „nárazníkového pásma“. Hlavním cílem těchto operací je pravděpodobně vázat ukrajinské síly a techniku, které by jinak mohly být nasazeny na kritičtějších úsecích fronty.

Tato ruská aktivita představuje změnu oproti situaci z počátku května, kdy se naopak ukrajinské síly pokoušely o menší „přepady“ směrem do ruské Kurské oblasti.

Na severním úseku východní fronty, tedy od Kupjansku po Lyman, zůstává situace v posledních dnech relativně statická, co se týče výraznějších územních změn. Rusové si zde však udržují pozice výhodné pro případný další rozvoj ofenzivních operací a především neustále vyvíjejí silný tlak na ukrajinskou logistiku.

Především v úseku mezi města Borova a Lyman (obě jsou zatím v ukrajinských rukách) se obrana nezdá být v optimální kondici: V oblasti chybí větší vesnice či městečka, kde by se obránci mohli uchytit, a velkou část tvoří otevřená pole a jiný podobný terén. Ukrajinské obranné linie v oblasti se nezdají být příliš mohutné (alespoň tedy nemáme doklady o opaku).

Klíčovou roli hrají ruské FPV drony, které „extrémně efektivně“ narušují ukrajinskou logistiku a nutí obránce k ústupům. Ukrajinské zásobovací trasy jsou jen v malé míře chráněny sítěmi proti dronům, které se stávají stále častěji nezbytností.

Tento tlak je důsledkem ruských zisků z konce roku 2024 a ledna 2025, kdy se Rusům podařilo překročit řeku Žerebec a obsadit klíčovou obec Nove, čímž získali kontrolu nad dominantními výšinami. Ruské předmostí je zde nyní údajně až 18 km široké a 11 km hluboké s cílem postupně rozdělit a obklíčit ukrajinské síly držící se na západním břehu Oskilu.

Nejintenzivnější boje a nejvýraznější taktické změny se v posledních týdnech odehrávají v pokrovském směru. Zde se ruským silám podařilo v průběhu letošního jara najít slabiny v ukrajinské obraně a využít je.

Když se ukrajinské síly v lednu a únoru ruským snahám o postup kolem Pokrovsku ubránily, nepřítel změnil směr hlavního úderu. Zaměřil se na úseky východně od města, kde se nacházely slabší či méně zkušené jednotky.

Řada útoků postupně obránce oslabila, až se podařilo okupačním silám několik úspěšných útoků do hloubky jednotek kilometrů. Postupně tak došlo k narušení linie obrany. V posledním týdnu se ukrajinské síly v oblasti musely stáhnout z velké „kapsy“ kolem Staré Mikolajivky.

Snímky z Pokrovsku:

Ukrajinské velení už před časem na nepříznivý vývoj reagovalo nasazením posil. Od konce dubna sem byly přesunuty zkušenější jednotky, včetně prvků 36. brigády námořní pěchoty a 82. letecké útočné brigády, jak potvrzují oficiální kanály ukrajinské armády i nezávislí pozorovatelé.

Nové jednotky se ale musí s terénem a situací postupně seznamovat, než mohou začít „pracovat“ skutečně efektivně. A pochopitelně také nevíme přesně, zda převelené oddíly mají dost sil na zastavení ruského postupu. Velení invazních sil přikládá tomuto směru v tuto chvíli zřejmě zásadní důležitost a podle toho na něj bude přidělovat muže i materiál.

Klíčovým faktorem ruského postupu je drtivý tlak na ukrajinskou logistiku. Ruské FPV drony s vylepšeným dosahem systematicky ničí ukrajinské zásobování i desítky kilometrů za frontovou linií. Ukrajinští důstojníci popisují situaci slovy, že jim Rusové „nulují“ zásobování. I dobře opevněné pozice se tak stávají neudržitelnými.

Příčinou je podle analýz i to, že ukrajinské dronové jednotky jsou natolik vytížené odrážením přímých pěších útoků (podle některých odhadů tím tráví 50–85 % času), že jim nezbývají kapacity na boj proti ruským operátorům dronů. Absence protidronových sítí nad klíčovými komunikacemi situaci jen zhoršuje. A výsledkem je výše zmíněná série ruských taktických úspěchů.

Analytici a pozorovatelé se do velké míry shodují, že zatím nejde o průlom v klasickém vojenském smyslu – tedy o rychlý kolaps obrany a hluboký průnik mechanizovaných svazů do týlu protivníka. Rusové se spíše pomalu, ale systematicky protlačili oblastí hustých ukrajinských opevnění a nyní se mohou blížit k méně připraveným obranným liniím, kde je navíc budování nových pozic extrémně obtížné právě kvůli všudypřítomným ruským dronům.

Situace je pro ukrajinskou obranu velmi nebezpečná. Hrozí další ztráty území a obchvat klíčových obranných uzlů, především tedy města Kosťantynivka. Situaci jednoduše shrnuje následující mapka:

Ruské operační cíle v této oblasti jsou podle odhadů analytiků dalekosáhlé: vytvořit hrozbu obklíčení Kosťantynivky i Pokrovsku a narušit ukrajinské zásobovací trasy a velitelské struktury.

Dlouhodobějším strategickým cílem pro rok 2025 může být úplné dobytí obou těchto měst a obsazení klíčových taktických výšin v regionu. Tomu odpovídá i směřování hlavních ruských úderů – na Kosťantynivku útočí ze tří směrů: od Časiv Jaru, Torecku a nově i ze západního křídla vytvořeného nedávným postupem.

Ukrajinská armáda přitom nemůže zbytečně plýtvat silami. V příštích, podle všeho znovu velmi těžkých týdnech musí pečlivě hospodařit se svými rezervami, pokud chce zabránit zbytečnému „opotřebení“ (tedy ztrátám) v bojích, které nemají strategický význam.