Zprávy z bojiště: Ukrajina vyřadila čtvrtinu kapacity ruských rafinerií

Válka vyvolaná ruskou agresí proti Ukrajině v posledních týdnech probíhá stále velmi podobným a krutým tempem. Trendy na pozemní frontě se v zásadě nemění.

Ruské síly pomalu postupují na několika úsecích, přičemž největší úspěchy v poslední době zaznamenaly v jižní části doněcké fronty a také v oblastech kolem měst Lyman a Siversk na severu Doněcké oblasti. Určit přesné tempo a rozsah těchto zisků je ovšem kvůli chaotickému charakteru bojiště stále obtížné.

Podrobnému popisu situace na zemi se budeme věnovat v příštím textu. Dnes se zaměříme na válku ve vzduchu, která rozhodně není „druhořadá“. Právě na nebi se v posledních měsících odehrává pro vývoj konfliktu důležitý souboj hned v několika oblastech.

Pokud bychom měli jmenovat jedno bojiště, na kterém se Ukrajině v posledních měsících daří, tak ve vzduchu nad Ruskem. Systematická a stále se stupňující dronová kampaň proti ruskému ropnému průmyslu se zdát být úspěšnou strategickou operací.

Dodejme ovšem, že od našeho posledního přehledu nedošlo k žádnému potvrzenému dronovému úderu na ruskou rafinerii (byť na jiné části ropné či palivové infrastruktury ano). Až v pátek ukrajinské drony znovu zasáhly rafinerii v Orenburské oblasti u hranic s Kazachstánem.

Předtím se ve středu objevily zprávy o rozsáhlém požáru v jaroslavské rafinerii, páté největší v zemi. Nakonec však i ukrajinské zdroje naznačily, že v tomto případě se jednalo spíše o technickou poruchu nebo nehodu.

I taková událost ovšem může být nepřímým důsledkem ukrajinského tlaku. Ruské podniky se totiž mohou snažit kompenzovat výpadky tím, že odkládají plánované odstávky a údržbu svých zařízení, aby maximalizovaly výrobu. Což zvyšuje riziko poruch a havárií. Dodejme ovšem, že přesnou příčinu události v Jaroslavli se v brzké době dozvíme stěží.

I bez nových úderů jsou však kumulativní škody ohromující. Podle dat analytické agentury Siala, o kterých informoval ruský server RBC, byla k 28. září mimo provoz historicky rekordní část ruského ropného průmyslu (text je dostupný pro předplatitele, ale vyjádření Sialy je na telegramu).

Odstaveno má být 38 procent kapacity pro primární zpracování ropy, což představuje 338 tisíc tun denně. Nejde přitom jen o běžnou údržbu. Analytici odhadují, že až 70 procent těchto výpadků je přímým důsledkem ukrajinských dronových útoků.

V řeči čísel to znamená, že Kyjev dokázal dočasně vyřadit z provozu zhruba čtvrtinu veškeré ruské rafinérské kapacity.

Pro ruský trh s palivy to znamená krizi. Jen během září se dostupná kapacita pro výrobu benzinu propadla o 18 procent a u nafty dokonce o 20 procent. Ruský deník Kommersant uvedl, že produkce benzinu v září klesla o jeden milion tun, což na domácím trhu vytvořilo mezeru v zásobování ve výši 20 procent. Možnosti ruských firem, jak tuto krizi řešit, jsou přitom omezené.

Opravy zasažených komplexů mohou trvat měsíce, především kvůli západním sankcím, které blokují dodávky klíčového vybavení. Právě v tom spočívá jádro ukrajinské strategie: Údery jsou vedeny s vysokou přesností na technologicky nejzranitelnější a nejobtížněji nahraditelná zařízení, jako jsou destilační kolony.

Klíčové nadále bude, jak dlouho bude ještě ukrajinská kampaň pokračovat a s jakou intenzitou. Škody se na ruské straně zatím zjevně kumulují, postupně se je ovšem nepochybně bude dařit odstraňovat.

Výhledy jsou pochopitelně nejasné – máme jen velmi nepřesné odhady ukrajinských možností výroby a nasazení dronů i možností ruské protivzdušné obrany. Situaci mohou výrazně ovlivnit také případné dodávky těžkých zbraní (tedy střel s plochou dráhou letu, které mají řádově větší hlavice než drony) ze strany USA.

Ovšem zkušenosti v tomto směru velí k opatrnosti. Zatím máme k dispozici jen kusá vyjádření americké administrativy. Na ta ovšem v době prezidenta Donalda Trumpa není příliš spolehnutí; v řadě otázek (ne všech) se jeho postoje mění rychle a nepředvídatelně.

Válka na nebi ovšem probíhá pochopitelně oběma směry – a i tady má Rusko minimálně kvantitativní převahu. Ruské vzdušné útoky způsobují Ukrajině značné škody, o kterých se z pochopitelných důvodů příliš nemluví.

Stejně jako na pozemní frontě i zde probíhá neustálý souboj o technologickou a taktickou převahu. Zatímco Ukrajina hledá asymetrické cesty, jak zranit ruskou ekonomiku, Moskva se soustředí na vylepšování svých zbraní tak, aby dokázala překonat stále sofistikovanější ukrajinskou obranu.

Stalo se tak i u zbraně, která se stala symbolem ruských úderů – dronů Geran, tedy v Rusku licenčně vyráběných íránských strojů Šáhid. Původní verze, pomalé bezpilotní letouny s pístovým motorem a tlačnou vrtulí, byly sice schopné napáchat škody, ale jejich nízká rychlost (do 200 km/h) dávala obraně dostatek času na reakci.

To se však mění. Rusko začalo nasazovat novou generaci těchto strojů, označovanou jako Geran-3 (či vycházející z íránského typu Šáhid-238), která je vybavena malým proudovým motorem. Tento dron se dokáže pohybovat rychlostí kolem 600 km/h, což znamená, že k cíli doletí třikrát až čtyřikrát rychleji.

Pro ukrajinskou obranu je to pochopitelně komplikace: Mobilní týmy vybavené rychlopalnými kanony a kulomety, které byly dosud proti pomalým dronům velmi účinné, mají na zaměření a zničení takto rychlého cíle mnohem méně času.

Na druhou stranu, „upgrady“ nejsou zadarmo. Jak upozorňuje polský analytik Jaroslaw Wolski, dnešní pokročilé verze Geranů, vybavené naváděcími systémy odolnými proti rušení a optickými hlavicemi, stojí odhadem přes 500 tisíc dolarů za kus. Specializované varianty určené k ničení systémů protivzdušné obrany pak mohou vyjít údajně na částky přesahující poměrně výrazně milion dolarů.

Nejen ruská propaganda tak stále pracuje s obrazem levných dronů zaplavujících Ukrajinu, ale realita je taková, že Moskva investuje jen do této jedné zbraně odhadem kolem miliardy dolarů měsíčně.

Přesto třeba kvůli nasazení klamných cílů nebo levnějších variant dronů je obrana proti útokům dronů stále obtížná nejen kvůli jejich množství, ale v řadě případů také kvůli výrazně vyšší ceně.

Tato ekonomická nerovnováha, kdy obránce platí za zničení cíle mnohonásobně více než útočník, je dlouhodobě neudržitelná. Ukrajinská odpověď na tuto výzvu je dalším příkladem asymetrického myšlení: Proti útočným dronům nasazuje vlastní, specializované stíhací drony.

Nejde o nový koncept, první zprávy o nasazení malých stíhacích dronů se objevily již v roce minulém. Ovšem experiment se v masově zaváděnou zbraň mění jen postupně. Cílem je zaplnit mezeru mezi drahými raketovými systémy a protiletadlovými kanony, jejichž dostřel na výše létající ruské drony už často nestačí.

Příkladem je kvadrokoptéra The Sting od firmy Wild Hornets. Tento stroj ve tvaru projektilu je navržen jako jednorázový „kamikadze“ dron, který se rychlostí přes 300 km/h přiblíží k nepřátelskému dronu a zničí ho explozí při srážce.

Klíčová je právě ekonomika takového řešení. Zatímco cena rakety pro západní systém protivzdušné obrany se může pohybovat kolem milionu dolarů, jeden Sting má stát kolem dvou tisíc dolarů (necelých 50 tisíc korun).

„Problém protivzdušné obrany je stejně tak o ekonomice jako o fyzice,“ shrnul logiku pro deník Financial Times Oleksandr Jakovenko, šéf jedné z největších ukrajinských firem na výrobu dronů TAF Industries.

O efektivitě řešení máme informace jen z ukrajinské strany, bohužel. Společnost Wild Hornets tvrdí, že od prvního úspěšného zásahu před necelými pěti měsíci její stroje zlikvidovaly už 600 ruských dronů.

Problémem ovšem zůstává měřítko. Vzhledem k masovým ruským útokům, při kterých Moskva nasazuje i stovky strojů během jediné noci, odhadují ukrajinské síly, že pro zajištění úspěchu je potřeba nasadit až tři stíhací drony na každý útočící Šáhid. To znamená potřebu vyrábět tisíce kusů denně. Kyjev proto dramaticky navyšuje produkci a doufá, že brzy dosáhne možnosti nasadit tisíc stíhacích dronů denně.

Inovativní přístup zaujal i evropské země, které po nedávném narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony zvažují ukrajinské stíhací drony jako součást plánované „dronové zdi“ na východní hranici NATO. Závod ve vývoji se však nezastavuje. V reakci na ruské nasazování novějších dronů (třeba zmíněných proudových Šáhidů/Geranů) už ukrajinští inženýři pracují na ještě rychlejších modelech svých stíhačů.

Závody probíhají i v dalším aspektu vzdušného boje: V souboji ruských balistických raket s nejlepším obranným systémem, který má Ukrajina k dispozici – americkým systémem Patriot.

Podle deníku Financial Times, který se opírá o vyjádření ukrajinských i západních představitelů, se Moskvě v posledních měsících podařilo střely upravit tak, aby dokázaly Patrioty efektivněji překonávat. Týká se to především balistických raket Iskander-M a ze vzduchu odpalovaných raket Kinžal.

Tyto střely nyní dokážou v poslední, takzvané terminální fázi letu provádět rafinovanější manévry. Místo předvídatelné balistické křivky raketa těsně před dopadem prudce změní směr nebo přejde do strmého střemhlavého letu, čímž „zmate“ naváděcí systém obranné rakety Patriot a vyhne se jí.

Zatímco ještě v srpnu se tak ukrajinské obraně dařilo podle veřejných dat letectva sestřelovat v průměru 37 procent ruských balistických raket, v září toto číslo spadlo na pouhých šest procent.

Během jednoho z posledních úderů na začátku října se obraně nepodařilo zastavit ani jednu ze čtyř raket Iskander-M, které tak zasáhly své cíle. V létě tak tyto upravené střely vážně poškodily nejméně čtyři továrny vyrábějící drony v okolí Kyjeva. Ruský úspěch podle jednoho z bývalých ukrajinských představitelů citovaných Financial Times „mění pravidla hry“.

Podle expertů, jako je Fabian Hoffmann z univerzity v Oslu, přitom nejspíše nejde o nákladné hardwarové změny. Spíše se jedná o chytré softwarové úpravy naváděcího systému, které střele nařídí provést úhybný manévr v poslední chvíli.

Mezi útokem a obranou tak probíhá neustálá „hra na adaptaci“, ve které se Moskva snaží být vždy o krok napřed. S blížící se zimou, kdy se očekávají obnovené ruské útoky na energetickou infrastrukturu, představuje ruská technologická výhoda v této oblasti pro Ukrajinu potenciálně značnou komplikaci.

Přibližná linie fronty ve válce vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu k 3.10.2025: