Hlavní obsah

Zapomeňte na rybníky a pole. V Brně stačí rybám i rostlinám jeden areál

Reportáž z brněnské Future Farming. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

18. 8. 10:34

Až 300 milionů korun chce od dluhopisových investorů získat brněnská firma Future Farming, která se specializuje na akvaponii, tedy pěstování zeleniny v kombinaci s chovem ryb.

Článek

Akvaponie je postup, který spojuje pěstování zeleniny a intenzivní chov ryb. Rostliny jsou umístěné na vodní hladině a vyživovány roztokem, vznikajícím přeměnou rybích výkalů v přírodní hnojivo. Jejich kořeny zároveň čistí vodu, která se vrací zpět k rybám. Ideálně je tak jediným vstupem do systému rybí krmivo. A vypěstovaná zelenina nebo bylinky dosahují biokvality.

Česko zažilo již několik akvaponických experimentů, zatím ale bez oslňujícího podnikatelského úspěchu.

Ambiciózní projekt akvaponické farmy Bohuslava Škody, který rozjel provoz v Nymburce a nabízel dodávku akvaponických technologií dalším zájemcům, skončil bankrotem. O akvaponických plánech společnosti Taneco, jež před pěti lety oznámila v Krnově a Frýdku-Místku stavbu dvou farem za dvě miliardy korun, není slyšet od doby, kdy předloni zemřel její spoluzakladatel, senátor František Čuba.

+2

Průkopník oboru – nejdéle fungující domácí akvaponická firma Flenexa Plus v Přáslavicích – se i po čtyřech letech vývoje stále drží při zemi. Jak říká její jednatel Michal Netolický, zemědělská produkce dosahuje obratů jen v desetitisících korun ročně.

Do oboru ale loni razantně vstoupil další hráč – brněnská společnost Future Farming. Má velké plány, do akvaponie investuje stovky milionů korun, staví hned několik akvaponických farem a láká další investory na dluhopisy. Bude úspěšnější než její konkurenti?

Dluhopisové boudy

Od loňska prodala Future Farming prostřednictvím své dceřiné firmy Aquaponic Farming Technology dluhopisy za 150 milionů korun a ráda by šla ještě dál. Od ČNB má schválený desetiletý dluhopisový program celkem na 300 milionů.

Někteří experti na investice považují dluhopisy Future Farming za příliš rizikové. „Pozor, může to být klasická česká dluhopisová bouda, kdy je riziko zabaleno do líbivého závoje dluhopisu, emitent nemá ani historii ani majetek ani pozitivní cashflow a je zcela na jeho libovůli, zda bondy splatí, nebo ne,“ varuje investor Jan Pravda, zakladatel poradenské společnosti Pravda Capital a hedgeového fondu Sanning Capital.

Pravda naráží na krach několika dluhopisových projektů posledních let. Mezi nimi je v živé paměti hlavně příběh firmy Zoot, jež si napůjčovala přes tři čtvrtě miliardy, v dluhopisech skoro 240 milionů korun. Předloni spadla do insolvence a držitelé dluhopisů o většinu vkladu přišli.

Osudové setkání

Záměr na vybudování velké akvaponické skupiny v Brně se zrodil v červenci 2018, když se finančníci Martin Luňák a Martin Podoba poprvé setkali s Michalem Fojtíkem, mužem se zkušeností ze starších tuzemských akvaponických projektů.

Akvaponie je zajímavý koncept s přesahem do zelené ekonomiky.
Martin Podoba, jednatel Future Farming

„My se zabýváme vyhledáváním zajímavých projektů, akvaponie se nám líbila,“ vzpomíná pro SZ Byznys jednatel Future Farming Podoba, který je zodpovědný za financování a ekonomiku. „Akvaponie je zajímavý koncept s přesahem do zelené ekonomiky. Řeší ochranu životního prostředí a zároveň to je zajímavý byznys,“ vysvětluje.

Výsledkem schůzky byl koncem roku 2018 vznik Future Farming. O rok později firma vybudovala v Brně svou první akvaponickou farmu Kaly, sloužící jako vývojová základna. Druhou – už plně komerční farmu – od letoška postupně spouští v brněnských Heršpicích. Třetí začíná stavět ve slovenské Senici a několik dalších má v plánu.

„Máme poptávku na další farmy i ze zahraničí, z Polska, Ukrajiny nebo Dánska. Zatím ale dáme přednost Česku,“ říká jednatel Podoba. Firma má podle něj připraveno několik lokalit pro další výstavbu.

Jednu menší farmu chceme postavit přímo v Praze, náš partner má zájem o provoz i s prodejnou přímo v obchodním domě.
Martin Podoba, jednatel Future Farming

„Jednu menší farmu chceme postavit přímo v Praze, náš partner má zájem o provoz i s prodejnou přímo v obchodním domě. Dále bychom rádi stavěli u Olomouce, možná u Ostravy, dojednáváme s partnery podmínky a načasování realizací,“ vysvětluje.

800 milionů investic

Raketový rozjezd Future Farming do konce letošního roku přijde na 300 milionů korun, do konce příštího roku se celková investice má vyšplhat až na 800 milionů. Ve financování zatím hrají zásadní roli právě dluhopisy s ročním výnosem 6,4 procenta. Dotace skupina nevyužívá.

Dluhopisy podle Podoby zatím kryjí polovinu investic. Banky a investiční fondy do Future Farming vložily podle něj zatím jen řádově miliony korun, další část kapitálu poskytli společníci a partneři.

Struktura financování se prý ale mění. „Banky o nás začínají projevovat zájem, získali jsme financování od České spořitelny a teď v souvislosti s projektem v Senici dokončujeme jednání s další významnou bankou. Registrujeme i zájem od evropských investičních fondů. Bankéři samozřejmě potřebují vidět fungující projekt, ten jsme si v malém vyzkoušeli na Kalech a teď chystáme ověření na velkém provozu v Heršpicích. Budeme už moci předvést, že to funguje,“ říká Podoba.

Zisky na cestě

Přestože farma Kaly podle šéfů prokázala, že akvaponické technologie Future Farming fungují, zajímavé zisky jsou zatím ve výhledu.

Návratnost investice do hektarové farmy se pohybuje kolem pěti až šesti let.
Martin Podoba, jednatel Future Farming

„Návratnost investice do hektarové farmy se pohybuje kolem pěti až šesti let,“ říká Podoba. Hodně podle něj záleží na typu produktu, na jaký bude farma navržená, návratnost se podle toho může lišit.

Kaly, které přišly na 30 milionů korun, mají za sebou necelý první rok provozu. Podle Podoby nejde o výrobní firmu, ale především testovací a vývojový provoz, takže jeho výsledky nejsou pro celkový ekonomický výhled vypovídající.

Farma loni utržila jen několik desítek tisíc korun, především z prodeje pstruhů. „Tržby jsou jen z části roku, farma byla loni ještě ve výstavbě,“ vysvětluje Podoba. Maximální projektovaná kapacita Kalů je 45 tun zeleniny a 50 tun ryb za rok, část výnosů je plánována také z prodeje sazenic.

Větší plně komerční provoz v Heršpicích bude Future Farming stát už 200 milionů. Devět tisíc čtverečných metrů z desetitisícové zastavěné plochy zaberou skleníky. Denně by se tu mělo sklízet asi deset tisíc kusů salátů či bylinek, celkově by provoz měl dávat ročně až 770 tun zeleniny a 320 tun ryb. Celý provoz má ve třech fázích plně najet do léta roku 2022.

„V roce 2023, po náběhu na plný výkon, bychom rádi dosáhli hodnoty roční produkce Heršpic v objemu asi 100 milionů korun,“ říká Podoba. Počítá i s dalšími výnosy z prodeje hnojiva vyráběného z přebytečných rybích exkrementů, případně z dalšího zpracování ryb i rostlinné produkce. „Rybu můžete prodávat v podobě paštiček, bazalku třeba lyofilizovanou,“ vysvětluje.

Ve skupině kapitálově provázaných firem kolem Future Farming vznikají další společnosti s navazující činností, celé uskupení zastřešuje aktivity od vývoje a prodeje rybího krmiva a hnojiv, přes produkci sazenic až po dodávku technologií zájemcům o vlastní provoz farem.

Rozpaky i varování

Profesionální investoři jsou v hodnocení projektu opatrní až skeptičtí. „Zajímá mne to až do takové míry, že bych sám zvážil takovou investici. V Evropě je akvaponie fungující byznys a Future Farming už není žádný start-up,“ říká bývalý bankéř Radovan Vávra.

Na otázky, zda je dluhopisové riziko správně ohodnoceno a zda považuje byznys plán za reálný, však krčí rameny: „Na to mám málo informací, to nemohu komentovat.“

Jan Pravda má po prostudování prospektu a dalších informací, jež o sobě Future Farming zveřejňuje, jasno. Dluhopis je podle něj nekvalitní. A to i přesto, že sama akvaponie může mít potenciál, ovšem za dvou dalších podmínek: „Při nedostatku zemědělské půdy a při přístupu k levné energii může být zajímavým doplňkem potravinářské výroby. Jenomže v Česku je zemědělské půdy dostatek a energie – jak to vypadá – u nás už levná nebude,“ říká Pravda.

Energetickou náročnost chce Future Farming podle svého mediálního zástupce Martina Procházky řešit vlastní solární elektrárnou s ukládáním přebytků energie do vodíku. Soláry ale nepokryjí spotřebu energeticky náročných provozů celoročně, vodíková úložiště jsou zatím v plenkách a návratnost takových investic je bez dotací nemyslitelná.

Za varovnou považuje Pravda také akcionářskou strukturu ve skupině kolem Future Farming, která sama není emitentem dluhopisů (ty vydává její dceřiná společnost).

Pokud záměr vyjde, dostane investor šestiprocentní výnos, pokud nevyjde, utrpí pravděpodobně 100procentní ztrátu.
Jan Pravda, zakladatel poradenské společosti Pravda Capital

„Nevidím tam ani formální pokus garantovat dluhopisy majetkem. Pokud záměr vyjde, dostane investor šestiprocentní výnos, pokud nevyjde, utrpí pravděpodobně 100procentní ztrátu. Dluhopisový prospekt dokládá minimální úctu k investorům. Takové riziko by mělo být spojeno s mnohem větším výnosem,“ tvrdí.

Opatrný průkopník

Podle Michala Netolického z přáslavické společnosti Flenexa Plus, která je domácím průkopníkem akvaponických technologií, je pěstování zeleniny v kombinaci s chovem ryb i v Česku perspektivní. „Zájem o vertikální zemědělství (pěstování plodin ve vertikálně řazených vrstvách při menším nároku na zábor půdy – pozn. red.) u nás obecně stoupá, souvisí to i s tím, jak je pro stále více lidí důležitá u potravin čerstvost, lokálnost a zdravost. My máme desítky zájemců o akvaponické technologie, hlavně jde o menší rodinné farmy,“ říká.

I cesta jeho firmy k ziskům je ale pomalá, komplikovaná – a jak sám říká – neobešla se bez slepých uliček a dílčích neúspěchů.

Flenexe trvalo tři roky, než se propracovala ke komerční farmě, která může zákazníkům garantovat stálou kvalitu i objem produkce, takže mohla uzavřít kontrakty na prodej řetězci Globus, kromě toho dodává restauracím.

Přestože je farma přáslavické Flenexy ve stabilním provozu od roku 2019, její roční obrat ze zemědělské produkce se stále pohybuje jen v desítkách tisíc korun. Dalšími výnosy z prodeje svých technologií pak Flenexa dál financuje akvaponický vývoj.

Jestli se ambiciózní brněnské skupině kolem Future Farming podaří překročit stín průkopnické Flenex a realizovat své mnohem velkorysejší plány, ukáže čas.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované