Hlavní obsah

Zeman s Prymulou tlačí na rektora: Posuďte ruský Sputnik

Foto: twitter.com/PREZIDENTmluvci

Prezident Miloš Zeman.

Reklama

18. 3. 13:12
aktualizováno • 18. 3. 16:58

Ruskou vakcínu Sputnik V zkoumá Evropská léková agentura. Zeman ale chce politické rozhodnutí vlády, která by umožnila aplikaci Sputniku i bez vyjádření unijního regulátora.

Článek

Prezident Miloš Zeman se snaží přenést své tažení za neschválenou ruskou vakcínu proti covidu-19 na akademickou půdu.

Podle zjištění Seznam Zpráv Zeman oslovil rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimu, aby vědci Sputnik prozkoumali a přišli - v tuto chvíli s nevyžádaným - doporučením, zda Sputnik v Česku používat.

„Prezident republiky se po poradě s profesorem Romanem Prymulou v této věci obrátil na rektora Univerzity Karlovy, profesora Tomáše Zimu,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Používání Sputniku v Česku by v tuto chvíli umožnilo pouze politické rozhodnutí vlády, specificky výjimka Ministerstva zdravotnictví. Odborně však očkovací sérum z Ruska již dle standardního zákonného postupu zkoumá Evropská léková agentura (EMA) - jako v minulosti všechny již schválené vakcíny používané v Česku, tedy Pfizer/BioNTech, AstraZeneca a Moderna.

Vědci nejslavnější české univerzity, které Seznam Zprávy oslovily, se k plánu staví kriticky. Zima už v minulosti na svou univerzitu pustil jiný projekt blízký srdci prezidenta Zemana - uzavřel partnerskou smlouvu s úvěrovou společností z portfolia PPF Home Credit, jíž Zeman dlouhodobě podporuje na svých cestách do Číny. Po kritice studentů ale Zima od smlouvy odstoupil.

Hradní vyslanec Prymula

Vizi k posouzení vakcíny akademiky už začátkem týdne nastínil prezidentův poradce a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Pro server iDnes.cz řekl, že by vědce mohla vybrat univerzita. „Říkal jsem jedinou věc a pan prezident to akceptoval, že by bylo dobré, kdyby vakcínu (Sputnik) posoudila zcela nezávislá skupina odborníků třeba přes Karlovu univerzitu a vyjádřila se, zda má smysl,“ uvedl Prymula.

„Mělo by jít o úplně nezávislou skupinu, kterou by vybrala Univerzita Karlova, proces je v chodu. Dokumentaci by odborníci získali tak, že podepíší dokument o mlčenlivosti,“ dodal vakcinolog.

Své stanovisko k případnému udělení výjimky pro Sputnik ale může dle platné legislativy dát jen Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Právě jeho šéfku, Irenu Storovou, by Zeman rád viděl odvolanou. Stejně jako ministra zdravotnictví Blatného, který má výjimku pro Sputnik v rukou.

Rektor Tomáš Zima Seznam Zprávám řekl, že ho kontaktoval Prymula už minulý týden a tlumočil mu požadavek prezidenta.

„Profesor Prymula mi minulý týden v této záležitosti volal,“ řekl Seznam Zprávám Zima. Dále uvedl, že bližší informace k prezidentovu požadavku nezískal. Na upřesňující dotazy ohledně komunikace s Pražským hradem v této věci už neodpověděl.

Na UK v rámci vycházek

Zima sám prodělal nemoc covid-19 s těžkým průběhem. Po několika týdnech hospitalizace se od půlky února zotavuje v domácím ošetřování. Minulý týden řekl serveru Lidovky.cz, že se „v rámci vycházek“ občas zastaví na univerzitě a v Ústavu klinické biochemie Všeobecné fakultní nemocnice a „probírá pracovní záležitosti“. „Občas se distančně připojím k jednáním, jako je kolegium rektora nebo vědecká rada,“ uvedl v obecné rovině Zima.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zatím tlaku Hradu ve věci Sputniku V odolává a podle svého posledního vyjádření z minulého týdne se kloní k tomu, že Sputnik má projít standardní schvalovací procedurou a má se počkat na vyjádření unijního regulátora.

Šéf resortu Jan Blatný znovu potvrdil, že jeho úřad by povolení nemohl vydat ani na základě akademických analýz. „Ministr zdravotnictví Jan Blatný se již dříve několikrát vyjádřil tak, že u veškerých vakcín používaných v České republice požaduje registraci od Evropské lékové agentury,“ napsala Seznam Zprávám Barbora Peterová.

Vědci z Univerzity Karlovy o plánu prezidenta zatím informování nebyli. „Jako prorektor pro vědeckou činnost univerzity o tom nic nevím. Pokud by nabídka na posuzování Sputniku přišla, tak bych do toho nešel,“ řekl Seznam Zprávám svůj postoj biochemik a prorektor pro vědeckou činnost univerzity Jan Konvalinka. I podle něj by povolení mělo vzejít od evropských úřadů.

Prymula ve střetu zájmů

Podobně mluví také senátor Marek Hilšer, který působí jako vědecký pracovník na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

„O takové aktivitě nevím. Považuji ji za holý nesmysl a další snahu, jak chce prezident kvůli svým politickým zájmům obcházet a podkopávát naše instituce, které jsou ke schvalování léků ze zákona určeny,“ napsal Hilšer Seznam Zprávám.

Podle něj ani není možné, aby akademici nějaké stanovisko k vakcíně dali, neboť se nemohou dostat ke všem potřebným podkladům a materiálům.

„Stěží si lze představit, že by se dostatečné informace o ruských podnicích dostaly v potřebné míře k vědcům z UK. Lze pochopit, že to neví prezident, ale u vakcinologa a bývalého náměstka ministra zdravotnictví je to s podivem,“ doplnil.

Prezidentův poradce Prymula působí také na akademické půdě, konkrétně na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, konkrétně v Ústavu preventivního lékařství. Tu však zatím ke spolupráci neoslovil.

„Nemám informace o tom, že by pan Prymula oslovil naši fakultu. Pokud by to udělal, tak by oslovil sám sebe a byl by tak ve střetu zájmů,“ řekla Seznam Zprávám mluvčí fakulty Iveta Juranová.

Maďarská cesta

Z členských zemí EU se zatím Sputnikem očkuje na „politickou“ výjimku vlády Viktora Orbána v Maďarsku. Dva miliony dávek ruské vakcíny si objednalo Slovensko. Spor o používání v EU neschválené látky ale vyostřil konflikty v slovenské vládní koalici premiéra Igora Matoviče. Jeho ministr zdravotnictví už v důsledku i „sputnikové“ krize rezignoval.

O tom, jakým způsobem s ruskou vakcínou postupovat, běží debaty i mezi předními vědeckými kapacitami, které se pohybují v expertních vládních skupinách. Většina z nich spolu s premiérem Andrejem Babišem chce, aby Sputnik povolila Evropská léková agentura.

Naopak jeden z nejcitovanějších českých imunologů Václav Hořejší, nově člen vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace, se vyslovil pro nakoupení ruské vakcíny i bez evropského schválení.

„Nákupu těchto vakcín bych se rozhodně nebál. Bylo by báječné, kdyby to odsouhlasila evropská schvalovací agentura, ale pokud by bylo na mně, tak ani na to bych nečekal. Byl bych rád, kdyby to schválil jen náš Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ vysvětlil pro Český rozhlas akademik Hořejší.

Odkázal v této souvislosti na studie zveřejněné v prestižním časopisu Lancet, podle nichž ruská vakcína prokázala účinnost 91,8 procenta i u lidí starších 60 let.

Mnozí zahraniční vědci se i přesto shodují, že problém výrobce ruské vakcíny je malá transparentnost vývoje a také netransparentnost testování vakcíny.

Blatný: Zabráním tomu

Na zjištění Seznam Zpráv dnes odpoledne zareagoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Senátorům v debatě o unijním postupu proti nemoci covid-19 řekl, že bude aktivně bránit tomu, aby v Česku byly používány protiepidemické léky a vakcíny, které by nebyly standardně schváleny.

„Pokud by někdo chtěl obcházet Státní ústav pro kontrolu léčiv a ministerstvo zdravotnictví, budu tomu aktivně bránit,“ prohlásil podle ČTK ministr. Blatný slíbil, že dokud bude ministrem, bude trvat na dodržování standardních schvalovacích procesů a pravidel, které jsou založeny na odborných posouzeních. „Dokud budu ministrem, budu na tomto postupu trvat,“ dodal.

Senátoři podpořili Blatného stanovisko nepovolit použití vakcíny Sputnik V, aniž projde standardním schvalovacím procesem. Vláda by pak měla zajišťovala pouze takové vakcíny, které jsou na základě kladného vědeckého doporučení EMA registrovány pro použití v EU. Vláda by rovněž měla s ohledem na rozsah epidemie v České republice představit adekvátní komunikační kampaň, která se srozumitelně vymezí vůči dezinformacím a bude je systematicky vyvracet.

Text jsme v 16:55 rozšířili o stanovisko ministra zdravotnictví Jana Blatného.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované