Hlavní obsah

Babišova hra se Zemanem. Proč je najednou k Hradu hluchý?

Foto: Twitter/PREZIDENTmluvci

Premiér Andrej Babiš na setkání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech.

Reklama

12. 3. 10:58

Premiér Andrej Babiš do posledních měsíců své vlády vstupuje bez stabilní většiny v Poslanecké sněmovně. Má přitom před sebou zásadní střety s prezidentem Milošem Zemanem.

Článek

Jindy o prezidentu Miloši Zemanovi není slyšet celé týdny, teď ale během deseti dnů hned ve dvou rozhovorech vykřičel do světa, že by si přál odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (nestr. za ANO) a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD).

Zeman momentálně lobbuje hlavně za dovoz ruských a čínských vakcín do Česka. Ty však nemají potvrzení Evropské lékové agentury (EMA). A zejména Blatný vakcínové družbě bez evropského razítka přímo překáží.

Ale tentokrát jako by k volání z Lán byl hluchý i premiér Andrej Babiš.

Alianci dravců české politiky Babiše a Zemana charakterizuje mocenské spojenectví, ale i geopolitické rozpory. Ve střetu o vakcíny Sputnik V a Sinopharm zvolil Babiš zjevně taktiku oddalování čínské a ruské vlny. Je dobré to pozorně sledovat. Rozbíhá se tu velké politické finále tohoto volebního období.

Za vakcínovou clonou se na obzoru rýsují jiné dvě klíčové otázky, které se do voleb musí rozseknout, a podobně jako s vakcínami v nich jde o geopolitické symboly: co s tendrem na rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech a také další osud šéfa tajné služby BIS Michala Koudelky.

Slovní zeď

Když hradní mluvčí Jiří Ovčáček minulý týden oznámil, že „čínská strana se okamžitě rozhodla vyhovět“ žádosti českého prezidenta o vakcíny, vypadalo to, že nad Prahou už krouží letecký speciál napěchovaný séry z Pekingu. Jenže nic takového se nestalo. A ani po týdnu se nic neděje.

„Ministerstvo zahraničí ani zastupitelský úřad v Pekingu nevyjednávají s čínskou stranou o dodávkách čínských vakcín do ČR,“ říká mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Ovčáček se přitom ve svém původním tweetu odvolával právě na českou ambasádu v Pekingu. Tam má ostatně Hrad svého muže, velvyslance Vladimíra Tomšíka, kterého si prosadil prezident Zeman po silovém odvolání jeho předchůdce.

Možná až překvapivě pevnou slovní zeď proti vakcínám z Východu vystavěl i premiér Babiš. Minulý pátek řekl, že o čínských vakcínách vláda nejedná, a tuto středu dále uvedl, že Sputnik V do Česka přiletí jen s certifikátem EMA. A to bude trvat minimálně několik týdnů.

„Stát žádný Sputnik aktuálně nenakupuje,“ uvedl ve čtvrtek v podcastu Seznam Zpráv „Ptám se já“ vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Hra o čas

Právě termín doručení je ve vakcínové hře klíčový.

Na přelomu prvního a druhého kvartálu by měly do Česka přijít až tři miliony vakcín schválených v EMA – tedy Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca a k tomu nově schválená látka Johnson & Johnson. Očkování by tak mělo nabrat na obrátkách i v Česku.

Jinými slovy, ruská ani čínská vakcína se tak zřejmě nedostanou do Česka v pozici „spásných“ látek v situaci, kdy země marně čeká na dodávky ze spojeneckých zemí – EU a USA. V těchto kulisách čínské a ruské vakcíny dorazily k sousedům: na Slovensko a do Maďarska. Na Slovensku spory o očkování látkou bez unijního certifikátu rozkolísaly vládu Igora Matoviče.

„Jde o geopolitiku, boj o vliv tu trochu připomíná poválečný Marshallův plán. Československo se k němu nepřipojilo, což určilo naši budoucnost v druhé polovině dvacátého století. Nám naopak Sověti posílali vlaky s obilím, tentokrát bychom východní propagandě neměli podlehnout,“ říká bývalý český velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář, který dnes působí v globální konzultantské firmě Squire Patton Boggs. Dodává, že ve vakcínové taktice se demokratické země podle něj mají držet vlády práva.

„Máme nějaká svá pravidla, která bychom měli dodržovat. Až bude mít Sputnik V certifikaci EMA, ať jej tady pro mě za mě máme k dispozici pro všechny, kteří po tom touží,“ uvedl také.

Že Rusům a Číně jde s vakcínami o politiku, nasvědčuje jejich ochota vyvážet séra, i když ve srovnání se západními státy očkují doma výrazně pomaleji. V Rusku připadá podle britské BBC 4,6 vyočkované vakcíny na 100 obyvatel, zatímco v Česku je to 8,4 a ve Velké Británii 35,6.

Odklady tendru

Podobné příznaky „hry o čas“ jako při oddalování přívalu ruských a čínských vakcín vykazuje i projekt dukovanského tendru. Tendr měl ČEZ z rozhodnutí Babišovy vlády vypsat už koncem loňského roku. Nestalo se tak. Nevyšel ani lednový termín, který v Seznam Zprávách avizoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Je březen a spuštění tendru stále není na dohled.

Zájem o české jaderné stamiliardy má podle dostupných informací ruská státní firma Rosatom, dále francouzská státní společnost EDF a jihokorejská KHNP, ve hře jsou i Američané a jejich Westinghouse.

Jde tak o další variaci na geopolitickou přetahovanou v centru Evropy, jejímž středobodem je účast ruského uchazeče v tendru. Prezident Zeman lobbuje v jeho prospěch. Naopak české tajné služby, bezpečnostní experti, opoziční demokratický blok i třeba ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) prosazují nepřizvání Rusů ani do tendru.

Argumentují bezpečností – prý samotná účast Rosatomu v zakázce zvýší údajně alarmující nepřátelskou aktivitu ruské špionáže na českém území.

Havlíček Seznam Zprávám řekl, že vláda se s tendrem necítí být pod časovým tlakem. „Snažíme se nezdržovat. Ale část opozice dělá obstrukci zákona o nízkoemisní energetice,“ říká Havlíček. Opozice sice skutečně už několik měsíců oddaluje schválení tohoto zákona, zároveň ale jeho protlačení Parlamentem není nezbytnou podmínkou pro samotné vypsání tendru.

„Tím, že posilujeme financování ze strany státu až na 100 procent, ještě upravujeme podmínky a smluvní vztah mezi ČEZ a státem, více se zajišťujeme. Jakmile dorazí finální text zadávací dokumentace, navrhneme další kroky,“ dodal Havlíček.

Válka o Koudelku

Ze všech těch odkladů se zdá, že se přece jen naplňuje podzimní vyjádření premiéra Babiše k tendru. Ten tehdy uvedl, že by „o takto důležitém tendru neměla vláda rozhodovat 10 měsíců před sněmovními volbami“.

Čas se však mezitím zkrátil takřka na polovinu a každý další týden bude oslabovat legitimitu vypsání takto zásadní zakázky před volbami – tedy coby dědictví pro příští vládu.

Zvlášť když většina opozice, předvolební koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL i Piráti a Starostové (STAN), účast Rusů odmítají. Z toho ale také plyne, že Babišova menšinová vláda, stojící v Poslanecké sněmovně na hlasech komunistů, kteří v Česku dlouhodobě souzní se zájmy Ruska, může být na dlouho poslední příležitostí pro Rosatom proniknout do českého jaderného tendru.

I přes vyjádření premiéra o odkladu tendru se ale jeho přípravy udržují v aktivním režimu. Naposledy tento týden znovu jednala opozice spolu s ministrem Havlíčkem a šéfem BIS Michalem Koudelkou. Spíš dříve než později ale přijde den, kdy Babiš bude muset přiznat barvu, zda tendr jeho vláda vypíše, nebo zda jej přenechá příští vládě.

Zmíněný šéf kontrarozvědky Koudelka je pak dalším neuralgickým bodem vztahu na ose Babiš–Zeman. Prezident BIS často kritizuje, zpravodajce jednou dokonce označil za „čučkaře“.

BIS i ve svých veřejných výročních zprávách dlouhodobě upozorňuje na hrozby ruské a čínské špionáže v Česku. Zeman loni na podzim předal premiérovi materiál týkající se Koudelky, který má dokazovat, že není dobrý manažer. Koudelka se ale naopak těší důvěře českých spojenců. V roce 2019 u příležitosti návštěvy Babiše v Bílém domě dostal Koudelka prestižní Tenetovu medaili od šéfky CIA Giny Haspelové.

Babiš nikdy Zemanovu tlaku s cílem Koudelku z funkce odvolat nepodlehl. Blíží se ale rozhodující set tohoto zápasu. Koudelkovi vyprší v červenci jeho pětiletý mandát a Babišova vláda bude rozhodovat o jeho prodloužení. Premiér se ke Koudelkovu setrvání ve funkci nevyjádřil. Pro jeho pokračování by na vládě hlasoval ministr zahraničí Petříček.

„Práci pana ředitele Koudelky hodnotím kladně. Pokud bude předložen návrh na prodloužení jeho mandátu, tak ho podpořím,“ řekl Seznam Zprávám Petříček.

Český paradox

Důvody, proč musí Babiš v politice brát ohled na Zemana, jsou jasné. V minulosti ostatně mnohokrát tlaku z Hradu podlehl, a to i v personálních otázkách vlády. Stačí připomenout léto 2019 a spory o post ministra kultury, kdy Zeman v této funkci udržel svého oblíbence Antonína Staňka navzdory jeho mateřské ČSSD a z pohledu vládní koaliční smlouvy i Babišovi.

Babiš není typem politika, který trvá na silové image vítěze v každém mocenském utkání. V politickém terénu se pohybuje spíše taktikou ústupků a tím vytvořeného prostoru pro další kroky.

Po volbách letos na podzim to ale každopádně bude znovu Miloš Zeman, kdo bude držet klíče od Strakovy akademie. Prezident po volbách jmenuje premiéra, který sestavuje vládu. Obvykle jde o vítěze voleb. A na Babišovo ANO se v posledních průzkumech dotahuje koalice Pirátů a STAN. Prezident už ale naznačil cestu, jak vyhoví znovu Babišovi, pokud ovšem bude chtít. Bude výsledky počítat pro každou stranu zvlášť.

Českou politiku čeká náročná cílová rovinka k volbám. Premiér navíc do posledních měsíců své vlády vstupuje nejen oslabený pandemií, ale také bez spolehlivé většiny ve Sněmovně. Jeho menšinovou vládu už komunisté nepodporují tak spolehlivě jako dřív, například mu odmítli schválit právě trvající nouzový stav. V takové situaci se samozřejmě musí počítat i s variantou pádu vlády.

V dané situaci by to ale znamenalo v podstatě odevzdání moci prezidentovi, který by sestavování kabinetu měl ve své režii. Mohla by se tak opakovat situace z roku 2013, kdy jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka, který vládl bez důvěry Sněmovny.

Na české politické scéně se tak rodí paradox, kdy ani největší kritici z řad demokratické opozice neusilují o Babišovo svržení.

„Kdyby se moc dostala přímo do rukou Zemana, můžeme očekávat ještě větší orientaci na Rusko a Činu, například stran vakcín. Je to trochu patová situace: nemáme ještě volební zákon, jehož novelu hnutí ANO záměrně brzdí, aby nemohlo dojít k předčasným volbám. Zároveň víme, že Zemanova vláda by byla ještě větší zkáza. Tudíž jakkoliv by bylo nejlepší dohodnout se napříč celou politickou scénou včetně prezidenta na vládě proti covidu, víme, že to je bohužel nereálné,“ řekla Seznam Zprávám šéfka TOP 09 a lídryně koalice Spolu v Praze Markéta Pekarová Adamová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované