Hlavní obsah

Zvyšuje odolnost koronaviru. N439K aspiruje na problémovou mutaci č. 1

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

19. 11. 2020 6:30

Jsou tomu dva týdny, co Dánsko oznámilo objev norčí mutace viru SARS-CoV-2, která mu umožňuje přeskočit na člověka. Kromě toho Dánové varovali před vyšší odolností viru, což se dosud neprokázalo. Ale pak je tady N439K.

Článek

Pravděpodobně jste o ní ještě neslyšeli, přesto je N439K teď jedinou mutací, u které se prokázalo, že zvyšuje odolnost viru SARS-CoV-2 proti protilátkám.

Jde o výsledky studie, jež zatím nebyla zrecenzována. Mezinárodní tým vědců v rámci ní nicméně provedl kromě laboratorních i klinické testy, které jsou považovány za spolehlivé. Závěrem studie je, že mutace na klíčovém spike proteinu zvyšuje odolnost proti nejméně jednomu typu monoklonálních protilátek.

N439K může oslabit účinek protilátkového koktejlu

Co to znamená? V tuto chvíli zatím vědci mohou tvrdit jen to, že mutace snižuje efektivitu ve světě hojně používané léčby s použitím monoklonálních protilátek, která prokazuje jak preventivní, tak léčivý potenciál. Jde o metodu, kterou využil například i lékařský tým amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž se pravděpodobně i díky tomu z nákazy covidem-19 rychle zotavil.

Otázkou podle článku britského genomového konsorcia pro výzkum covidu-19 (COG) zůstává, zda má kmen potenciál odolávat i přirozené lidské imunitní odpovědi, což by znamenalo vyšší riziko reinfekcí.

Mutace je hojně rozšířená po Evropě

Poprvé se mutace N439K objevila asi u 500 lidí ve Skotsku už v březnu. Poté, co byl v oblasti vyhlášen lockdown, ji vědci ztratili z dohledu, ale pak se znovu objevila v Rumunsku a začátkem listopadu, kdy studie vyšla, už byl podle nich tento kmen rozšířený po mnoha zemích Evropy včetně Norska, Irska, Belgie, Švýcarska a Německa i za Atlantikem ve Spojených státech.

Nic však nenasvědčuje tomu, že by se mutace stávala dominantní, a ani náznakem se vědci nesnaží tvrdit, že by kromě odolnosti vůči monoklonálním protilátkám měla jakékoliv jiné důsledky na vlastnosti viru.

Vakcína v ohrožení? Zatím spíš ne

Podobně jako u norčí mutace, ke které se ještě dostaneme, se v souvislosti s N439K hovoří o hrozbě pro vakcínu, což ostatně okomentovali i samotní vědci hned v úvodu textu studie. Svůj objev mutace ale neprezentují jako přímou hrozbu současně vyvíjeným vakcínám, nýbrž spíš jako možnou předzvěst, že by k takové hrozbě mohlo dojít v budoucnu s nějakou jinou, ale podobnou mutací.

Jak je ale takový scénář pravděpodobný, nikdo neví. Například britský Telegraph v jednom z mála článků o N439K ve světových médiích tlumočil obecnější varování vědců, podle kterého se s rostoucím počtem nakažených neustále zvyšuje i pravděpodobnost vzniku a šíření nové mutace, která bude odolná proti vakcíně. Telegraph dodává, že se z covidu-19 může časem stát endemická nemoc, proti které se podobně jako proti chřipce budou muset vakcíny každý rok podle nových mutací upravovat.

To se ale zatím neděje a podle Davida Robertsona, který se na výzkumu N439K podílí už od jejího prvního objevení ve Skotsku, na případné problémy s mutacemi vědci při vývoji vakcín mysleli dopředu. „V tuto chvíli nevíme, jak dobře budou vakcíny fungovat a jestli či kdy budou potřebovat úpravy. Virus se ale vyvíjí pomalu, takže vakcíny by mohly fungovat klidně i mnoho let,“ řekl Telegraphu šéf virové genomiky a bioinformatiky na Glasgowské univerzitě, podle kterého jsou vakcíny vyráběny tak, aby je případné mutace ohrožovaly co nejméně.

Proč problém číslo 1?

N439K tedy (pokud se potvrdí výsledky nerecenzované studie) má potenciál snížit účinnost léčby monoklonálními protilátkami a zároveň poukazuje, že riziko objevu nové mutace, která negativně ovlivní fungování vakcíny, je reálné. Neví se, zda může lépe vzdorovat i přirozené imunitní reakci lidského těla. Na to by se vědci měli zaměřit v dalším výzkumu. Nic víc, nic míň. Přesto ale platí, že jde v tuto chvíli dost možná o nejproblematičtější mutaci, která se dosud objevila.

Pro srovnání připomeňme již zmiňovanou norčí mutaci. Ta všechny vystrašila především tím, že virus se přenesl ze zvířete na člověka, což, jak později uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO), vždycky budí obavy. Hlavním rizikem ale podle dánského varování měla být změna na spike proteinu, která by mohla zvýšit odolnost viru a tím pádem i sabotovat vývoj vakcín. Tamní vláda informovala o takzvaném klastru 5, který se skládá ze čtyř mutací, přičemž odolnost viru podle dánských vědců měla zvyšovat kombinace všech čtyř mutací naráz, kterou identifikovali u 12 z asi 200 nakažených.

Prohlášení dánského ministra obletělo celý svět a vyjádřila se k němu celá řada vědců, včetně třeba i samotné WHO. Všichni řekli, že pro tvrzení o vyšší odolnosti nevidí žádný důkaz. Například šéf institutu genetiky na University College London Francois Balloux dokonce řekl Guardianu, že jsou studie o jiných mutacích, které představují větší hrozbu pro vakcínu, a jmenovitě uvedl právě tu o N439K. Vědci nyní tento případ interpretují spíš jako výstrahu, že k mutaci a následnému šíření ze zvířat na lidi prostě reálně došlo a mohlo by se to tak stát i u jiných druhů zvířat.

Připomeňme, že právě hrozba pro vakcínu byla důvodem, proč Dánsko omezilo pohyb lidí v regionu Severního Jutska a Velká Británie dokonce Dánům zavřela hranice. Z důvodu zamezit riziku šíření ze zvířat na lidi dánská vláda nařídila i vybít celou populaci chovů norků, načež mimochodem narazila na legální mantinely a tento týden teprve dovádí do finále boj o uznání rozhodnutí parlamentem. Kvůli sporům ohledně nového zákona už odstoupil tamní ministr zemědělství.

Kromě norčího klastru 5 bylo ještě v minulosti hodně slyšet o mutaci D614G, která je už nyní podle COG dominantní po celém světě. Debata ohledně jejího vlivu na vlastnosti ještě není úplně vyřešená, vědci se nicméně shodují, že slovy COG „lehce“ zvyšuje schopnost viru se šířit, ale na průběh nemoci nemá žádný vliv. Dřív se spekulovalo o tom, že by mohla způsobovat lehčí průběh, což se nikomu prokázat nepodařilo, nejasnosti také přetrvávají v otázce ohledně toho, o kolik zvyšuje přenositelnost.

No, a to je prakticky všechno. Mutací viru SARS-CoV-2 bylo objeveno mnoho a mnoho, menší část z nich pak byla na důležitém spike proteinu, který hraje klíčovou roli při vstupu viru do těla. Ale jen u D614G a N439K (i když zatím předběžně), se potvrdila alespoň nějaká citelná změna viru, která může ovlivnit jeho chování při napadání člověka. N439K je novější a méně prozkoumaná a v současné chvíli asi celkově problematičtější mutace. A to platí i přesto, že aktuálně sama o sobě může ohrozit jen jeden druh léčby, navíc pravděpodobně ne fatálně, protože se prokázala odolnost jen proti jednomu typu protilátek. Dalo by se tak říct, že nejproblematičtější mutace zároveň není vyloženě nebezpečná, což je koneckonců dobrá zpráva.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované