Fico u Putina. Jak v praxi vypadá jeho politika čtyř světových stran

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Řeknu to upřímně a od srdce: Jsem velmi rád, že jsem mezi normálními lidmi,“ začal v úterý slovenský premiér Robert Fico v Michalovcích na východě Slovenska svůj projev na hřbitově vojáků Rudé armády, kteří padli v boji proti nacistickému Německu.

Těsně předtím do mikrofonu pozdravil i přítomného ruského velvyslance Igora Bratčikova.

„Mně nikdo nevymaže paměť, a proto vám chci poděkovat za spolupráci při obnově toho významného místa,“ adresoval mu Fico. Právě obnova vojenských památníků a válečných hrobů spjatých se Sovětským svazem je Bratčikovova dlouhodobá agenda.

Zejména v periferních regionech si díky tomu buduje síť kontaktů a konexe, které posilují ruský vliv v zemi, což Seznam Zprávy zmapovaly například v loňské reportáži z obce Smilno. Její starosta finanční sbírkou podpořil ruskou Kurskou oblast.

Silná pozice ruské ambasády na Slovensku se odráží i v jejích prohlášeních. Velvyslanectví země, která v letech 2014 a 2022 dvakrát vojensky přepadla Ukrajinu, tento týden označilo Kyjev za „neonacistický režim“ a na sociálních sítích vyložilo válečné a poválečné dějiny podle narativu kremelské válečné propagandy.

K jejímu šíření slouží i páteční vojenská přehlídka na Rudém náměstí. Ta, ač si připomíná konec druhé světové války v Evropě a vítězství nad nacismem, de facto oslavuje i současný ruský militarismus a okupaci cizích států.

„Rusové vidí druhou světovou válku jako válku dobra se zlem a nynější režim používá na Ukrajině stejnou šablonu,“ řekl před časem v rozhovoru ruský novinář Leonid Ragozin.

Využíváním ruského traumatu z druhé světové války si diktátor Vladimir Putin zajišťuje podporu a daří se mu jím i mobilizovat vojáky k bojům proti Ukrajině.

Moskevské přehlídky se má zúčastnit 29 zahraničních lídrů, mezi nimiž je i čínský prezident Si Ťin-pching. Fico bude zřejmě jediným představitelem členského státu Evropské unie, který se má akcí v Moskvě zúčastnit. Zda bude i přímo na přehlídce, není jasné.

Loni Vladimir Putin na moskevské přehlídce mluvil o „západní hrozbě“. „Přirovnává nynější válku na Ukrajině a konflikt se Západem k tomu, co se dělo před 80 lety. Co se také snaží sdělit svým posluchačům v Rusku, je, že Západ je nový Hitler. Další síla, která se snaží zničit Rusko. A tenhle výklad funguje,“ řekl Seznam Zprávám Ragozin.

V podobném duchu se nese i rétorika slovenského premiéra Roberta Fica. „Svoboda přišla z Východu, co se na tomhle proboha dá změnit,“ prohlásil mimo jiné na úterní pietní akci v Michalovcích. „Co má společného oslava 80. výročí konce druhé světové války v zemi, která nesla nejtěžší zátěž, s tím, co se děje dnes?“ pokračoval a obhajoval tím svou cestu do Moskvy.

Na čtvrtečních celoslovenských oslavách výročí konce války v Piešťanech premiér opakovaně mluvil o míru a citoval i  kontroverzního francouzského novelistu Louise-Ferdinanda Célina a jeho údajnou definici války. Céline byl však známý antisemitskými a nenávistnými názory a na konci 30. let obhajoval nacismus, jak upozornil portál Startitup.

Do Ruska dorazil Fico se zpožděním ve čtvrtek večer. Přišel tak o část programu, a sice o setkání delegací. Slovenský speciál totiž musel do Moskvy letět velkou oklikou přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře, Kavkaz a ruské vnitrozemí.

Kratší cestu přes Polsko a baltské státy zablokoval nesouhlas Litvy, Lotyšska i Estonska s přeletem speciálu. Nesouhlas Tallinnu oznámil Fico ve středu večer, krátce nato zaznělo negativní stanovisko i z Rigy a z Vilniusu. Jde o ostrý krok, který není v diplomatických vztazích členských států EU a NATO zdaleka obvyklý.

„Estonsko nemá v úmyslu žádným způsobem podporovat akce konané 9. května v Moskvě. Rusko je země, která rozpoutala a nadále vede válku v Evropě, a účast na propagandistických akcích, které organizuje, by měla být vyloučena,“ napsalo Seznam Zprávám estonské ministerstvo zahraničí.

Polsko slovenskému speciálu sice přelet povolilo, proti Ficově cestě však protestovalo.

„Je pro nás těžké pochopit, že lídři států, kteří se deklarují jako zastánci míru a odpůrci pokračování válečných operací, se rozhodnou přijmout pozvání od V. Putina, který vydal rozkaz k napadení sousedního státu, zahájení nevyprovokované války, čímž způsobil masové vysídlení obyvatelstva, utrpení a smrt tisíců lidí (civilistů i vojáků), ničení, únosy civilistů – včetně dětí,“ uvedla v prohlášení polská diplomacie.

Fica zkritizoval i ministr zahraničí Radosław Sikorski. „Domníváme se, že legitimizace Putinovy rétoriky není dobrý nápad,“ řekl v úterý. Před účastí na přehlídce v Moskvě předem varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Na to, že cestu do Moskvy provázejí komplikace ze strany jiných unijních států, si Robert Fico postěžoval už v neděli. „Některé členské země EU nechtějí povolit přelet vládního letadla. To jsou trapné věci. Umíte si vůbec představit, o čem mluvím? Kam jsme se to dostali z hlediska mezinárodních vztahů?“ řekl, aniž by konkrétní zemi jmenoval.

V Moskvě má Robert Fico v pátek na programu položení věnce k hrobu neznámého vojína. Bilaterálně má jednat i přímo s Vladimirem Putinem, což už v úterý oznámil poradce šéfa Kremlu Jurij Ušakov a později to potvrdil i slovenský premiér.

„Budeme mluvit o tom, co dál, jaké jsou perspektivy ukončení válečného konfliktu. Já budu opětovně opakovat, že mír je jediné východisko ze všeho toho marasmu, který dnes vidíme,“ řekl Fico ke schůzce s Putinem. V Moskvě má jednat i s prezidenty Číny a Brazílie.

Sejde se i s šéfem vietnamské komunistické strany To Lamem, jenž je podezřelý z účasti na únosu vietnamského občana z Německa v roce 2017. K akci si tehdy Vietnam půjčil vládní speciál od tehdejšího Ficova kabinetu.

O své přímé účasti na vojenské přehlídce se Fico ve středu nezmiňoval.

Podle středečního prohlášení slovenské opozice je Ficova další cesta do Ruska tragédií pro zahraniční politiku země.

Na bratislavské demonstraci svolané na čtvrteční večer označil lídr Progresivního Slovenska Michal Šimečka Ficovu výpravu za „zradu slovenských zájmů“. Na společném opozičním protestu se objevily transparenty jako „Putin, vrah dětí“ nebo „Chceme žít ve svobodné zemi“.

Zatímco rétorika slovenského premiéra vůči Kyjevu je poměrně ostrá, vůči Kremlu a jeho zločinům je Bratislava mírnější. Fico například opakovaně tvrdil, že Kyjeva se válka netýká. Při nedávném krvavém ruském útoku na Sumy sice masakr civilistů odsoudil, zároveň však řekl, že o věci nemá dost informací.

Slovenská média v této souvislosti opakovaně upozorňují na Ficovu obvyklou praxi: Na domácí půdě mluví o „suverénní slovenské politice na všechny čtyři světové strany“, hájí proruské pozice a hrozí vetem dalších sankcí, na unijních summitech v Bruselu však zatím vždy - na rozdíl od Maďarska - hlasoval s drtivou proukrajinskou většinou.

Svou „suverénní zahraniční politikou“ na „všechny světové strany“ hájí Robert Fico i vztah s ruským režimem. S tímto konceptem přišel už bezmála před 20 lety, kdy jako opoziční politik prohlašoval, že „svět má čtyři světové strany a jednosměrná orientace na Západ je škodlivá pro Slovensko“. Následně pak, už jako premiér, proklamoval, že Slovensko musí být v „jádru EU“ a země za jeho vlády dokončila vstup do eurozóny.

Po opětovném nástupu k moci v roce 2023 se nadobro vrátil k politice „čtyř světových stran“. Její realizace však pokulhává, na což nedávno upozornil i prezident Peter Pellegrini.

„Snažím se to vysvětlovat tak, že nejde o podporu Vladimira Putina a agrese proti Ukrajině, ale o uctění milionů padlých,“ řekl v dubnu o Ficově cestě do Moskvy a dodal, že taková návštěva „určitě vyvolá kontroverzi“ a její důsledky bude třeba napravovat.

Premiéra vyzval, aby v rámci politiky „na všechny čtyři světové strany“ nezapomínal na Západ. „Naši největší obchodní partneři a investoři, kteří dávají práci statisícům lidí, jsou právě v západní části světa,“ uvedl Pellegrini.

Na první oficiální zahraniční cestu se na podzim 2023 tradičně vypravil do Prahy, kde byl od té doby ještě jednou - na summitu Visegrádské skupiny. Soukromě byl v Česku na loňské oslavě 80. narozenin exprezidenta Miloše Zemana.

Výrazné rozdíly v přístupu české a slovenské vlády k politice vůči Rusku a Ukrajině dokonce vedly k zastavení mezivládních konzultací a nečekaně ostrým výrokům z obou stran. Od té doby vztahy na vládní úrovni stagnují.

Fico nedávno dokonce sepsul českého velvyslance Rudolfa Jindráka za to, že čeští politici a média prý zasahují do slovenské politiky. Loni se pustil i do britského ambasadora, který slovenského premiéra zkritizoval za jeho rozhovor v ruské státní televizi. Fico mu posléze vzkázal, že „Slovensko není britská kolonie“.

Na počet svých premiérských návštěv v Česku, tradičně „nejbližšímu“ slovenskému sousedovi, o kterém se píše ve Ficově koaliční smlouvě, se teď slovenský premiér dotáhne svou druhou cestou do Ruska.

Připomeňme, že se loni před Vánoci překvapivě objevil v Kremlu na schůzce s Vladimirem Putinem. Ficova cesta do Moskvy na Slovensku vyvolala sérii protivládních demonstrací a premiér přišel s teorií o pokusu o státní převrat.