Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že do devátého července odkládá padesátiprocentní cla, která plánoval uvalit na Evropskou unii. Uvedl to na své sociální síti Truth Social poté, co telefonoval s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
„Měli jsme velice krásný hovor a já jsem souhlasil, že to posunu. Řekla, že se rychle sejdeme a uvidíme, jestli se nám podaří něco vymyslet,“ uvedl Trump. Padesátiprocentní cla chtěl na Unii uvalit proto, že měl pocit, že jednání mezi EU a USA jsou obtížná a nikam nevedou.
Že Trump padesátiprocentní cla odsunul, však neznamená, že by byl obchod mezi Spojenými státy a EU zcela bez cel. Stále totiž platí vůči dovozům zboží z EU do USA plošné clo ve výši 10 procent, které se přičítá k původní sazbě u jednotlivého zboží, a to až na výjimky, jako jsou farmaceutické výrobky nebo kritické minerály.
Dále platí také zvýšená cla ve výši 25 procent na evropský dovoz oceli, hliníku, automobilů a automobilových součástek.
„Americká cla a jejich chaotické zavádění, rušení a oddalování mají prozatím dopad zejména na finanční trhy, kde způsobují zvýšenou rozkolísanost. V tuzemských makroekonomických datech zatím dopad vyšších amerických cel nepozorujeme. Příkladem budiž dnešní výsledky podnikatelských a spotřebitelských nálad za květen, jež dopadly na očekávání dobře, když se důvěra v ekonomiku vrátila nad svůj dlouhodobý průměr,“ říká ke clům hlavní ekonom ČSOB Privátního bankovnictví Dominik Rusinko.
Pokud by zůstala v platnosti pouze desetiprocentní cla, Rusinko věří, že by tuzemská ekonomika zůstala relativně odolná a celoroční růst by se pohyboval jen lehce v rozmezí 1,5 až dvou procent. Za předpokladu padesátiprocentní celní sazby by však podle něj šlo o scénář s podstatně bolestivějšími dopady, který by ekonomiku mohl uvalit do recese.
Pokud cla vydrží na této úrovni, mohla by mít podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše v kombinaci se zvýšenou obchodní nejistotou kumulativní negativní dopad do českého HDP okolo jednoho procenta v letech 2025 a 2026, což ve finále vede k odhadu růstu o 1,7 procenta v tomto roce a o 1,5 procenta v příštím roce.
„Dopad do české ekonomiky je silnější skrze kanál nejistoty i jeho dopad do investiční aktivity podniků než skrze přímý obchodní dopad – exportní expozice českých podniků vůči USA, ať už přímá nebo nepřímá, je při porovnání se sousedy v regionu relativně malá,“ vysvětluje Bureš.
Dohoda bude, věří ekonomové
Rusinko dodává, že věří tomu, že jde ze strany amerického prezidenta o další z jeho zastíracích manévrů. Finální dohoda podle jeho odhadů nakonec přinese celní sazbu podstatně nižší než 50 procent, okolo 15 procent.
„Ostatně podobný mustr jsme viděli při vyjednávání s Čínou. Proto scénář padesátiprocentních cel vůči evropských dovozům vnímám jako riziko, nikoli základní scénář, se kterým je třeba počítat,“ vysvětluje Rusinko.
Dohodu mezi USA a EU očekává také analytik BHS Securities Timur Barotov, který upozorňuje, že na 8. a 9. července připadají dvě důležité události. Jednak vyprší 90denní pauza na reciproční 20% clo, které je nyní pouze ve výši 10 %, a zároveň by už mělo být jasno ohledně 50% cla.
„Současná americká cla na dovoz z EU vedla ke snížení evropského exportu, zejména v automobilovém a luxusním sektoru, a vnesla značnou nejistotu do transatlantických obchodních vztahů. Podle odhadů Evropské komise současná cla, pokud přetrvají, mohou oslabit růst HDP eurozóny o přibližně 0,2 %. Dopadá to výrazněji na automobilky a výrobce luxusního zboží,“ vysvětluje Barotov s tím, že si Trump rád hraje s vysokými čísly. Obchod s EU je ale podle něj pro USA příliš cenný na to, aby mohl uvalit nesmyslně vysoké clo.
Trump na začátku dubna původně oznámil zavedení dvacetiprocentních cel na dovoz výrobků z EU. Den po té, co cla začala platit, je ale s okamžitou platností snížil na deset procent, a to po dobu 90 dní. Chtěl podle svých slov poskytnout prostor pro vyjednávání.
Evropská unie reagovala odložením vlastních 25% odvetných cel, která měla být uvalena za cla na ocel, hliník a auta a autodíly například na dovoz americké kukuřice, rýže, železa, tabáku a celé řady dalších produktů.
