Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
J&T Finance Group patří mezi největší správce majetku v Česku, ale je také bankou, která financuje dravé tuzemské byznysmeny, kteří v posledních letech pronikají za hranice země. „Že se například Michal Strnad stane největším výrobcem malorážních patron na světě, je neskutečný úspěch,“ říká akcionář skupiny Igor Kováč v rozhovoru pro SZ Byznys.
V Česku přitom je i hodně mladých lidí, kteří teprve plánují zrealizovat své globální ambice. „Máme tu několik mladých hráčů, kterým pomáháme prorazit. Třeba vychováme nového Dana Křetínského,“ dodává Kováč.
Začněme bankou na Slovensku. Proč jste prodali tamní 365.bank belgické bankovní a pojišťovací skupině KBC?
Cítíme se silnější v privátním a investičním bankovnictví, ve financování byznysů a celkové správě majetku. Přístup k retailovému bankovnictví jsme hledali dlouho, zvažovali různé možnosti rozvoje jak na Slovensku, tak případně ve střední Evropě. Ale retailový trh je hodně o velikosti a ten slovenský je jasně definovaný. Tamní 365.bank pro další rozvoj potřebuje partnera se silným zázemím v retailu a řekli jsme si, že tím směrem nepůjdeme. Že zůstaneme u toho, co nám jde nejlépe.
Pamatuju si, že jste chtěli banku pro retailové klienty spustit i tady v Česku pod názvem Poštovní banka.
Ano, když jsme vstoupili do retailového bankovnictví prostřednictvím Poštové banky (starší název slovenské 365.bank, pozn. red.) na Slovensku, zvažovali jsme i možnost rozvoje Poštovní banky v Česku. Ale jak už jsem říkal, chceme se věnovat tomu, v čem se cítíme nejsilnější, jako lídři trhu, a to retailové bankovnictví není. Když přišla nabídka od KBC, rozhodli jsme se, že na ni budeme reagovat. Na Slovensku i v Česku mají svou banku, takže fúzí dosáhnou nejen zajímavých synergických efektů. Ty my neměli jak získat.
Bylo nabídek víc?
Přišlo za námi několik potenciálních zájemců, ale když jsme viděli serióznost investora KBC, velmi rychle jsme nakreslili plán, jak by to mohlo fungovat, a uzavřeli jsme to. Do konce roku po schválení regulátory to může být hotové.
Igor Kováč (50)
- V roce 1998 vystudoval Národohospodářskou fakultu Ekonomické univerzity v Bratislavě.
- Od roku 2000 pracoval ve finančním sektoru na Slovensku – nejprve jako senior controller v HypoVereinsbank Slovakia, poté (2002–2008) jako ředitel ekonomického odboru ve Volksbank Slovensko.
- V roce 2008 nastoupil do J&T Banky a převzal vedení ekonomického a finančního útvaru. Následně se stal finančním ředitelem celé J&T Finance Group SE a členem jejího představenstva (od července 2020).
- V červenci 2023 se stal menšinovým akcionářem J&T Finance Group, kdy získal 4,95procentní podíl na základním jmění holdingu spolu se Štěpánem Ašerem.
Předpokládám, že jste s tou transakcí spokojeni? Kupní cena činí přibližně 761 milionů eur, což odpovídá téměř 19 miliardám korun.
Samozřejmě jsme spokojeni. Myslíme vždy několik kroků dopředu, stále se chceme rozvíjet a růst a hledáme příležitosti. Řekl bych, že v blízké době něco zajímavého vykrystalizuje.
Nevykoupíte minoritního čínského akcionáře Citic, který vlastní v J&T Finance Group necelých deset procent?
Umím si to představit, ostatně jsme otevřeni všem diskuzím a lhal bych, kdybych neřekl, že už jsme se o tom několikrát bavili. Možná k tomu i v budoucnu dojde.
Nicméně Citic je akcionář, který do chodu ani budoucích plánů růstu skupiny nezasahuje, nijak nás neomezuje. Naopak vždy je spokojený s dobrými výsledky a s naší ambicí růst.
Chceme bilanci J&T Banky několikrát zvětšit, takže kapitál ze skupiny budeme spíše směrovat tam. Vyplatili jsme si na úroveň holdingu J&T Finance Group 300 milionů eur na dividendách a teď nám z prodeje 365.bank přiteče dalších 700 milionů eur.
Mluvilo se o tom, že chcete koupit v Polsku nějakou investiční firmu, která spravuje majetek bohatší klientele.
Možností rozvoje je strašně moc. Vizi J&T Banky už jsem naznačil, a co se týká celkového pohledu, rádi bychom zvyšovali aktiva pod správou. Pokud se podíváme na čísla, tak na konci roku 2024 jsme v součtu za všechny naše investiční společnosti někde na úrovni 11,5 miliardy eur (285 miliard korun). Za první letošní kvartál jsme narostli ještě o dalších 2,5 miliardy eur, takže se bavíme přibližně o 13,9 miliardy eur. A určitě chceme víc.
S Radovanem Vítkem jsme kvůli jeho kreativitě zažili i těžší časy. Ale na druhou stranu je fér a nechává nás vydělat.
Když jsme asi před dvěma lety na konferenci pro zaměstnance mluvili o cílech, říkali jsme, že bychom do šesti let chtěli mít pod správou 500 miliard korun, což je asi 20 miliard eur. Tehdy nám to přišlo téměř nedosažitelné. Teď, když jsme na 14 miliardách a vidím ten obrovský zájem o naše fondy, si říkám, že to určitě zvládneme a zda to není málo. I s ohledem na to, že klesající úrokové sazby „nutí“ investory hledat alternativy k oblíbeným vkladům, nejčastěji právě ve formě investičních fondů.
Vzpomínám si, že před čtyřmi lety, když jste zakládali váš vlajkový fond J&T Arch, opatrně jste si přáli mít ve správě do dvou tří let jednu miliardu eur. Dnes je to zhruba šest miliard eur.
Zájem o Arch předčil všechna naše očekávání a náš růst objemu spravovaného majetku výrazně akceleroval. Ale není to jen Arch, investoři se obecně o naše fondy zajímají, vnímají, kdo je jejich zakladatelem a kdo investuje spolu s nimi vlastní peníze. Podařilo se nám vybudovat pestrou škálu fondů.
Důležitější je ale dopad objemu spravovaných aktiv na naše výsledky, náš růst. Výnosy z poplatků a provizí totiž generují zhruba třetinu z celkových výnosů.
To je velmi stabilní a předvídatelný příjem každý rok.
Přesně. I to je důvod, proč je správa majetku tím hlavním směrem. Takže se zcela logicky díváme na firmy spravující majetek nejen u nás, na Slovensku či v Polsku.
Vnímáte i u vás silný trend posledních let, tedy že Češi expandují do zahraničí?
Jsem velmi hrdý na to, že čeští a slovenští byznysmeni mají stále ten potenciál růst a nebát se jít za hranice, dělat transakce, o nichž se před deseti lety zdálo jen málokomu. Že se například Michal Strnad stane největším výrobcem malorážních patron na světě, je neskutečný úspěch. Co mě ale ještě více těší, je, že jsme součástí většiny těch příběhů a úspěchů. Že dokážeme financovat přeshraniční akvizice, ať už jde o Evropu, Velkou Británii, nebo USA a Kanadu.
Na konci roku měl náš vlajkový fond J&T Arch pod správou přes 121 miliard korun a korunovou investiční třídu akcií zhodnotil o 17, 44 procenta, tu eurovou pak o 16 procent. Peníze však tehdy byly téměř zadarmo. Dnes už je dvojciferný výnos neudržitelný.
Je tu ale hodně i těch, kteří chtějí teprve prorazit. Těch, kteří mají ambice stát se jednorožci (označení pro začínající společnost s hodnotou přesahující jednu miliardu dolarů, která je v soukromém vlastnictví a není kotovaná na akciovém trhu, pozn. red.). I těm dokážeme pomoci a dát podmínky, které by jim jiní nedali.
Máme tu několik mladých hráčů a jsem rád, že hlavně ten mladší tým s nimi dokázal navázat spolupráci a pomáháme jim prorazit. Například Rohlík, Second Foundation, které obchodují s elektřinou, a podobně. My akcionáři jsme už trochu starší generace, takže jsem rád, že s takovými lidmi dokážeme držet krok. Třeba vychováme nového Dana Křetínského. Máme tady několik šikovných kluků.
Je jich hodně?
Každý nemůže být úspěšný, ale ano, na trhu je vidět hodně šikovných. Například Zdeněk Cendra (majitel infrastrukturní firmy CDN77 a jeden z nejbohatších Čechů, pozn. red.) má našlápnuto dobře, Rohlík má ještě před sebou dlouhou cestu, ale určitě do výčtu patří.
A tyto mladé byznysmeny chcete financovat?
Mnoho mladých se financuje samo, ale pořád si myslím, že až přijdou nějaké větší akvizice, bude je třeba zafinancovat. Pro někoho je komplikované zadlužit se, těm dokážeme zprostředkovat doplnění kapitálu investory, aby nebyli pod tlakem dluhu. Někdo se zase nechce dělit o firmu a je připraven vzít si bankovní financování. A nás přesně tohle baví, hledat ta specifická řešení, tady vidíme naše místo na trhu.
Ale nebavíme se jen o Čechoslovácích, i když těch je nevíce a je pro nás snadné s nimi pracovat. Objevují se i mladí z Chorvatska, Slovinska a pobaltského regionu, tam je třeba si dávat trochu více pozor. Sice už máme v Chorvatsku svou infrastrukturu, ale přece jen je to zcela jiná mentalita, takže na to musíme brát ohled a dvakrát si vše rozmyslet a prověřit.
Jak vypadá polský trh správců majetku?
V Polsku jsme nedávno založili reprezentační kancelář a přes pasportizaci (zmapování a zdokumentování majetku, hmotného i nehmotného, pozn. red.) tam už nyní poskytujeme úvěry. Většinou jde o naše klienty, kteří v Polsku investují a potřebují tu expanzi zafinancovat. My se tam prozatím rozhlížíme a učíme se s tím trhem pracovat, přece jenom je to země se 40 miliony obyvatel, což je trojnásobek Československa, takže máme určitý respekt. Do tří let bychom chtěli mít jasno, zda tu otevřeme plnohodnotnou pobočku.
Mají teď klienti chuť brát si nové úvěry a dělat akvizice?
Docela ano. Důvodem mohou být nejen klesající úrokové sazby, ale také odliv západních investorů z oblastí blízkých válce na Ukrajině. Vždyť u nás je na prodej snad každý hotel a obchodní dům.
Je vlastně zajímavé, jak západní investoři raději koupí nemovitost s tříprocentním výnosem v Berlíně a odejdou z vysoce výnosných projektů v Polsku, protože je to Polsko, které hraničí s Ukrajinou.
Jedním z velkých klientů byl historicky a je stále developer Radovan Vítek. Nejste nervózní z toho, že řeší velký rozvodový spor a že jeho skupina CPI Property Group má také poměrně vysoké zadlužení?
Nebudu komentovat soukromé záležitosti. Radek s námi spolupracuje už dlouhá léta. Pomáhali jsme mu vydávat dluhopisy a spolupracujeme na různých úrovních, co se týče bankovních služeb. Ale naše vztahy jsou korektní a nevnímám nějaké obavy, že by neplnil své povinnosti.
Ano, prožili jsme i těžší časy, když jsme tady řešili soudy ve Spojených státech (s investiční skupinou Kingstown, pozn. red.) a kvůli jeho kreativitě jsme museli podniknout i nějaké dodatečné kroky k právní ochraně, ale na druhou stranu je ten klient fér a nechává nás vydělat.
Jak se skupiny dotýká tzv. motolská kauza, ve které figuroval jeden z vašich partnerů Dušan Palcr?
Vysvětloval jsem nedávno našim auditorům, že reputace je pro nás to nejcennější. Nejsme nějaká velká UBS (velká švýcarská banka, pozn. red,), která – když se něco stane – se otřese a funguje dál. My potřebujeme být zcela transparentní. Takže k vaší otázce, banka ani skupina žádné poradenství neposkytovaly, to už jsme ostatně deklarovali, nebyli jsme ani osloveni policií. Jde o osobní záležitost Dušana.
Nesmírně se daří vašemu fondu J&T Arch. Je dvouciferný výnos udržitelný?
Na konci roku měl fond pod správou přes 121 miliard korun a korunovou investiční třídu akcií zhodnotil o 17, 44 procenta, tu eurovou pak o 16 procent. Před pěti lety, když jsme fond promýšleli, byla situace na trzích zcela jiná. Peníze byly tehdy téměř zadarmo, za eura vám dokonce platili, v té době jsme cílili na nějakých osm procent ročně. Z tohoto pohledu je dvojciferný výnos neudržitelný. Ale to není podstatné, nechceme úspěch fondu měřit na roční bázi, fond má přinášet dlouhodobou návratnost.
Není to perpetuum mobile. Výsledek fondu se skládá z přecenění majetku a ze zisku firem.
A také z výnosů z prodeje firem z fondu a případně z vyplacených dividend. Nejvýznamnější část investic je tvořena firmami z EP Group Daniela Křetínského, které jsou velmi výnosné. Do fondu budeme teď přidávat další majetek.
Jste pětiprocentním akcionářem. Už jste ho splatil?
To nechci komentovat.
Na kolik si vlastní podíl ceníte?
Účetní hodnota skupiny je kolem dvou miliard eur a při této hodnotě bych svůj podíl nechtěl prodávat.
Žebříček nejhodnotnějších firem Česka
Česká elita 2024. Klikněte na banner níže a projděte si pořadí nejhodnotnějších firem Česka. Dalším kliknutím na řádek v tabulce nebo na interaktivní grafiku můžete zjistit podrobnosti o firmě.
Partnery České elity jsou společnosti ORLEN Unipetrol, Penta Fund, Burza cenných papírů Praha, UniCredit Bank, A&O Shearman.
Odborným garantem žebříčku TOP 100 České elity je společnost Deloitte.