Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Uniklá zpráva amerických tajných služeb zpochybnila tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že víkendový úder proti Íránu „kompletně zničil“ íránský jaderný program.
Podle informací citovaných stanicemi CNN, CBS, deníkem The New York Times (NYT), ale i dalšími americkými médii, úder mířený na trojici íránských jaderných zařízení pravděpodobně program jen o několik měsíců zpomalil.
Média se odvolávají na několik anonymních zdrojů obeznámených s detaily hodnocení, které provedla vojenská rozvědka DIA podléhající Pentagonu.
Šéf Bílého domu informace důrazně odmítl. „Fake news CNN, spolu s upadajícími New York Times, se spojily ve snaze znevážit jeden z nejúspěšnějších vojenských úderů v historii. Jaderná zařízení v Íránu jsou kompletně zničená!“ napsal velkými písmeny na své síti Truth Social.
Později dodal, že podle něj údery vrátily íránský jaderný program zpátky „o desítky let“. Kdyby nebyl zničen, Írán by podle Trumpa nikdy nepřistoupil na příměří s Izraelem.
Seznam Zprávy shrnují základní fakta o zprávě a nedělním úderu.
Co tvrdí zdroje mezi zpravodajci?
DIA se domnívá, že Íránu po úderech na zařízení Fordo, Natanz a Isfahán stále zůstávají zásoby obohaceného uranu, což je nezbytná složka pro vývoj jaderné zbraně. Zpravodajci soudí, že Írán zásoby odvezl ještě před úderem. Podle nich nejsou poškozené ani takzvané centrifugy, tedy zařízení sloužící k obohacování uranu.
„Takže podle analýzy (DIA) je Spojené státy zpomalily možná maximálně o několik měsíců,“ shrnul závěry pro CNN jeden ze zdrojů.
NYT k tomu dodaly, že před útokem Američané odhadovali dobu do vývoje íránské jaderné zbraně na tři měsíce, teď to je nanejvýš tři čtvrtě roku.
Jak probíhala americká operace v Íránu.
Zpochybňuje zprávu i někdo další?
Experti upozorňují, že je stále příliš brzy na to mít komplexní obrázek o dopadu úderu. Vyhodnocení podobných akcí trvá zpravodajcům zpravidla delší dobu, než jsou tři dny. Ostatně i zdroje amerických médií přiznávají, že budou následovat ještě další zprávy.
Čeká se například na to, až místa úderů důkladně prozkoumají samotní Íránci. Tamní diplomacie oznámila bez dalších podrobností oznámila, že zařízení jsou „značně poškozená“.
„Nečekal bych jakékoli hodnocení takhle brzy,“ řekl v rozhovoru pro britskou stanici BBC bývalý americký velvyslanec v Izraeli Daniel Shapiro, který sloužil v demokratické administrativě Baracka Obamy. „Nejdůležitější otázka je, jak dopadl vysoce obohacený uran,“ zmínil bod, o kterém píšou i americká média.
Základní závěr, že íránský jaderný program není zcela zničen, ale zpochybňuje málokdo. I podle izraelské analýzy citované CNN bylo zařízení ve Fordo zničené méně, než se čekalo.
Podle izraelského odhadu se podařilo íránský jaderný program zpomalit o dva roky, ale ani podle něj nebylo v klíčovém zařízení Fordo zničeno všechno. V podobném duchu se izraelští představitelé vyjadřují i veřejně.
Ani Bílý dům ostatně nezpochybnil, že zpráva existuje. Místo toho zaútočil na lidi, kteří ji zveřejnili. „Toto údajné hodnocení je zcela nesprávné a bylo označeno jako přísně tajné, přesto uniklo do CNN přes anonymního, bezvýznamného ztroskotance ve zpravodajské komunitě,“ prohlásila mluvčí amerického prezidenta Karoline Leavittová.
Také ministr obrany Pete Hegseth ve středu na summitu NATO v Haagu označil únik za politicky motivovaný. „Na základě všeho, co jsme viděli - a já jsem to viděl všechno - naše bombardovací kampaň zlikvidovala schopnost Íránu vytvořit jaderné zbraně,“ řekl už předtím Hegseth.
Že je informací pomálu, nastínil ve středu i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Rafael Grossi na tiskové konferenci označil za prioritu návrat inspektorů agentury do íránských jaderných zařízení, aby tam vyhodnotili dopady izraelských a amerických náletů a prověřili zásoby obohaceného uranu.
Podrobnosti o jaderném zařízení Fordo.
Co se o vlivu úderu říkalo předtím?
V zásadě to stejné, co tvrdí američtí zpravodajci. Veškeré veřejně dostupné analýzy se opíraly o stejné satelitní snímky.
Jak vážné poškození bomby napáchaly v podzemí, se ze satelitních snímků nepřekvapivě nedá poznat. Přinejmenším se ale dá říct, že následky útoku nasvědčují, že cíl byl zasažen přesně a dostatečně velkou silou.
Podoba podzemního komplexu ve Fordo je totiž díky plánům zveřejněným již před lety izraelskou armádou známá nejen tajným službám a jeho znalci se shodují, že krátery jsou přímo nad hlavními halami s nejcennějším zařízením.
A od počátku se také mluvilo o možnosti, že Írán stihl odvézt obohacený uran. „Pravděpodobně to uzavřeli, odvezli, co mohli, a pak to celé zapečetili,“ řekl k tomu deníku The Washington Post expert na jaderné zbrojení Jeffrey Lewis.
Omezí úder mezinárodní kontrolu Íránu?
Pravděpodobně ano. Íránský parlament ve středu odhlasoval pozastavení spolupráce s MAAE, informovala agentura ČTK. Byť to neznamená definitivní rozhodnutí, záměr Teheránu je jasný.
„MAAE, která odmítla byť jen nepatrně odsoudit útoky na íránská jaderná zařízení, dala svou mezinárodní důvěryhodnost v sázku,“ řekl podle agentury AFP předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Mluvil také o urychlení vývoje civilního jaderného programu.
Írán se také chystá odstoupit od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Podle MAAE nicméně i v minulosti opakovaně zatajoval své aktivity a obohacoval uran až na 60 %, což daleko přesahuje mírové využití.
Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové by přerušení spolupráce s MAAE mohlo znamenat definitivní konec mezinárodního dohledu. „Když Írán od smlouvy o nešíření jaderných zbraní odstoupí, stane se další Severní Koreou,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Připomeňme, že KLDR už v současnosti prokazatelně několika jadernými zbraněmi disponuje.
V jakém stavu je příměří mezi Izraelem a Íránem?
Po úterním zádrhelu se, zdá se, dodržuje, což před novináři na summitu NATO v Haagu ve středu potvrdil i americký prezident Trump.
V úterý Izrael obvinil Írán z porušení příměří a odpálení několika raket a slíbil tvrdou odvetu. Írán to odmítl. Po Trumpově intervenci nakonec Izrael provedl, jak tvrdí, „symbolický“ úder, když zasáhl radarovou stanici u Teheránu.
Íránský prezident Masúd Pezeškján v úterý večer v písemném poselství národu uvedl, že skončila dvanáctidenní válka vnucená jeho zemi Izraelem a vyzdvihl hrdinství Íránců.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pak vyhlásil „historické vítězství“ s tím, že se chce opět soustředit na porážku teroristické organizace Hamás v Pásmu Gazy. Podle něj Izrael znovu na Írán zaútočí, pokud se tato země pokusí svůj vojenský jaderný program obnovit. „Írán nikdy nebude mít jadernou zbraň,“ zdůraznil Netanjahu podle agentury ČTK.
