Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jedním z nejdůležitějších opatření konsolidačního balíčku z roku 2023 je úprava Zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Přikazuje totiž vládě každoroční zlepšení strukturálního salda veřejných financí mezi lety 2024 až 2028. Zatímco v roce 2025 musí strukturální saldo dosáhnout nejhůře -2,25 % HDP, v roce 2026 se jedná o -1,75 % HDP.
Saldo je rozdíl mezi kladnými a zápornými položkami. V účetnictví se jedná o rozdíl mezi pohledávkami a závazky. Výsledkem je zůstatek účtu, tedy saldo.
Sám ministr financí Zbyněk Stanjura již oznámil, že po letošním plánovaném deficitu státního rozpočtu 241 miliard se může v příštím roce prohloubit až na 280 miliard. Jedná se o výrazné zhoršení, přesto by byl takový rozpočet se zákonem v souladu. Jak je to možné?
K odvození hotovostního salda státního rozpočtu vede dlouhá cesta. Odvíjí se od strukturálního deficitu celého sektoru vládních institucí (včetně obcí, krajů nebo zdravotních pojišťoven). Ten musí, jak již bylo řečeno výše, v roce 2026 činit nejvýše -1,75 % HDP, tedy -154 miliard. Strukturální deficit samotného státního rozpočtu však může být vyšší, protože odhad salda ostatních částí sektoru, zejména kvůli obcím a krajům, je přebytková, a to ve výši 51 miliard. Strukturální deficit státního rozpočtu tak může dosáhnout 205 miliard korun. Suma se následně upraví o vliv ekonomického cyklu (-6 miliard) a jednorázové výdaje (-9 miliard).
Co je státní rozpočet a veřejné finance
Státní rozpočet je plán hospodaření státu na daný rozpočtový rok, který stanovuje očekávané příjmy a výdaje státu. Slouží k financování veřejných funkcí a aktivit státu, jako je školství, zdravotnictví, důchody a obrana. Skrze něj vláda realizuje své politické priority
Příjmy rozpočtu tvoří především daně, sociální pojistné a příspěvek na zaměstnanost, dále cla, poplatky a další příjmy. Výdaje státního rozpočtu pokrývají činnosti státu, které stanovují zákony, případně ústava (mandatorní výdaje), nebo jimi sama vláda realizuje svoji politiku.
Veřejné finance zahrnují všechny finanční toky, které se týkají veřejné správy, tedy státu, krajů, obcí a dalších institucí. Státní rozpočet se pak zaměřuje specificky na hospodaření státu jako takového. Státní rozpočet je tak jen jedna část veřejných financí.
Celkový deficit státního rozpočtu tak může činit -220 miliard. Ale pozor, jde o takzvané „akruální“ vyjádření, kdy se na příjmy a výdaje veřejných financí díváme spíše jako na výnosy a náklady. Akruální vyjádření je víceméně „výsledovka“. Ačkoliv mezinárodně srovnatelná čísla o veřejných financích jsou vyjadřována vždy akruálně, státní rozpočet se sestavuje „hotovostně“ a onen akruální deficit pro rok 2026 ve výši -220 miliard je potřeba přepočítat na hotovostní vyjádření. Hotovostní vyjádření je víceméně „cashflow“.
Co je akruální?
Akruální princip (nebo také akruální báze) je základní účetní zásada, která říká, že náklady a výnosy se mají účtovat do období, se kterým časově a věcně souvisí, bez ohledu na to, kdy skutečně došlo k platbě. Jinými slovy, příjmy a výdaje se zaznamenávají v okamžiku, kdy vzniknou, a nikoliv až při jejich skutečném uhrazení nebo přijetí
Typicky se při přepočtu „výsledovky“ na „cashflow“ jedná o jednotky miliard střídavě na jednu a druhou stranu, avšak nyní do hry začne vstupovat stavba jaderných bloků. V roce 2026, ostatně jako i v letech následujících, bude stát půjčovat peníze společnosti Elektrárna Dukovany II. „Maastrichtská výsledovka“ (akruální báze) a „cashflow“ (hotovostní báze) státního rozpočtu tak začnou být výrazně odlišné.
Pokud stát (nebo i firma) půjčí jakékoliv jiné entitě peníze, nejedná se z hlediska výsledovky o „náklad“, a proto operace nevstupuje do maastrichtského akruálního schodku veřejných financí. Samozřejmě však poskytnutá půjčka ovlivní „cashflow“ státního rozpočtu, neboť se jedná o „výdaj“. Hotovostní deficit státního rozpočtu je tak upraven na rok 2026 o 36 miliard směrem nahoru, z čehož právě půjčka společnosti EDU II činí asi 24 miliard. Hotovostní deficit státního rozpočtu tak může činit 256 miliard korun. Nyní chybí ještě poslední dílek skládanky, kterým je obrana.
Čerstvá národní úprava rozpočtových pravidel umožňuje vládě navýšit v letech 2026 až 2033 hotovostní deficit státního rozpočtu o tu část výdajů na obranu, která přesahuje 2 % HDP. V roce 2026 by se mohlo jednat o 0,3 % HDP, což je 25 miliard. Přičteme-li tuto sumu k číslu výše, dostáváme se na hotovostní deficit státního rozpočtu okolo 280 miliard korun.
Zatímco v roce 2025 by měl hotovostní deficit státního rozpočtu dosáhnout -241 miliard a akruální schodek veřejných financí -2,2 % HDP, v roce 2026 by i s hotovostním deficitem státního rozpočtu -281 miliard měl akruální schodek dosáhnout -2,0 % HDP.
Je to sice na první pohled poněkud paradoxní, avšak v následujících letech bude „cashflow státního rozpočtu“ oproti „maastrichtské výsledovce“ navyšováno právě onou půjčkou na stavbu jaderných bloků. Částečně budou tento rozdíl umocňovat i výdaje na obranu, konkrétně zálohové platby, které jsou sice „výdajem“, avšak nikoliv „nákladem“. O tom však třeba někdy příště.
Klíčové je ale upozornit, že ačkoliv „maastrichtská výsledovka“ bude vypadat v příštích letech lépe než „cashflow“, dluh bude samozřejmě rychle narůstat. Růst vládního dluhu totiž až tak nezávisí na „výsledovce“ jako spíše na tom, kolik si zkrátka stát musí půjčit. A kvůli jádru i obraně si bude muset v příštích letech půjčit hodně, ačkoliv se to do „výsledovky“ propisovat nebude. Na konci této dekády tak dnešní dluhová kvóta okolo 44 % HDP klidně může začínat pětkou.
Hlavní sdělení a účel tohoto textu nebyl technicistní popis odvození deficitu státního rozpočtu, nýbrž ukázat, že ani kvůli stavbě jaderných bloků, ani kvůli navyšování výdajů na obranu není třeba dále rozvolňovat pravidla rozpočtové odpovědnosti. Ba naopak, bylo by to nebezpečné.
Každoroční výdaje státního rozpočtu spojené s financováním jádra nebudou vstupovat do celkového (a tedy ani strukturálního) deficitu veřejných financí. Navyšování výdajů na obranu nad 2 % HDP pak má časově omezenou výjimku. Pokud nebude vláda v letech 2027 a 2028 schopna dodržet deficit stanovený zákonem, na vině rozhodně není obrana ani jádro. Aktuální znění zákona a potřeba investic v energetice či v obranyschopnosti země nejsou v rozporu. Dluh však začne i tak rychle narůstat a případné další rozvolňování pravidel by růst dluhové kvóty nebezpečně zrychlilo.
