Spor o doplňky stravy. Lékaři se kvůli jejich prodeji pustili do lékárníků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Možná to znáte: Po návštěvě u lékaře zamíříte s receptem v ruce rovnou do lékárny. Při vyzvedávání předepsaných léčiv vám farmaceut za přepážkou nabídne ještě něco navíc - vitaminy, probiotika nebo jiné doplňky stravy na podporu léčby. Proti této praxi se ale nyní ostře vymezuje Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).

Podle lékařů totiž mnohé z nabízených přípravků nemají žádný prokazatelný účinek. Tvrdí, že jejich nabízení slouží spíše k navýšení tržeb lékáren než k péči o zdraví pacientů.

„Lékárníci mají ve výlohách naprosté nesmysly. Léta se to tolerovalo s ohledem na ekonomickou situaci lékáren. Teď však došlo k novému fenoménu – lékárníci začali nekolegiálně prodávat pacientům k receptu od lékaře něco navíc jako doplněk léčby, bez jakéhokoli vědeckého podkladu,“ tvrdí předseda ČLS JEP Štěpán Svačina.

Zmiňuje několik konkrétních příkladů: Tato praxe se podle něj může dotýkat například pacientů s cukrovkou, vysokým cholesterolem nebo poruchami štítné žlázy.

K antidiabetikům, tedy lékům proti cukrovce, se podle Svačiny běžně nabízejí vitamíny s údajně pozitivním účinkem - přestože americká i evropská diabetologická společnost dlouhodobě uvádí, že cukrovkáři žádné vitaminové směsi a potravinové doplňky užívat nemusejí.

Endokrinologická společnost zase kritizuje trend doporučovat selen k hormonům při léčbě štítné žlázy – opět bez dostatečných vědeckých důkazů.

A podobně problematické je podle ČLS i časté přidávání probiotik k antibiotikům nebo doplňků stravy ke statinům, tedy lékům na snížení cholesterolu. Ačkoliv tyto přípravky obvykle nejsou škodlivé, podle lékařů jsou zbytečné.

Předseda lékařské společnosti Svačina se kvůli tomu obrátil na Českou lékárnickou komoru. Ve svém dopise prezidentovi komory popisuje situaci jako „závažný fenomén, který zbytečně poškozuje vztahy mezi lékaři a lékárníky“. Komoru zároveň vyzval, aby tuto praxi omezila.

„Napjatou ekonomickou situaci lékáren chápeme, ale bylo by vhodné, aby takovýto doplňkový prodej byl prováděn jen při prodeji OTC (volně prodejného léčiva, pozn. red.) nebo jiném kontaktu s lékárnou bez vazby na výdej receptu,“ stojí v dopise. Lékárnická komora by pak své členy měla upozornit, že přidávání produktů k receptu není vhodné.

Vedení České lékařské společnosti následně všem svým členům - kterých je přes 37 tisíc -adresovalo zmíněný dopis společně s výzvou, aby na praxi upozornili své pacienty.

„O věci jsme nejprve slušně informovali prezidenta lékárnické komory, ať tuto činnost zastaví, a ten odpověděl, že s tím nemůže nic dělat,“ vysvětluje tento krok Svačina.

Prezident lékárnické komory Aleš Krebs ale takové jednání ostře kritizuje. „Naše představenstvo ty dopisy chápe velmi negativně. Nechápu důvod té zbytečné eskalace a napadání,“ říká.

Výtky ČLS podle něj nebyly dostatečně konkrétní. „Řešit něco v obecné rovině a vyvozovat z toho závěry bez doložení není šťastné. To opravdu nevede k vyřešení situace. Takto se to z mého pohledu nedělá. Když mám vůči něčemu výtku, musím říct: ‚Nelíbí se mi tamto, konkrétně se stalo toto.‘ Pak z toho může vzejít něco konstruktivního, co je v působnosti komory nebo odborné společnosti,“ popisuje.

Vadí mu i to, že ČLS nejednala s Českou farmaceutickou společností (ČFS), která pod ni spadá. „Po nějaké době se ukázalo, že s touto společností, která je zásadní, vůbec nikdo nejednal. Nikdo je neoslovil. To považuji za přinejmenším velmi nešťastné,“ hodnotí s dovětkem, že posílání dopisů nic nevyřeší.

Česká farmaceutická společnost (ČFS) se proti formě i obsahu výtek také ostře ohradila.

Ve veřejné reakci upozornila, že s ní nikdo záležitost předem neprojednal, ačkoli se dopis lékařské společnosti odvolává i na další odborné sekce. „Naše odborná společnost je připravena řešit jakékoliv podněty týkající se farmaceutického terénu, neboť nás pojí společný zájem o pacienta,“ napsal předseda výboru ČFS Martin Doležal.

„Odmítáme však generalizování problému a fakty nepodloženou dehonestaci všech farmaceutů v očích odborné i laické veřejnosti,“ dodává.

Zdůrazňuje, že by i nadále měla být cílem všech zúčastněných kvalitní péče o pacienta. S předsedou lékařské společnosti se proto chce sejít a situaci probrat. „Dále nechceme již tuto nešťastnou a dle našeho názoru zástupnou aféru rozdmýchávat dalšími dopisy,“ napsal Seznam Zprávám.

Farmaceuti zároveň poukazují na širší kontext – například dlouhodobé výpadky některých léků v kombinaci s agresivní reklamou na doplňky stravy. „Jedním z kroků ke zvýšení ochrany pacienta je větší regulace reklamy na tyto produkty,“ navrhuje Doležal.

S tím souhlasí i vědecký sekretář ČFS Josef Malý. Upozorňuje, že doplňky stravy je potřeba odlišovat od registrovaných léčivých přípravků. Na organismus sice mohou mít pozitivní účinky, ale jejich účinnost, bezpečnost nebo kvalita nejsou systematicky ověřovány.

„V určitých situacích může být použití doplňků stravy vhodné a bezpečné. Přednostně by však po individuálním posouzení symptomů nebo potřeb pacienta měly být doporučovány registrované léčivé přípravky (dostupné bez lékařského předpisu),“ myslí si.

Na farmaceuty se podle jeho zkušeností lidé s žádostí o rady týkajících se těchto doplňků běžně obracejí. „Použití doplňku stravy by vždy mělo být založeno na individuálním zhodnocení požadavků a potřeb konkrétního pacienta, rozhodně je nelze doporučovat plošně a používat pouze jako prostředek ke zvýšení zisku, ať již jsou prodávány ve zdravotnickém zařízení, nebo mimo něj,“ zdůrazňuje.

Podle Malého se někteří zdravotníci tématu doplňků stravy aktivně věnují, změny však přicházejí jen pozvolna. Jedním z důvodů může být i vysoký zisk, který tento segment přináší: „Navíc obchod s doplňky stravy je velmi výnosný a výše uvedené aktivity jsou tak mnohdy přebity zájmy producentů či prodejců doplňků stravy,“ myslí si.

„Nicméně jsem optimistou v tom, že velká část spotřebitelů vnímá doplňky stravy racionálně, uvědomuje si i jejich potenciální rizika a snaží se tak jejich výběr a použití konzultovat se zdravotníky a nakupovat je zejména v lékárnách,“ dodává.

Doplňky stravy by měli lidé nakupovat ideálně v kamenné lékárně, kde mají možnost poradit se o jejich výběru a správném použití se zdravotníky.

Větší bezpečnosti a přehledu nad trhem s doplňky stravy by mohla pomoci i jejich centrální registrace a systematické hodnocení složení - aby bylo jasné, že skutečně obsahují to, co je uvedeno na obalu, a naopak neobsahují žádné potenciálně nebezpečné látky či příměsi.