Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Malé africké království Lesotho pocítilo drtivé dopady americké obchodní politiky. Přestože americký prezident Donald Trump původně avizovaná 50procentní cla nakonec snížil na 15 procent, škody způsobené samotnými výhružkami už napáchaly své škody. V zemi se dvěma miliony obyvatel, kde textilní průmysl představuje hlavní zdroj příjmů, zavládla existenční krize.
V dubnu Trump uvalil na Lesotho, tedy zemi, o které podle něho „nikdo nikdy neslyšel“, nejvyšší cla ze všech obchodních partnerů USA . Až později uvalil 50procentní clo také na Indii. Důvodem byla obchodní nerovnováha, protože zatímco Spojené státy loni z Lesotha dovezly zboží za více než 235 milionů dolarů, Lesotho importovalo z Ameriky zboží za méně než tři miliony dolarů.
Textilní průmysl v této hornaté zemi prosperoval hlavně díky zákonu AGOA (African Growth and Opportunity Act), který od roku 2000 umožňoval bezcelní dovoz afrického zboží do Spojených států. Tento program měl podle hesla „obchod místo pomoci“ vytvářet pracovní místa a zmírňovat chudobu.
Sociální krize
Pouhé vyhrožování cly způsobilo okamžitý ekonomický otřes. Američtí odběratelé začali rušit objednávky ještě před skutečným zavedením cel. Firmy jako Levi’s, Walmart či JCPenney, které v Lesotho vyráběly džíny a další oděvy, rušily nové zakázky.
Obyvatelé to brzy pocítili. Například ve firmě Afri-Expo Textiles museli podle místních zdrojů propustit 200 ze 500 zaměstnanců, tj. zhruba 40 procent pracovní síly. Zakladatel Teboho Kobeli přitom měl ještě štěstí, protože americký trh představoval pro firmu „jen“ desetinu produkce v hodnotě milionu dolarů ročně.
„Je to pro mě obrovský problém, protože jsem přišel o peníze, které jsem vydělával,“ uvedl pro agenturu Reuters osmačtyřicetiletý bývalý zaměstnanec Matsoso Lepau.
Propouštění mělo efekt na celou ekonomiku. Lidé přestali posílat děti do školy, protože neměli na školné. Bývalí zaměstnanci si v továrně vydělali zhruba sedm dolarů za den, dnes prodávají například cigarety a zeleninu na ulici, kde si vydělají dolar denně. Řada žen se podle agentury Reuters uchýlila k prostituci.
Tisíce propuštěných dělnic se musely vrátit do svých vesnic, kde je však venkovská ekonomika založená na tom, co si každý vypěstuje, nemůže uživit. Majitelé bytů v průmyslových čtvrtích museli snížit nájemné na polovinu kvůli nedostatku nájemníků.
Firma TZICC, která dříve zaměstnávala tisíc lidí a vyráběla 400 tisíc kusů oblečení měsíčně pro americké firmy Walmart či Costco, zastavila po uvalení cel výrobu a propustila všechny zaměstnance na čtyři měsíce.
Precious Garments, kde vyráběla golfová trička s Trumpovým logem, zredukovala podle serveru BBC pracovní dobu na polovinu. Zaměstnanci nyní pracují pouze dva týdny v měsíci za poloviční plat.
Textilní ekonomika
Textilní průmysl zaměstnává podle Oxford Economics v Lesotho přibližně 40 tisíc lidí, což představuje 90 procent průmyslových pracovních míst v zemi. Většina produkce směřovala do Spojených států. Textilní průmysl však zaznamenává kvůli zvýšeným nákladům a konkurenci útlum už od poloviny minulé dekády. Z původních 50 tisíc pracovníků na vrcholu boomu v roce 2018 jich nyní zůstává kolem 36 tisíc.
Podle ministra obchodu Mokhethi Shelile je kvůli clům přímo ohroženo dalších 12 tisíc pracovních míst. Nezaměstnanost v zemi podobně jako například v Jihoafrické republice dosahuje 30 procent, u mladých lidí dokonce téměř 50 procent. Mladí lidé obviňují vládu z nepotismu a korupce.
Firmy, které vyvážejí do afrických zemí, jsou na tom podstatně lépe. Například Quantum Apparel, která vyrábí pro Jihoafrickou republiku, funguje na plnou kapacitu. Další pak hledají s pomocí vlády nové zakázky v okolních státech. Objednávky z USA totiž rapidně klesly, i když prezident Trump před měsícem snížil clo na 15 procent.
Situace pro Lesotho však není příznivá. I snížené clo je pořád vyšší než 10procentní cla na Keňu a Svazijsko. Výroba se tak může začít rychle přesouvat do jiných států.
Řada výrobců však věří, že kdyby skončila nejistota kolem obchodní politiky, byznys se může znovu rozjet. „Po snížení cla na 15 procent začínáme se svými obchodními partnery znovu jednat,“ uvedl pro Reuters Kobeli z Afri-Expo Textiles.
I když se situace může postupně stabilizovat, pro tisíce rodin jsou změny devastující. Případ malého Lesotha ukazuje, jak rychle lze zničit malou ekonomiku závislou na exportu. Pro stát, kde polovina obyvatel žije v chudobě a třetina nemá práci, byl textilní boom příležitost k ekonomickému růstu a pro obyvatele výtahem z chudoby.
