Nahánět potírače dezinformací? Priority budou jinde, říká Havlíček

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přístup státu k dezinformacím se může po volbách proměnit. V závislosti na tom, která uskupení budou sestavovat vládu, se nabízí dvě rozdílné cesty v přístupu k dezinformační scéně. Zatímco plány opozičního ANO a SPD by systém pro čelení dezinformacím a hybridním hrozbám oslabily, současné vládní strany chtějí problém brát ještě vážněji nebo minimálně pokračovat ve stávající snaze. Na podcenění boje s dezinformacemi upozorňují i Piráti.

Pokud by příští vládu skládalo hnutí ANO s SPD a případní další partneři, o nichž se hovoří, mohla by tato sestava nastavit i vágnější přístup vůči hybridním hrozbám, a tedy nejen ruským dezinformacím.

Vyplývá to mimo jiné z posledních slov stínového ministra spravedlnosti za ANO Radka Vondráčka. „Fialova a Rakušanova vláda už zneužívá pojem dezinformace k útokům na demokracii. A jde proti USA,“ vysvětlil Vondráček Seznam Zprávám svůj postoj k dezinformacím. Za potíráním dezinformací pak vidí nelibost vlády k tomu, že by někdo s alternativním názorem mohl vyjádřit jiný názor, hlasovat jinak nebo vyhrát volby.

Na nedávné konferenci Společnosti pro obranu svobody projevu pak Vondráček přímo nastínil povolební plány hnutí ANO na ukončení projektů spojených s potíráním dezinformační scény. Podle něj by ANO zrušilo Centrum proti hybridním hrozbám, odbor Strategické komunikace vlády, ukončit chce „anti-dezinfo“ projekty na silových rezortech i bezpečnostních službách. A zrušil by i Krizový informační tým KRIT, který pracuje pod Ministerstvem vnitra. Vondráčkovy plány z konference popsal server Novinky.cz. A v zásadě se s nimi shodli i přítomní zástupci Stačilo!, SPD a Motoristů.

Místopředseda a stínový premiér hnutí ANO Karel Havlíček ale Vondráčkovy plány zčásti mírní s tím, že hnutí ANO čekají důležitější kroky než zastavit potírání dezinformací. „Co se týká Radka Vondráčka, pokud dostaneme důvěru, priority budou fakt jiné, než nahánět takzvané potírače dezinformací,“ sdělil redakci Havlíček.

Podle něj by tak ANO přistoupilo spíš k „revizi státních úřadů a různých projektů či zmocněnců“. Řada z nich se podle něj dubluje a některé nemají výsledky. „Je to placená marketingová stafáž Fialově vládě. Jsme proti samozvaným spasitelům demokracie jako Otakar Foltýn, kteří dělají více škody než užitku,“ popisuje Havlíček. O tom, že by ANO v případě nástupu k moci zrušilo post a tým vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna, mluvil Havlíček již v minulosti.

Jako první krok by také Vondráček po volbách chtěl zrušit i paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Namířen je proti osobám, které by pro jiný stát sbíraly citlivé, byť neutajované informace. Vondráček se ale na zmíněné konferenci nepřímo vyslovil i pro zpřístupnění ruské státní televize v Česku.

Podle serveru Voxpot zaujímá státem financovaná ruská televize Russia Today (RT) druhé místo v žebříčku ruských prokremelských serverů citovaných a zdrojovaných na českých proruských webech.

Na dotaz z publika, zda by přítomní politici zpřístupnili ruskou TV podle záznamu z konference řekl: „Jediný spravedlivý přístup je, že to otevřete pro všechny a budete vědět, že ten člověk si to přebere. Jestli chce někdo zakazovat, tak je to prostě tupé.“ Vysílání RT je na území EU už přes tři roky zakázáno kvůli systematickému šíření dezinformací.

V duchu „nechat vše plynout, ať si každý vybere“ přistupuje k tématu i předseda SPD Tomio Okamura. Když se ho redakce ptala, jak vnímá šíření dezinformačních narativů, které cíleně podkopávají soudržnost se záměrem destabilizovat českou společnost, reagoval, že podobné tendence vnímá spíše u vlády.

„Navzdory tomu bych jejich lži nezakazoval - nejlepší lék na lhaní je střet názorů a svobodný výběr informací, kdy si člověk může svobodně vybrat a posoudit, co je a není pravda,“ míní.

Poté, co se výrok o povolení ruské televize začal šířit v médiích, bral Vondráček své tvrzení zpět. „Ruskou televizi odblokovávat nebudeme,“ tvrdil. S názorem, že nic nemá být blokováno, na akci vystoupil i Daniel Sterzik za Stačilo!, předseda Motoristů Petr Macinka i poslanec SPD Radek Koten. Šéf hnutí SPD pak razí názor, že by si lidé měli mít možnost vyslechnout právě i zprávy z ruské televize.

„Právo na informace a zákaz cenzury garantuje jak ústava, tak listina práv a svobod - takže v prvé řadě se ptejme nakolik je legální zakazovat přebírání informací například z oficiálních vládních zdrojů jiné země,“ popsal Seznam Zprávám Okamura.

Když se redakce ptala, jak by proti dezinformacím postupovalo SPD, kdyby se dostalo do vlády, Okamura odvětil, že „cenzura a stíhání za názor jsou přímo v rozporu s programem a názorem SPD“.

Předseda vlády Petr Fiala před volbami důrazně varuje před vládou ANO, SPD a Stačilo!. Spolu v kampani používá fotografie jejich lídrů s komentářem „Ať se z cesty na Západ nestane cesta na Východ“. Výsledky snažení české vlády směrem k čelení hybridním hrozbám, právě z velké části proudících z Ruska, vzbuzuje ale dlouhodobě rozporuplné reakce.

Jak navíc odhalil server Voxpot v analýze, dezinformační weby v Česku dnes produkují víc článků než největší české mediální domy a část z nich je financována přímo či nepřímo z Ruska. Velká část obsahu jsou přímé překlady ruských státních propagandistických webů, na něž se vztahují evropské sankce. Česká vláda ale podle serveru proti šiřitelům dezinformací nezasahuje a sankce nevymáhá.

Dezinformátoři přitom touto činností překračují zákon. Finanční analytický úřad Ministerstva financí, tedy hlavní autorita na vymáhání sankcí, Voxpotu potvrdil, že za publikace hrozí provozovatelům webů pokuta až 50 milionů korun nebo trest do osmi let vězení.

Na to, proč vláda nevymáhá sankce po provozovatelích dezinformačních webů, se redakce zeptala ministryně obrany z ODS Jany Černochové. „Členské státy Unie nyní hledají konkrétní řešení a postupy, které zohledňují hledisko protiprávnosti a trestnosti, zdroj jako takový, ale i formu přebírání obsahu nebo intenzitu takového působení,“ odpověděla.

Redakce oslovila i Ministerstvo financí. „Kvůli povinné mlčenlivosti dané zákonem bohužel nemůže Ministerstvo financí ani FAÚ (Finanční analytický úřad) komentovat konkrétní případy, kterými se FAÚ zabývá a jak. Vymáhání těchto sankcí, podobně jako u jiných komplexních sankcí zasahujících do více gesčních oblastí, je vždy meziresortní záležitostí, na které spolupracují všechny relevantní státní složky státu (tedy nejen FAÚ),“ odpověděl Ondřej Macura z Odboru pro vnější vztahy a komunikaci ministerstva.

Mnozí experti zdůrazňují, že vláda celkově boj s dezinformacemi podcenila. Volají třeba po doplnění stávajících zákonů, které nepracují s pojmy jako „hybridní hrozba“ nebo „dezinformace“. Za problém také považují, že státní útvary, které pro tuto agendu existují, nakládají s nedostatečným rozpočtem i personálním obsazením.

Nedostatečná činnost vlády směrem k hybridním hrozbám může být výsledkem neshod v koalici. Ta u tématu čelení dezinformacím narážela na odlišné pohledy hlavních politických sil, ODS s STAN. „Dezinformace jsou jednou z věcí, kde jsme se vláda jako celek bohužel nedokázali shodnout. Ať v otázce priority, tak v jejich řešení. Projevilo se to mimo jiné i v diskuzi kolem zákona o činnosti pro cizí moc nebo když bezpečnostní poradce pana premiéra otevřeně říká, že neví, co dezinformace jsou,“ připouští ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan.

V příští vládě by tak Rakušan chtěl zřídit národní úřad pro hybridní hrozby, tedy centrální autoritu přímo pod vládou, která by zajišťovala a koordinovala strategickou komunikaci a analýzu hybridních hrozeb.

Poslanec STAN Martin Exner, který se hybridním hrozbám dlouhodobě věnuje, popisuje nesoulad mezi Starosty a ODS ještě otevřeněji. „Vždy, když jsme chtěli řešit tyto věci, narazili jsme na to, že ODS nechtěla. Hlavní byl ideologický blok, ODS razí absolutní svobodu slova. Podle mě je to špatně, protože není svoboda šířit naprosté lži a dezinformace. Velká část lidí a bohužel i ministrů tomu nerozumí,“ popsal redakci.

Ministryně obrany Černochová (ODS) ale vládní postoj k dezinformacím hájí. „Naše vláda je první vládou, která se bojem s dezinformacemi a související strategickou komunikací státu začala systematicky zabývat. Zároveň je třeba být velmi opatrní v tom, abychom pod záminkou boje s dezinformacemi neohrozili svobodu vyjadřování, která k demokracii bezpodmínečně patří,“ řekla redakci.

Piráti, kteří byli velkou část vládního mandátu součástí kabinetu, naproti tomu upozorňují, že dostatečnou vůli necítili ani od Starostů. „Zanedbávání problematiky dezinformací a vlivových operací je jednoznačně jedno ze selhání vlády, protože my jsme se snažili, aby tady byl zájem gesčního ministra Rakušana problém řešit,“ řekl předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Kromě vzniku týmů strategické komunikace na jednotlivých ministerstvech se podle Hřiba prakticky nestalo nic, co by stálo za řeč. „A to i přesto, že Piráti nabídli ministru Rakušanovi jednoho z našich specialistů na téma dezinformací,“ popisuje Hřib.

Podle poslance Exnera pak na vládě mimo jiné panovala obava, že kdyby zakročila víc proti dezinformacím, spustilo by to velké protesty ze strany opozice.