Článek
Debata, která se vede od začátku války na Ukrajině, získala nový impulz. Podle aktuálních návrhů ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa by se Kyjev mohl připojit k Evropské unii. A to dokonce ve zrychleném režimu, což by znamenalo rozšíření bloku o nového člena už ke konci roku 2027.
Jak uvádějí zdroje deníku The Washington Post, americká administrativa počítá s jednou z hlavních překážek – vetem Maďarska. Zde by podle svých prohlášení mohl Trump využít diplomacii a přimět Budapešť k ústupku.
Ani to by ale nestačilo. Na dlouhém seznamu zůstává řada věcí, které potenciální vstup komplikují. A analytici se shodují, že je téměř nemožné, aby opravdu k rychlému rozšíření sedmadvacítky o Ukrajinu došlo.
„Myslím, že je to zcela nereálné. Neexistuje pro to žádný základ. Členství v EU není něco, co lze jednoduše vyhlásit – je to dlouhý a složitý proces. Přizpůsobení ukrajinské legislativy, politického systému, ekonomiky a institucí bude trvat roky. I v nejlepším případě by úplná integrace realisticky trvala nejméně deset let,“ popsal pro Seznam Zprávy analytik Peter Dickinson z think-tanku Atlantic Council.
Výroky americké administrativy podle něj neodpovídají realitě fungování Evropské unie.
„Trump se o Evropu nezajímá a nechápe, jak Evropská unie funguje. Myslí si, že členství v EU je něco, co lze jednoduše vyhlásit – že stačí říct ‚teď jste členem‘ a je to. Pro něj nejde o realistickou politiku, ale o přesunutí problému na Evropu a o to, aby se s ním Evropané vypořádali,“ popsal Dickinson.
Americký prezident se v současnosti snaží o rychlé uzavření dohody bez ohledu na odpor evropských představitelů, kteří návrh mírového plánu označili za více výhodný pro Rusko. Kyjev mezitím nabídl několik ústupků, tím největším je odstoupení od nároků na budoucí členství v Severoatlantické alianci.
Vývoj mírových jednání pod taktovkou Bílého domu
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj označil současný plán Američanů na ukončení války na Ukrajině pouze jako pracovní verzi. Podle tohoto plánu by Donbas měl být pod kontrolou Moskvy, tuto možnost ale Zelenskyj vyloučil.
Opatrnost ze strany Bruselu
Brusel ovšem zůstává v prohlášeních mnohem zdrženlivější, než tomu je v případě Washingtonu. Komisařka pro rozšíření Marta Kosová sice vyjádřila podporu pro členství Ukrajiny a provedení reforem, které jsou potřebné pro její vstup, stejně tak ale dodala, že bude na všechny kroky potřeba čas.
„Jsem opravdu ráda, že tento mírový plán hovoří o vstupu Ukrajiny do EU. Toto je nyní první návrh. Uvidíme, co z toho nakonec vzejde,“ poznamenala pro stanici Deutsche Welle.
„Kdy přesně to ale bude, se teprve uvidí. Záleží také na tom, jak rychle Ukrajina zavede reformy. A také to souvisí s tím, co řeknou naše členské státy, kdy budeme připraveni Ukrajinu přijmout,“ dodala.
Podobná rétorika zazněla i od dalších. „Rok 2027, to je zítra,“ řekl pro deník The Guardian evropský představitel s odkazem na pomalý proces v Bruselu.
„Jako by za nás měli rozhodovat Američané,“ dodal úředník pod podmínkou anonymity. „Je to nesmysl: Je potřeba, aby zde byla chuť k rozšíření, která tam není.“
Volodymyr Zelenskyj, Keir Starmer, Emmanuel Macron a Friedrich Merz na začátku prosince v Londýně.
Vstup Kyjeva do bloku komplikuje nejen probíhající válka na jeho území, ale i nedokončené reformy, které musí země před procesem zvládnout. Ukrajina dosud formálně neuzavřela ani jednu z více než 30 vyjednávacích kapitol EU, což ukazuje, jak vzdálená je od finální fáze přístupového procesu.
Jedním z hlavních problémů jsou v současnosti nároky Unie na stav právního státu a soudnictví, protože na Ukrajině zůstává silný politický vliv na justici a panují pochybnosti i o nedostatečné nezávislosti soudů. Po problematických zkušenostech Evropské komise s Polskem, Maďarskem a Bulharskem se otázka schopnosti institucí EU vymáhat právní stát stala nevyhnutelnou.
Výzvou je také korupce v zemi, vůči které fungují prozatím slabé kontrolní mechanismy. A přestože v tomto ohledu udělal Kyjev za poslední roky pokrok, pro členství v Unii je to nadále nedostatečné.
Zkorumpovaná Ukrajina?
.
Ukrajinská vláda v létě sama nechtěně upozornila na problém, který se jí nedaří řešit – korupci. Pokusila se utáhnout kontrolu nad protikorupčními úřady, ale narazila na odpor společnosti, během války nevídaný.
Jak moc je Ukrajina zkorumpovaná? Seznam Zprávy připravily seriál, který se tímto problémem zabývá do hloubky. V prvním díle rozebíráme kořeny úplatkářství v zemi, v dalších částech mapujeme, jak moc se Ukrajinci setkávají s korupcí v každodenním životě, a připomínáme i skandály v týmu prezidenta Volodymyra Zelenského.
Potenciálním problémem jsou ale i další sféry fungování, na nichž pracují i jiné státy usilující o členství už delší dobu. Jak se na jejich příkladu ukázalo, proměna země může trvat několik let a rychlost pokroku závisí často také na aktuálních vládách.
Pro Kyjev, který se ale už téměř čtyři roky brání plnohodnotné ruské invazi, jsou nyní priority nastavené jinde. O to těžší je, aby k naplnění potřebných závazků opravdu došlo.
Odborníci nicméně tvrdí, že i samotná EU potřebuje vnitřní reformy, pokud chce přivítat Kyjev a další aspirující členy. Rozhodování v bloku může být často pomalé a brzdí ho také veta jednotlivých členů. Přidání dalších zemí by mohlo fungování bloku ještě více ztížit.
Ukrajinské členství v Unii
Ukrajina požádala o členství v Evropské unii několik dnů poté, co na ni 24. února 2022 zaútočila ruská vojska, a status kandidátské země získala v červnu téhož roku. V prosinci 2023 Evropská komise doporučila zahájit s Ukrajinou vstupní rozhovory, což Unie udělala loni v červnu.
Finsko bylo nejrychleji se připojující zemí k bloku, mezi podáním žádosti a přistoupením uplynuly méně než tři roky. Turecko je naopak kandidátem už téměř tři desetiletí, ale jeho záležitost se téměř nepohnula a je de facto zmrazena.
Očekávání ruské reakce
Podpora vstupu do Evropské unie mezi Ukrajinci je vysoká. Jak ukázal průzkum Transparency International provedený letos v červenci, 74 procent občanů se vyslovilo pro.
Přesto i zde panují realistická očekávání ohledně časového rámce a obavy z toho, jaké výzvy by integrace zemi přinesla.
Důležité rovněž bude, jak na návrh zareaguje jeden z potenciálních signatářů dohody.
A přestože se v pondělí objevily zprávy o tom, že Rusko je ochotné povolit přistoupení Ukrajiny do Unie, ohledně tohoto postupu panují obavy. Jak ukázala nejen ukrajinská nedávná historie, Moskva nevítá potenciální členství zemí, které vnímá jako svou sféru vlivu.
„Pro Rusko je naprosto zásadní, aby Ukrajina nevstoupila do Evropské unie. Ukrajina se nemůže stát příkladem úspěchu, nemůže se stát fungující demokracií ani stabilní evropskou zemí. Proto Rusko udělá vše, co je v jeho silách, aby vstup Ukrajiny do EU oddálilo a zablokovalo,“ poznamenal Dickinson s tím, že se ruský režim bude snažit ovlivnit své spojence v bloku, konkrétně Maďarsko nebo Slovensko.
Moskva přitom v posledních týdnech nenaznačila, že by přijala jakýkoli plán, který by se odchyloval od jejích maximalistických požadavků na ukončení války.
Odmítla také jeden z dalších návrhů od amerického prezidenta, podle kterého se Donbas měl stát „svobodnou ekonomickou zónou“. V takovém scénáři by území nekontrolovala vojska ani jedné ze stran.
Návrhy americké administrativy tak zatím narážejí nejen na odpor Moskvy, ale i na realitu evropských institucí – a ukazují, jak hluboký je rozdíl mezi politickými prohlášeními a skutečným procesem evropské integrace.
