Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Rok 2025 patřil k těm, na které budou investoři dlouho vzpomínat. Finanční trhy si prošly prudkými výprodeji, euforií kolem umělé inteligence, historickými rekordy kryptoměn i drahých kovů a také silným politickým tlakem na americkou centrální banku (Fed). Výsledkem byl rok plný ostrých zvratů, který nakonec skončil pro řadu trhů optimističtěji, než se v průběhu roku zdálo.
Hned začátkem roku na sebe upozornila Velká Británie. Výnosy britských státních dluhopisů prudce vzrostly a financování britského státu na trhu citelně zdražilo. Výnos desetiletých dluhopisů vyskočil až k hranici 4,8 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2008, zatímco třicetileté dluhopisy se krátce dostaly dokonce nad 5,3 procenta, což trh neviděl od konce 90. let.
Investoři tak začali být citliví na kombinaci vysokého zadlužení, velkých emisí státního dluhu a nutnosti financovat stát za výrazně dražších podmínek než v předchozích letech. Britský trh se stal jedním z prvních varování, že rok 2025 nemusí být klidný.
V lednu se napětí ještě zvýšilo, když finanční svět zaskočil čínský projekt DeepSeek. Nový a relativně levný model umělé inteligence vyvolal obavy, že dominance amerických technologických gigantů nemusí být neotřesitelná. Akcie spojené s umělou inteligencí zažily krátký, ale prudký výprodej.
Nejvíce to pocítila společnost Nvidia, jejíž akcie se během jediného dne propadly zhruba o 17 procent a tržní hodnota firmy se snížila asi o 593 miliard dolarů. Podle agentury Reuters to byl největší jednodenní pokles hodnoty jakékoli firmy v historii Wall Street.
Jarní panika a propad v bilionech
Náladu tehdy vystihovalo, že investoři začali výrazně citlivěji zvažovat, jaký dopad může mít DeepSeek na budoucí poptávku po výkonných čipech. Brzy se ale ukázalo, že šlo spíše o panickou reakci než o skutečný zlom v trendu.
Skutečný otřes tak přišel na jaře. Spojené státy oznámily nová cla a obchodní omezení, což spustilo takzvaný tarifní šok. Prezident USA Donald Trump jej rámoval velkými slovy a mluvil o „dni ekonomického osvobození“, který měl podle něj znamenat návrat kontroly nad americkým obchodem.
„Je to naše deklarace ekonomické nezávislosti,“ prohlásil při dubnovém projevu. Trh však oslaboval už týdny před samotným oznámením. Investoři dopředu zaceňovali riziko cel a možné obchodní války, které by mohly zvýšit inflaci a zároveň brzdit hospodářský růst. Samotné oznámení 2. dubna pak výprodej výrazně urychlilo.
Trhy reagovaly okamžitě. Akciové indexy se během krátké doby prudce propadly, investoři se zbavovali rizikových aktiv a globální tržní hodnota akcií se snížila o biliony dolarů. Jen na americkém trhu poklesla hodnota akcií během dvou dnů o zhruba pět bilionů dolarů a technologický Nasdaq se dostal do takzvaného medvědího trhu, tedy do situace, kdy od posledních maxim oslabil o více než 20 procent.
Trump přesto výprodeje bagatelizoval a investorům vzkázal, že „trhy nakonec porostou“. Na trzích se objevily obavy ze začátku hlubší krize. O to výraznější byl následný obrat – ztráty se postupně vymazaly a americké akcie se v průběhu roku vrátily na historická maxima a několikrát je posunuly výš a výš.
Výprodej, který vyvrcholil 2. dubna, vystřídalo v dalších měsících výrazné zotavení indexu S&P 500.
Nvidia přepisuje historii
Jedním z hlavních motorů tohoto návratu byla umělá inteligence. Navzdory občasným obavám a výkyvům dosáhla Nvidia v průběhu roku několika symbolických milníků. Po lednovém výplachu se vrátila nad hranici tří bilionů dolarů tržní hodnoty, v létě se jako první firma na světě dostala přes čtyři biliony a na podzim přepsala historii ještě jednou, když překonala hranici pěti bilionů dolarů.
Umělá inteligence se tak definitivně zařadila mezi klíčové infrastrukturní technologie současnosti a investoři ji přestali vnímat jen jako krátkodobou „módní vlnu“. Stále častěji se mluvilo o obřím investičním cyklu, masivních objednávkách výpočetních kapacit a o tom, že se před očima rodí nová technologická éra.
Velkou pozornost na sebe strhl také bitcoin. Nejznámější digitální měna nejprve na jaře v květnu překonala historická maxima a vystoupala zhruba k hranici 110 tisíc dolarů. Na podzim přidala další rekordy a v jednu chvíli se dostala až nad 125 tisíc dolarů. Potvrdila tak svůj rostoucí význam pro finanční svět.
Euforie však netrvala dlouho. Koncem roku přišla prudká korekce a bitcoin se postupně propadl zpět pod psychologickou bariéru 100 tisíc dolarů. Trh si znovu připomněl, že kryptoměny zůstávají vysoce kolísavým aktivem, kde prudké pohyby často zesilují pákové obchodování a rychlé likvidace pozic.
Příběh cenných kovů
Zcela samostatný a mimořádně působivý příběh v loňském roce napsaly drahé kovy. Zlato i stříbro patřily k nejvýdělečnějším aktivům roku. Zlato opakovaně posouvalo historická maxima a na konci roku se obchodovalo nad 4400 dolary za unci, přičemž za celý rok zpevnilo zhruba o dvě třetiny. Stříbro zažilo ještě dramatičtější růst – dostalo se k rekordům okolo 69 dolarů za unci a jeho zhodnocení se pohybovalo výrazně nad sto procenty.
Investory k drahým kovům táhly obavy z geopolitiky, očekávání snižování úrokových sazeb i pokračující nákupy centrálních bank. Pro řadu investorů šlo o klasický návrat k aktivům, která fungují jako pojistka v nejistých časech.
Do popředí se výrazně dostala také politika. Vztah mezi Donaldem Trumpem a šéfem Fedu Jeromem Powellem byl po celý rok napjatý. Trump opakovaně kritizoval měnovou politiku americké centrální banky a tlačil na rychlejší snižování sazeb. Nešetřil ani slovními urážkami na Powellovu adresu.
„Rád bych viděl nižší úroky,“ zaznívalo z jeho strany opakovaně. Powell naopak zdůrazňoval nezávislost centrální banky a nutnost rozhodovat se podle dat, nikoli podle politických přání. Tyto slovní přestřelky pravidelně přispívaly k volatilitě trhů a připomínaly, jak citlivé jsou na politická prohlášení.
Musk pod drobnohledem trhů
Silný a místy kontroverzní příběh nabídla i Tesla. Akcie automobilky v první části roku výrazně trpěly kvůli roli Elona Muska v Trumpově administrativě. Obavy z poškození značky, politického tlaku i z toho, zda Musk nevěnuje vládním aktivitám příliš mnoho energie, se promítly do prudkého poklesu ceny akcií, které od maxim z prosince 2024 ztratily přibližně polovinu hodnoty.
Situace se však otočila poté, co Musk oznámil odchod z vládní role a investoři se znovu soustředili na technologický vývoj společnosti. V závěru roku náladu výrazně podpořily zprávy o pokroku v autonomním řízení a projektech robotaxi. Tesla tak uzavřela rok poblíž historických maxim.
Symbolickým momentem roku byl i odchod jedné investiční legendy. Warren Buffett na květnové výroční valné hromadě akcionářů v Omaze na jaře oznámil, že na konci roku 2025 odejde z funkce generálního ředitele společnosti Berkshire Hathaway a předá žezlo svému dlouholetému zástupci Gregu Abelovi.
Buffett uvedl, že „nastala ta pravá chvíle“, aby novou éru vedl jeho nástupce, a zároveň ujistil, že zůstane u firmy jako předseda představenstva. Legendární investor dal zároveň jasně najevo, že nástupnický plán je připravený, a investory uklidnila i velikost a stabilita samotné Berkshire, jejíž hodnota se v roce 2025 pohybovala nad hranicí jednoho bilionu dolarů.
Na závěr roku se pozornost obrátila do Japonska. Tamní centrální banka zvýšila úrokové sazby na 0,75 procenta, tedy na nejvyšší úroveň zhruba za třicet let. Šlo o další důkaz, že svět definitivně opouští éru extrémně levných peněz, i když jen postupně a opatrně.
Paradoxem bylo, že japonský jen i po zvýšení sazeb dál oslaboval a japonští představitelé znovu vyslali varovný signál, že proti „přehnaným pohybům“ kurzu může přijít zásah.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
