Článek
Loni na českých silnicích přibylo 21 tisíc nových elektromobilů. Podle Centra dopravního výzkumu jich je v Česku celkem 58 tisíc a podle predikce by jich za deset let mohl být milion.
Centrum dopravního výzkumu sice nezpracovalo oficiální analýzu ohledně budoucího vývoje celkového počtu osobních automobilů v Česku, ale na základě statistik z posledních let by v roce 2035 mělo po tuzemských silnicích jezdit osm až devět milionů aut. „Pokud bychom tento orientační odhad vztáhli k uvedenému cíli jednoho milionu elektromobilů, odpovídalo by to přibližnému podílu 11 až 13 procent elektromobilů na celkovém vozovém parku v roce 2035,“ říká Lukáš Kadula, výzkumný pracovník Centra dopravního výzkumu.
A to může znamenat značnou ztrátu pro státní kasu. „Výraznější pokles příjmů ČR ze spotřební daně z pohonných hmot a dálničních známek lze očekávat mezi lety 2030 až 2035, kdy se podíl elektromobilů na vozovém parku výrazně zvýší. V roce 2025 tvořily elektromobily jen 0,85 procenta osobních vozidel,“ říká expert KPMG na elektromobilitu Martin Sládeček.
Podle Státního fondu dopravní infrastruktury získal stát v roce 2025 z prodeje dálničních známek 8,7 miliardy korun, elektromobily mohou po dálnicích jezdit zdarma. Na spotřebních daních z minerálních olejů, tedy převážně pohonných hmot, šlo do rozpočtu 93,6 miliardy korun. Z provozu vozů se spalovacími motory tak stát loni inkasoval přes 102 miliard korun.
„V současné době tvoří trh s elektromobily v České republice jen malý segment, a související negativní dopad na inkaso spotřební daně z pohonných hmot je proto z pohledu Ministerstva financí spíše zanedbatelný. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů navíc v posledních letech, byť mírně, roste,“ uvedl Stefan Fous z tiskového oddělení Ministerstva financí.
Inkaso těchto daní však s rostoucím počtem elektromobilů bude klesat. „To by znamenalo výpadek až 10 až 15 procent současných příjmů z palivových daní,“ popisuje Sládeček očekávaný stav v roce 2035. Tento výpadek se podle něj s rostoucím počtem bateriových vozidel stane pro státní rozpočet neudržitelný.
„Nelze vyloučit, že do budoucna bude nezbytné tuto situaci řešit, a to například úpravou daňového mixu,“ připouští i mluvčí ministerstva Fous.
Britové mají daně připravené
V některých státech už pokles příjmů z palivových daní pociťují. Mezi nimi je například Norsko či Nizozemsko. „Bez zásahu by stát mohl do poloviny století přijít o významnou část těchto příjmů,“ dodává Sládeček.
Výpadek příjmů podle něj lze pokrýt opatřeními, která se budou vztahovat i na elektromobily. Výhody, z nichž tento způsob ekologické dopravy čerpá, do budoucna mohou zmizet.
To už udělala například Velká Británie. Od dubna 2028 budou řidiči elektromobilů ve Spojeném království platit silniční poplatek ve výši tří pencí za míli, zatímco majitelé plug-in hybridů budou platit 1,5 pence za míli. Sazby se podle serveru BBC mají každoročně zvyšovat s inflací.
Tamní vláda již dříve uvedla, že chce „spravedlivější systém pro všechny řidiče“ a poukázala na to, že neexistuje ekvivalent palivové daně, kterou jsou zatíženy benzínové a naftové vozy.
Typický řidič elektromobilu, který ročně najede 8500 mil (13 700 kilometrů), by měl zaplatit přibližně 255 liber. To by byla zhruba polovina nákladů, které řidiči benzínových a naftových vozů platí na palivové dani. Británie si od tohoto opatření slibuje výnos 1,1 miliardy liber ve fiskálním roce 2028-2029.
Nizozemsko rovněž zvažuje zdanit elektromobily podle vzdálenosti, kterou ujedou, stejnou daň zvažují i ve Švýcarsku. Alternativou, o které ve Švýcarsku jednají, je zdanění elektřiny z dobíjení vozidla na nabíjecích stanicích. Podle švýcarské Federální rady by vybrané finance měly být odvedeny do fondů určených na údržbu silnic.
Možné kroky vlád zahrnují i zavedení ročního poplatku za vlastnictví elektromobilu. „V některých zemích, jako je Norsko, již dochází k rušení daňových výjimek pro elektromobily – například zavedením DPH na dražší elektromobil nebo váhových poplatků, což je změna významně snazší než revize daňového systému,“ popisuje Sládeček. Elektromobily bývají kvůli bateriím o stovky kilogramů těžší než podobné vozy se spalovacím motorem, případné poplatky za hmotnost by tak jejich majitelé pocítili výrazněji.
V Česku se zatím o konkrétních opatřeních nerozhodlo, zejména vzhledem k současnému malému rozšíření elektromobilů. V rámci střednědobého výhledu státního rozpočtu, který se připravuje na období dvou až pěti let, podle resortu financí zatím není toto téma aktuální.
O tématu ale již diskutují odborníci v soukromém sektoru. „Klíčové bude nastavit systém tak, aby byl spravedlivý, udržitelný a zároveň neodradil veřejnost od přechodu na bezemisní dopravu. V ČR proto můžeme očekávat postupnou revizi výjimek tak, jak adopce dále poroste, a reálnou diskuzi reformy daňového systému lze odhadovat během 30. let,“ uzavírá Sládeček.
