Další plán jak nakopnout EU. Digitální identita všem lidem i firmám

Do německého skladu se sjíždějí kamiony z Evropy naložené zbožím. Obvyklé předání nákladu trvá desítky minut, kdy si příjemce zkontroluje potřebné dokumenty a podepíše je. Tentokrát řidiči stačilo několik kliknutí v aplikaci a potřebná data o dodavateli se přenesla k příjemci během sekund. Stejným způsobem podepsaly obě strany i elektronické smlouvy. Šofér může vyrazit opět na cestu. A čas jsou peníze.

Tento fiktivní příklad ilustruje krok, který se pro přepravní firmy z EU postupně stává realitou. Od začátku roku 2026 platí evropský „právní rámec“ a „technický standard“ pro elektronické sdílení údajů o přepravě zboží. Ten si postupně ohmatávají dopravci, speditéři a kontrolní orgány – například celní správa nebo policie.

„Na rampě se dnes kombinuje skenování dokumentů s papírem, tužkou a fyzickým podpisem. Do budoucna přechod na digitální podobu dokumentů určitě plánujeme. Chtěli bychom samozřejmě docílit toho, že by potvrzení o převzetí vznikalo digitálně a bylo ideálně automaticky sdílené mezi dodavatelem, dopravcem a příjemcem s ověřenou identitou všech stran,“ říká pro Seznam Zprávy Byznys ředitel logistické firmy Raben Logistic v Česku a na Slovensku Jakub Trnka.

Testovaný systém se jmenuje Electronic Transport Information (eFTI) a jde o zkušební fázi EU Digital Identity Wallet, tedy jednotné digitální identity, kterou do konce roku 2026 budou muset členské státy nabídnout občanům i firmám.

Přeprava zboží je jen jedno využití toho, co i lidé v Česku znají pod pojmem digitální peněženka. Tahle by ale měla fungovat v celé Evropské unii.

„Aktuálně je projekt v přechodu mezi pilotním testováním a ostrým provozem. Běží pilotní projekty, které testují, jak peněženka funguje v praxi. Do těchto projektů se zapojily firmy a instituce napříč Unií. Mezi českými subjekty šlo například o firmu Aricoma, Gen Digital (dříve Avast), Bankovní identita nebo provozovatel české domény CZ.NIC,“ říká finanční analytik institutu pro evropskou politiku Europeum Filip Křenek.

Cílem Unie je snížení papírování a sjednocení pravidel pro přepravce. Nahrazení papírových dokumentů elektronickými by mělo podle Evropské komise dopravci ušetřit deset až 15 eur za jednu jízdu. Celková ušetřená částka v celé logistice by měla být zhruba miliarda eur za jeden rok.

Ale to je jen jedna část budoucího cíle. Testovací projekty mají skončit digitální identitou firem a obyvatel napříč celou Unií.

„Členské státy dokončují své digitální peněženky. Probíhá certifikace. Ladí se napojení na registry, banky, operátory a další služby. Na konci roku 2026 by měl mít každý stát alespoň jednu certifikovanou peněženku, základní sadu digitálních dokladů a možnost jejich přeshraničního použití. Zároveň by už měly být zapojené klíčové veřejné služby a velká část finančního a telekomunikačního sektoru,“ vysvětluje Křenek.

Pro obyvatele každého členského státu EU vznikne jednotné uložiště, kam člověk může nahrát řidičský průkaz, SIM kartu, úřední dokumenty, smlouvy. Ty pak půjde v aplikaci podepsat a jednotlivé národní peněženky si pak předají potřebná data mezi sebou.

„Když si člověk do digitální peněženky uloží doklady, smlouvy nebo řidičák, není to jeden centrální systém, který by všechno shromažďoval a řídil. Úřad nebo instituce ručí za to, že dokument je pravý. Poskytovatel peněženky odpovídá za technické zabezpečení, šifrování a přenos. Stát a evropský dohled hlídají dodržování pravidel,“ komentuje Křenek.

Detailní kontrola je důležitá i proto, že v peněžence půjde podepisovat smlouvy jak za jednotlivce, tak za firmu. Například podpis nové zaměstnanecké smlouvy zabere pár vteřin.

Digitální identita stojí na principu minimálního sdílení. To znamená, že si aplikace mezi sebou sdílí jen nutné informace. Například když firma v EU potřebuje ověřit identitu zákazníka, mělo by k tomu nově stačit několik kliknutí na displeji. Uživatel potvrdí svoji identitu prostřednictvím aplikace a firma okamžitě obdrží ověřené informace, jako jsou profesní oprávnění či pozice ve společnosti. Ale nic víc.

Systém sdílení dat se v Unii promítne i u dalších novinek. Digitální identita totiž zahrne i ověření věku na internetu.

Pro vstup na weby pro dospělé tak už třeba nebude stačit anonymní odkliknutí „18 bylo“. Nová pravidla budou vyžadovat, aby ve chvíli, kdy člověk na takový portál vstoupí, vyslala aplikace webu potvrzení o uživatelově zletilosti. A to půjde, jelikož v aplikaci bude nahraná občanka.

„Ochranné mechanismy podle mě nejsou dostatečné. Současná pravidla totiž nezakazují sledování toho, jak a kde digitální identitu používáte, a existuje riziko, že tato data budou ukládána centrálně. Jsem ale ráda, že se nám podařilo v minulém mandátu alespoň prosadit, že digitální identita nebude povinná. Bohužel tlak na její povinné používání, například při přístupu k online službám, tu stále je. Pokud má digitální peněženka fungovat i pro ověřování věku, musí být naprosto jasné, jaká data se ukládají, kdo k nim má přístup,“ říká ale třeba europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).

Projekt EU Digital Wallet je součástí sjednocování vnitřního trhu Unie. „Pro lepší fungování vnitřního trhu je digitální peněženka důležitá proto, že řeší roztříštěnost národních systémů. Dnes má řada zemí vlastní identitu, přihlašování, podpisy, certifikáty apod. Digitální peněženka má vytvořit jeden společný standard, který budou uznávat úřady i firmy v celé EU. Bez toho se jednotný trh dál neposune, protože každá přeshraniční služba naráží na tyto a další administrativní bariéry,“ vysvětluje Křenek.

Evropská komise se odhodlává sjednocením ekonomické digitální identity k činu a další kroky mají následovat. Vychází přitom i z varovné Draghiho zprávy.

Již v roce 2026 se tak EU nejspíš dočká návrhu takzvaného 28. režimu, který umožní podnikatelům fungovat podle jednotných pravidel platných v celé Unii.

„Pokud jde o 28. režim, peněženka sama tento nový právní rámec nevytváří. Přináší ale technické zázemí, bez kterého by takový režim v praxi nefungoval. Detaily 28. režimu zatím neznáme, ale bez možnosti jednoduchého zakládání firem, ověřování údajů, podpisů smluv a komunikace s registry se neobejde. Digitální peněženka by měla k tomu všemu výrazně přispět,“ říká Křenek.

Plán zní logicky. Na druhou stranu u podobně velkých vizí většinou Unii vše trvá dlouho. O sjednocení kapitálového trhu mluví unijní představitelé desítky let. Třeba u celního sporu EU s USA z roku 2025.

„Není to otázka přímé náhrady exportu, o nějž bychom přišli při vyhrocení celní války se Spojenými státy. Takové ztráty bychom dokázali nahradit jenom v  rámci samotného vnitřního trhu Unie. Jenže ten je i přes svou sílu stále zatížený vnitřními bariérami, které často pocházejí z výjimek vyjednaných jednotlivými členskými státy. Pokud je odstraníme, dokážeme vnitřní poptávkou vykompenzovat i výpadky v zahraničí.,“ řekl v květnu 2025 při rozhovoru Seznam Zprávám český eurokomisař Jozef Síkela.

Mezinárodní měnový fond (MMF) nejednotnost vnitřního trhu Unie dokonce vypočítal. Vnitřní bariéry odpovídají podle MMF průměrně clům u zboží ve výši 44 procent, v případě služeb 110 procent. Jestli tedy povedou plánované kroky ke sbližování evropského trhu, může se jednoho dne stát, že cla mezi sedmadvacítkou budou nižší.