Článek
Skupina LitFin působící v byznysu s financováním soudních sporů začala veřejně nabízet investice do svého nového fondu založeného ve spolupráci s investiční společností Wood & Company. Je to součástí ambice LitFinu investovat letos do financovaných kauz kolem dvou miliard korun.
Až na výjimky ale zůstávají konkrétní aspekty byznysu LitFinu skryté. Firma je totiž většinou vázaná mlčenlivostí, a nemůže tak například říct, na jakých konkrétních kauzách vydělala. Stejně tak není jasné, kdo je klíčovým investorem LitFinu z USA. Otázky vzbuzuje rovněž způsob jejího zapojení do některých byznysových kauz.
„Spustili jsme druhý podfond, který bude diverzifikovaně investovat do všech kauz, které máme v portfoliu. Jsme také v procesu získávání kapitálu od většího partnera, od něhož bychom rádi získali od investorů kolem sta milionů eur, ať už to budou evropské banky, nebo nějaký americký fond,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys zakladatel LitFinu Maroš Kravec.
Financování soudních sporů třetími stranami, takzvané litigační financování, je specifickým odvětvím rozvíjejícím se zhruba od 90. let. Umožňuje lidem a firmám vést dlouhé a nákladné soudní spory za pomoci cizích peněz. V případě vítězství se pak o výnos podělí s financující litigační firmou.
Jedním z průkopníků litigačního financování v České republice je právě LitFin. Firmu na sklonku minulého desetiletí založil mladý slovenský podnikatel Maroš Kravec.
„Advokáti, kteří mají vlastní agendu, politici, kteří tomu nerozumějí, nás osočují, že jsme komercionalizovali spravedlnost. To však není pravda. Naopak narovnáváme deformace, které vytvořili. Protože poškozené osoby se spravedlnosti nemohou domoci, vytvořili jsme jim most ke spravedlnosti. Nerozhodujeme o tom, kdo má kolik zaplatit, rozhodují soudy. Soud rozhodne, jestli se něco stalo, či nestalo nebo zda klientovi náleží, či nenáleží kompenzace,“ sdělil Kravec.
Zakladatel společnosti LitFin Maroš Kravec.
V roce 2020 poskytla LitFinu kapitál na rozjezd skupina Pale Fire Capital miliardáře Jana Barty a jeho společníků. O tři roky později LitFin v tandemu s investiční společností Wood & Company otevřel svůj první investiční fond. K němu nyní připojil fond číslo dvě.
Další kapitál získal podnik z USA. Podíly v řadě firem okolo LitFinu má v současnosti americká společnost Litfun, přes kterou peníze do LitFinu přitekly. Americký Litfun je však jen speciálně založenou firmou čistě za účelem investice do LitFinu. Kdo za ní stojí, není z veřejně dostupných informací zřejmé. Společnost Litfun je registrována v americkém státě Delaware, v němž informace o majitelích firem nejsou veřejně dostupné.
„Navázali jsme spolupráci s jedním velkým americkým fondem, který se věnuje financování litigací. Uzavřeli jsme dohodu o financování v nižších desítkách milionů dolarů. Konkrétní jméno tohoto amerického partnera ale nemůžeme sdělit. Ale je to jeden ze tří největších litigačních fondů, který se věnuje především byznysu v USA a v Evropě nemá zázemí. Tyto fondy ale nemají za každou cenu potřebu sdělovat, co konkrétně financují,“ popsal Kravec z LitFinu.
Podobně jako jméno významného investora LitFinu zůstávají v mlze také případy, které již firma úspěšně dokončila a vydělala na nich.
„V řadě kauz, které byly uzavřené mimosoudními dohodami, a to zvláště v mezinárodním měřítku, si často strany sporu nepřejí, aby bylo cokoliv o dané věci zveřejněno. Mlčenlivostí jsme vázáni i my. Takže historicky je možné dohledat, že jsme se účastnili nějakého sporu, ale zpravidla to prostě nemůžeme komentovat,“ poznamenal Kravec.
Na webu uvádí LitFin šest referenčních mezinárodních kauz, jimž se věnuje. Patří mezi ně případ zkrachovalé finanční společnosti Wirecard. Ta měla před bankrotem velkou pobočku také v Košicích, odkud shodou okolností pochází i Kravec. Dalšími veřejně známými kauzami financovanými LitFinem je odškodnění v případu kartelu výrobců kamionů nebo případy související s dominantním tržním postavením technologických gigantů Google a Apple.
Bitva o obrazy
V některých případech probíhajících za účasti LitFinu vyvstaly otázky ohledně způsobů, jaké firma v praxi používá. Jednou z takových kauz je spletitá mezinárodní bitva o 1800 obrazů východoevropských avantgardních umělců typu Vasilije Kandinského nebo Kazimira Maleviče v hodnotě přes 200 milionů eur.
První stranou sporu je rodina palestinského sběratele Uthmana Khatiba, protivnou stranou je rusko-izraelský podnikatel Mozes Frisch. LitFin poskytoval v případu od roku 2023 financování právních bitev rodině sběratele Khatiba.
V loňském roce ale specializovaný web Bloomberg Law z mediální skupiny Bloomberg zveřejnil zprávu, v níž syn Uthmana Khatiba obvinil LitFin, že podmínil další financování převzetím kontroly nad vedením případu. LitFin se měl rovněž obrátit přímo na Khatibovy právníky s tím, že jejich faktury proplatí výměnou za stažení žaloby proti protivníkovi Frischovi.
„Žádat právníka, aby zradil svého klienta, je nepředstavitelné,“ citoval Bloomberg Law Khatibova advokáta Heiko Heppnera.
„Finančníci se vždy snaží utratit co nejméně a vydělat co nejvíce, ale obvykle se drží v mezích etiky a zákona. Zde bylo poměrně zjevné, že LitFin tyto hranice překračoval,“ dodal pro Bloomberg Law advokát Khatibových.
„Naším základním pravidlem je, že nekomentujeme běžící kauzy. A spor rodiny Uthmana Khatiba s Mozesem Frischem takovým živým případem je. Jinými slovy nemůžeme polemizovat s něčím, co někdo tvrdí, maximálně můžeme něco dementovat. Můžeme však říct, že absolutně nedošlo, ani nemohlo dojít k porušení naší profesní etiky. Máme velmi rigidní způsob komunikace s klienty či jejich advokáty,“ reagoval v rozhovoru pro SZ Kravec.
„Případ splňoval všechna kritéria, která námi financovaná kauza musí splňovat. S touto kauzou jsme spokojení, věříme, že bude úspěšná, a děláme kroky k tomu, aby byla úspěšná. Mezi LitFinem a klientem tam neexistuje a nikdy neexistovalo žádné napětí,“ dodal Kravec.
Ústup pod tlakem
Před dvěma lety jméno LitFinu rezonovalo napříč tuzemským byznysem, když LitFin zablokoval výplatu věřitelů ve zkrachovalé Sberbank CZ. LitFin to zdůvodnil tím, že rozhodnutí o částečném uspokojení věřitelů je v rozporu s nároky menších firem.
Proti LitFinu se však tehdy zvedla vlna nevole. Jedna z významných postav investičního byznysu tehdy pod podmínkou anonymity hovořila dokonce o „sofistikovaném právním vydírání“. Z pozice věřitele se ozvala i Česká národní banka. LitFin se nakonec stáhl.
„V případě Sberbank jsme ustoupili velkému tlaku, který byl proti nám, ale nemyslím si, že tento tlak byl právně opodstatněný,“ uvedl zpětně Kravec.
Boj o akcie
Jméno LitFinu se objevilo také v případu elektromontážní společnosti Elektromontas. Firma atraktivní díky zakázkám od skupiny ČEZ se stala předmětem ostrých sporů mezi podnikateli v energetice Janem Palaščákem a Janem Ondřichem. LitFin se tam objevil v době, kdy měl Palaščák od Ondřicha získat akcie Elektromontasu. To se však nestalo, protože akcie mezitím přešly do vlastnictví LitFinu.
„Co se týče kauzy Elektromontas, tak se s oběma stranami, tedy s Janem Ondřichem a Janem Palaščákem, dlouhodobě známe a tykáme si. Oba Honzové by si to měli vyřešit hlavně mezi sebou. My jsme se v tomto případu snažili finančně pomoci, ale jak se říká, pro dobrotu na žebrotu. Poskytli jsme tam finanční pomoc v době, kdy obě strany měly finanční problémy. Honza Palaščák od začátku věděl a byl na to dopředu upozorněný, že podíl v Elektromontasu již Honzovi Ondřichovi nepatří,“ řekl Kravec.
Podle Palaščáka je však problém v tom, že dosud nikdo smlouvu o převodu akcií na LitFin neviděl. „Do záchrany Elektromontasu jsem vložil desetinásobky toho, co LitFin,“ uvedl dále Palaščák.
Přestože podnikatel Palaščák předtím s lidmi z LitFinu spolupracoval, od propuknutí kauzy Elektromontas jejich vztahy ochladly.
Kromě právních půtek v rámci insolvenčního řízení Elektromontasu začal následně podnikatel Jan Palaščák ostřelovat LitFin a jeho představitele také na sociálních sítích. Poukazoval například na fakt, že zakladatel Litfinu Maroš Kravec se jako soukromá osoba dostal do křížku s britskými soudy kvůli porušování předpisů při správě domů, a to navíc za využití smluv, které byly vytvořené až zpětně.
Britský případ Maroše Kravce
- Podnikatel Maroš Kravec byl v roce 2025 odsouzen prvoinstančním soudem ve Velké Británii k pokutám v souhrnné výši 95 500 liber. To je podle aktuálního kurzu zhruba 2,7 milionu korun. Důvodem pokut bylo podle zveřejněného rozsudku porušení předpisů při správě domů.
- Britský soud rovněž konstatoval, že smlouvy, s nimiž Kravec v případě těchto nemovitostí vystupoval, byly vytvořené až zpětně, a že k nim proto nebude přihlížet. Dokumenty měly dokazovat, že Maroš Kravec nemá s nemovitostmi nic společného.
- „Co se týče mého osobního případu ve Velké Británii, tak na úvod musím říci, že není náhoda, že se nyní hledají a vytahují takovéto věci. Tento případ je navíc absolutně mimo LitFin. Ve Velké Británii nežiju už téměř deset let. Naše rodina tam měla nějaké nemovitosti, o které jsem se však nestaral a nespravoval je. Také je potřeba říci, že zmíněné soudní rozhodnutí z Velké Británie bylo mezitím dočasně zrušené odvolacím soudem, který si vzal případ na prošetření. Odvolací soud uvedl, že je šance na zrušení celého prvoinstančního rozhodnutí. Našel tam celou řadu procesních i meritorních pochybení,“ uvedl Kravec ve vyjádření pro SZ.
Kravec a jeho společníci připouštějí, že do jisté míry je celý jejich byznys postavený na konfliktu. Popisují to tak, že protistrany mají často malou šanci na úspěch a snaží se tak odvádět pozornost jinam.
„Byli jsme tak již například obvinění ze spolupráce s tajnými službami nebo s mafií, někdo o nás říkal, že jsme ruští agenti, potom zase že jsme ukrajinští agenti. Podobné nesmysly zaznívají často a už jsme proti nim imunní. Naštěstí však máme natolik rigidní procesy, že tyto pseudokauzy naše obchodní partnery nezajímají. Ale neprodáváme zmrzlinu, takže to k tomu asi patří,“ podotkl Kravec.
LitFin je podle jeho zakladatele v současnosti v mnohem silnější pozici než v době svého vzniku. Dokládá to mimojiné investicí od amerického fondu, jehož jméno však veřejnost nezná.
