Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Elektronická evidence tržeb se před lety zvrhla v souboj o to, kdo by měl získat výjimku a nemusel finančnímu úřadu posílat online data o nákupech. Do role obětí systému se rádi nechali obsadit prodejci kaprů, kadeřníci, řemeslníci, venkovští hospodští i trhovci.
Výjimek bylo nakonec málo. Největší úlevou měl být tzv. papírový režim pro nejmenší podnikatele, kteří by místo online evidence používali blok účtenek vydaný finanční správou.
Systém EET 2, který zatím v hrubých obrysech představilo Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou, slibuje „jasná a jednotná pravidla bez plošných výjimek“. Ale zároveň počítá se zavedením režimu „EET OFF“ pro nejmenší podnikatele.
„Je to výjimka, určená pro živnostníky, kteří jsou dnes v prvním pásmu paušální daně. Ti budou moci buďto dobrovolně evidovat tržby, anebo do režimu EET nevstoupit, čímž v režimu paušální daně zaplatí o 1400 korun měsíčně navíc,“ vysvětlil Josef Jaroš, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).
Ministerstvo jako podmínku ke vstupu do offline režimu uvádí účast podnikatele v 1. pásmu paušální daně, příjmy do jednoho milionu korun ročně a odvod měsíční daňové složky paušální platby ve výši 1500 korun. Tato daň je v současnosti 100 korun měsíčně, tvoří tak zanedbatelnou část paušálu. Většinu měsíční platby 8716 korun činí odvody na sociálním a zdravotním pojištění.
Celkově by tak živnostníci, kteří se budou chtít evidenci tržeb vyhnout, zaplatili měsíčně 10 116 korun namísto 8716 korun.
„Neumíme odhadnout, kolik podnikatelů po tom sáhne. Pro ty nejmenší živnostníky není 1400 korun měsíčně navíc zase tak málo,“ reagoval Jaroš. Z dat generálního finančního ředitelství vyplývá, že režim paušální daně využívá přibližně 130 000 živnostníků, z nichž naprostá většina volí první pásmo. Ve druhém režimu jsou řádově tisíce podnikatelů, ve třetím jen stovky.
Mezi živnostníky jsou zastoupeny různé profese od kancelářských povolání přes řemeslníky, kadeřnice a podobně.
Výjimky nevítá každý
Kvůli chystaným výjimkám si ministerstvo v diskuzních panelech vyslechlo kritiku několika organizací, nejhlasitěji se ozvala právě AMSP. Podle Jaroše však zvítězila současná kompromisní politická varianta.
„Byli jsme proti výjimkám, ale převládla snaha ulehčit podnikání těm malým. My si myslíme, že by evidence tržeb měla platit pro všechny. Úplně nadšení z toho nejsme,“ reagoval.
Výjimky naopak nevadí Tomáši Lukešovi, tajemníkovi Asociace českých nábytkářů. „Je správně, že výjimky jsou. V minulosti stejně nebylo možné nějakého truhláře nebo řemeslníka, který dělá v domácnosti černou práci, zkontrolovat a postihnout. Jak provedete kontrolu v bytě, který je soukromý?“ uvažuje a dodává. „Pro tyto případy nebylo původní EET účinné. Když malíř maluje byt, stejně se do něj nedostanete, abyste zjistil, že je tam vymalováno, ale účtenku nevystavil.“
Podle něj je nicméně šance, že elektronická evidence může narovnat nerovné podmínky v oboru, kde část podnikatelů své příjmy nepřiznává. Ale teprve na detailech, které zatím nebyly zveřejněny, se ukáže, zda je na to EET dost silná, dodává.
Neuniknou ani QR kódy
Restart elektronické evidence plánuje ministerstvo od ledna 2027. Týkat se bude hotovostních plateb, plateb kartou, ale také QR kódů – tato platební metoda se před rokem 2020 fakticky v obchodech ještě nepoužívala, ale v současnosti je poměrně rozšířená a mohla by být způsobem, jak uniknout do šedé zóny.
V rámci EET se má aktivovat několik dalších daňových změn: návrh vrací školkovné i slevu pro pracující studenty, sníží se DPH na nealkoholické nápoje v restauracích na 12 procent, spropitné v gastronomii se osvobodí od daní a pojistného, a počítá se také s jednorázovou slevou na dani 5000 korun za pořízení pokladního zařízení.
Ministerstvo slibuje bezplatné a technologicky jednoduché řešení s možností využití stávajících pokladen, telefonů či tabletů, do nichž se stáhne aplikace pro evidenci tržeb. Díky datové analytice by mělo být méně kontrol.
