Článek
Za poslední půlstoletí zažil svět několik ropných a energetických šoků. Nejčastějším důvodem byly ozbrojené konflikty, do kterých se nějak zapojily právě země produkující ropu.
1973: embargo zemí OPEC
První a dosud největší ropnou krizi způsobilo embargo vyhlášené v říjnu 1973 Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC) na dodávky do zemí, které v Jomkipurské válce mezi Izraelem, Egyptem a Sýrií podpořily židovský stát.
Cena ropy vystřelila během dvou měsíců o 300 procent ze tří na 12 dolarů. Ve Spojených státech zavedli kvůli nedostatku benzinu přídělový systém, nezaměstnanost vzrostla na devět procent a země se propadla do hluboké hospodářské recese. Hrubý domácí produkt klesl dva roky po sobě o šest procent.
Ropný šok ale tvrdě zasáhl i Evropu. Několik zemí zakázalo na jeden den v týdnu soukromé jízdy autem a Německo navíc omezilo maximální rychlost na dálnicích na 100 km/h. Krize vedla mimo jiné i ke změnám v automobilovém průmyslu, který začal ve velkém vyrábět menší a úspornější vozy.
Tehdejší komunistické Československo sice těžilo z dodávek ropy ze Sovětského svazu, ale krize dopadla i zde. Ceny ropy totiž zvedl i SSSR, a v Československu tak v roce 1974 zdražil benzin Special ze 2,10 koruny na 4,30 koruny za litr a Super ze tří korun na 4,30 koruny.
OPEC embargo na dodávky ropy zrušila na jaře 1974, ceny se ale na původní úroveň už nevrátily. Naopak mírně rostly a poté se několik let stabilizovaly.
1979: islámská revoluce a íránsko-irácká válka
V roce 1979 dostal svět další ropný šok, vyvolaný tentokrát islámskou revolucí v Íránu a následnou dlouhou íránsko-iráckou válkou. Celosvětová produkce ropy sice klesla jen o čtyři procenta a OPEC v reakci na konflikt zvýšila těžbu, ceny ale přesto prudce vzrostly z necelých 16 dolarů za barel na téměř 40 dolarů.
Inflace v USA dosáhla v roce 1980 rekordních 13,5 procenta. Centrální banka Fed zvýšila úrokové sazby až ke 20 procentům, což sice pomohlo zmírnit inflaci, ale vyvolalo další hospodářskou recesi. Američané také začali místo domácích velkých a silných automobilů kupovat úspornější japonské vozy. Japonské automobilky tak v roce 1980 poprvé vyrobily více aut než ty americké.
Československo znovu využívalo dodávky ze Sovětského svazu. Ten ale začal za nadlimitní odběry vyžadovat platby v tvrdých západních valutách a dodávky svým komunistickým spojencům navíc snížil, aby mohl více vyvážet do západních zemí.
Na domácím trhu znovu zdražily pohonné hmoty – benzin Super ze 4,30 koruny na 6,50 koruny a Super z pěti korun na osm.
2008: ropná bublina
Ropnou krizi v tomto období nezpůsobil ozbrojený konflikt, ale vysoká poptávka dynamicky rostoucích ekonomik v Číně a Indii, spekulace a nedostatečné investice do těžební a dopravní infrastruktury. Přidalo se také rostoucí geopolitické napětí zaviněné třeba válkou v Gruzii či izraelskou vojenskou operací v Pásmu Gazy.
V červenci 2008 se cena z už tak relativně vysoké úrovně kolem 90 dolarů vyšplhala na závratných více než 145 dolarů za barel. Ceny však ještě do konce roku spadly až na 40 dolarů za barel.
Snížení cen způsobil hlavně počátek celosvětové finanční krize vyvolané realitními a bankovními spekulacemi ve Spojených státech. Jejich krach totiž vedl k recesi, která pak dramaticky snížila poptávku po pohonných hmotách.
2021 až 2022: covid a válka na Ukrajině
Ceny ropy a dalších energií začaly růst také v době odeznívající pandemie covidu-19. Světový průmysl totiž po omezeních zahájil svůj restart a poptávka po surovině prudce vzrostla. Ruská agrese vůči Ukrajině pak vedla řadu států včetně USA a zemí Evropské unie k vyhlášení embarga na dovoz ropy a plynu z Ruska.
Začala se také projevovat klimatická politika Evropské unie a dalších zemí i v reakci na sérii veder a dalších klimatických jevů z předchozích let.
Spojené státy pocítily díky zvýšené těžbě břidlicového plynu dopady této krize jen okrajově, maloobchodní cena benzinu ale i přesto dosáhla hranice pěti dolarů za galon a centrální banka kvůli obavám z inflace přistoupila k prudkému zvyšování úrokových sazeb.
Na Evropu, která byla závislá především na ruském plynu, dopadla krize ještě silněji. V Česku se cena benzinu dostala až k 50 korunám za litr a vláda kvůli tomu dočasně snížila spotřební daň z pohonných hmot. Česko zároveň zažilo vysokou inflaci přesahující 15 procent a z hospodářského růstu v roce 2022 se v následujícím roce propadlo do mírné recese.
