Článek
Obce, kraje a dobrovolné svazky obcí loni hospodařily s přebytkem 14 miliard korun. Meziročně se saldo snížilo, v roce 2024 činil přebytek 52,1 miliardy korun. Za kladným výsledkem hospodaření samospráv stál výsledek hlavního města - Praha dosáhla přebytku 24,2 miliardy korun. Obce bez metropole i kraje byly ve schodku, uvedlo v úterý Ministerstvo financí.
Úřad upozornil, že pravidelné přebytkové hospodaření samospráv nelze vnímat jako pozitivní jev. „Pravidelné vysoké přebytky ukazovaly na ne zcela efektivní nakládání s veřejnými prostředky a odhalují nevyužitý investiční potenciál, který mohl přispět k rozvoji infrastruktury a zkvalitnění veřejných služeb,“ uvedlo.
V této souvislosti také ministerstvo kritizovalo Prahu. „Ze strany hlavního města Prahy dochází k pravidelným vysokým přebytkům hospodaření a k nevyužívání investičního potenciálu. Hlavní město Praha ani není reálně schopno zcela využít svůj investiční potenciál a ve větší míře zapojit přebytky minulých let. Je tak naprosto nezbytné novelizovat zákon o rozpočtovém určení daní, aby se tento nepříznivý trend zastavil,“ uvedl resort.
Podle radního Prahy pro finance Zdeňka Kováříka (ODS) jsou vysoké přebytky hlavního města dány nikoliv špatně nastaveným rozpočtovým určením daní, ale neschopností zahájit či posunout schválené investice, což má více důvodů. Prvním je podle něj nastavení zákona o veřejných zakázkách, který umožňuje účastníkům dlouhou dobu blokovat tendry. To nyní město zažívá v případě zakázky na druhou část metra D nebo dostavbu budovy na Palmovce na sídlo vesmírné evropské agentury.
Druhý důvod je na straně města, které podle Kováříka dlouho nemělo zcela funkční investiční odbor, jenž začal naplno pracovat zhruba před rokem a půl. Za třetí důvod pak označil zdlouhavé povolovací procesy.
Praha má nicméně podle náměstka zahájeny nebo v přípravě projekty za zhruba 480 miliard korun včetně velkých investic, jako je metro D nebo dokončení vnitřního okruhu. Ty bude muset zaplatit a stát na to metropoli téměř nepřispívá. „Když Praha bude mít méně peněz, bude muset investice platit stát,“ řekl Kovářík ČTK.
Celkové příjmy samospráv meziročně vzrostly o pět procent na 892,9 miliardy korun. Z toho 479,8 miliardy korun byly daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 5,2 procenta. Výdaje se zvýšily o 10,1 procenta na 878,9 miliardy korun. Silný nárůst zaznamenaly investice.
Kraje loni hospodařily se schodkem 1,6 miliardy korun, saldo se meziročně snížilo o 11,5 miliardy korun. Obce se započtením Prahy zaznamenaly přebytek 14,9 miliardy korun, meziročně klesl o 26,3 miliardy korun.
Dluh krajů se loni meziročně zvýšil o 5,4 procenta na 26,8 miliardy korun. V přepočtu na počet obyvatel byl nejzadluženější Karlovarský kraj. Zůstatky krajů na bankovních účtech loni činily 104,4 miliardy korun, meziročně se snížily o jedno procento. V přepočtu na počet obyvatel měl nejvyšší zůstatek Kraj Vysočina.
Dluh obcí vzrostl o 9,7 procenta na 70,4 miliardy korun. Ministerstvo ale upozornilo, že z dlouhodobého pohledu je patrná tendence poklesu zadlužení obcí. Na bankovních účtech měly obce uloženo 433 miliardy korun, meziročně úspory vzrostly o 2,6 procenta. Z této částky byly 182,8 miliardy korun úspory Prahy.
