Článek
Na červený koberec dopadají podrážky jedné z politických celebrit Evropy za druhou. Premiéři a prezidenti členských zemí s rukama obtěžkanými stohy papírů vcházejí do prostoru určenému jen několika vyvoleným. Za zavřenými dveřmi určili, kudy musí jít Evropa, aby zachránila vlastní ekonomickou budoucnost.
Na programu měli původně šest bodů. Ukrajina, migrace, Blízký východ, obrana, víceletý rozpočet a konkurenceschopnost. Právě na ní se šéfové Unie dohadovali nejdéle, takže na víceletý rozpočet například nakonec ani nedošlo. Právě pod konkurenceschopnost totiž spadala revize systému emisních povolenek ETS1 a také postup nutný pro hlubší propojení evropských trhů. Tedy ta nejožehavější témata čtvrteční diskuze.
„Pro Českou republiku je nejdůležitější jednání o konkurenceschopnosti. Návrhů členských států je strašně moc od jednotného trhu přes AI. Česko prosazuje de facto hlavní téma a to je revize systému ETS1,“ komentoval český premiér Andrej Babiš (ANO) před odletem, s čím vyráží do Bruselu za německým kancléřem Merzem, francouzským prezidentem Macronem a dalšími šéfy členských zemí.
Někteří analytici však upozorňují, že Andrej Babiš řeší v Bruselu problém, který se už vyřešil za něj. Revizi systému emisních povolenek totiž naplánovala Evropská komise na druhou polovinu roku 2026, zatímco český předseda vlády si ji spolu s dalšími státy Unie přáli v květnu téhož roku.
Předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové kvůli tomu před summitem poslali dopis, pod nějž se kromě Česka podepsaly i Rakousko, Itálie nebo Řecko. Podle závěrů Evropské rady k revizi dojde. Konkrétní plán má EK předložit podle Babiše do konce června.
„Prosadili jsme, že Evropská komise připraví konkrétní plán, jak zrevidovat směrnice o povolenkách ETS1. Měl by být hotový na příští Evropské radě v červnu. To je důležité. Také předloží revizi, která bude brát ohled na specifika jednotlivých členských států a hlavně pro energeticky náročné sektory,“ komentoval po skončení Rady Andrej Babiš.
Evropská rada chce, aby Komise našla řešení výkyvů krátkodobých cen. V této souvislosti Evropská rada Komisi rovněž vyzvala, aby s členskými státy jednala o opatřeních ke zmírnění dopadů cen paliv a souvisejících nákladových složek na náklady na výrobu elektřiny.
Musíte přidat
Následovala diskuze o sjednocení unijního trhu.
Tlak na reformy v tomto ohledu stoupá. Evropská rada požaduje, aby evropské instituce do konce roku 2026 dotáhly finanční reformy. Patří sem pravidla pro převod úvěrů na investiční produkty, doplňkové penzijní systémy a balíček zaměřený na hlubší integraci finančních trhů a jejich dohled. Ve stejném termínu by měla být uzavřena i jednání o zavedení digitálního eura.
Evropská komise také dostala za úkol úpravu bankovní regulace tak, aby banky dokázaly více financovat ekonomiku, aniž by tím utrpěla finanční stabilita. Cílem je také udržet rovné podmínky v globální konkurenci. Současně Brusel tlačí na další prohloubení integrace bankovního trhu. Klíčovým krokem má být dokončení bankovní unie.
Nejvlivnější politička Evropské unie Ursula von der Leyenová v rámci stejného jednacího bodu představila zástupcům členských států svou strategii s názvem Jedna Evropa, jeden trh.
Komise tímto způsobem spolu se spolkem E6 nejsilnějších ekonomik Evropy, tedy Německem, Francií, Polskem, Itálií, Španělskem a Nizozemskem, dává najevo, že už má dost politických proklamací o bohulibém úmyslu zbourat překážky na vnitřním trhu EU, pokud je nedoprovází činy.
Spolu s tímto plánem je již na stole řada návrhů, jak výše zmínění chtějí cíle dosáhnout. První z prostředků má být osmadvacátý režim, díky němuž půjde podle návrhu Komise založit firmu kdekoliv po EU do 48 hodin. Vstupem podnikatelů do virtuální osmadvacáté země by měli mít možnost podnikat podle jednotných pravidel v jakékoliv členské zemi. Režim si šéfové sedmadvacítky přejí mít schválený do konce roku 2026.
Další krok bude v oblasti uznávání kvalifikací pracovníků. Návrh, jak by tento krok měl proběhnout, předloží Komise do podzimu 2026. Velkou roli v tom hraje Digitální identita občana.
Na národních verzích této aplikace s názvem „EU Digital Wallet“ momentálně pracují členské státy. Díky ní si půjde od roku 2027 kdekoliv v EU založit účet, vyzvednout léky, komunikovat s úřady nebo autorizovat platby. Lidé do ní nahrají doklady a instituce či firma si z ní pak „vytáhne“ údaje, které potřebuje.
Se všemi?
Leadeři sedmadvacítky rovněž vyzývají členské státy a Komisi, aby zlepšily podmínky pro podniky z hlediska investování. K tomu má sloužit projekt s názvem Unie úspor a investic.
„Pevně věřím, že to dokážeme zrealizovat na úrovni 27. Je to dobrý projekt pro všechny a společný postup nám dá k dispozici širší škálu řešení. Ale může přijít moment, kdy už nebudeme moci dál tlačit na společný postup. V takové chvíli není důvod, proč by všichni měli zaostávat jen proto, že je pár těch, kteří to nechtějí. Vždy existuje možnost věci posunout vpřed, pokud nedokážeme přesvědčit všechny, aby šli s námi,“ potvrdila Seznam Zprávám Byznys komisařka pro finanční stabilitu a finanční služby Maria Luís Albuquerqueová.
Stručně řečeno, když to nepůjde se všemi členskými státy, půjde to jen s některými.
Evropská rada také vyzvala členské země, aby do konce roku 2026 přijaly legislativní návrhy ohledně unie kapitálových trhů. I tady platí, že kdo nebude aktivní, zůstane stát opodál.
„Snažíme se o tvorbu unie kapitálových trhů minimálně deset let. Chceme ji mít do roku 2027. Ale jestli to nebude možné ještě na konci roku 2026, nebo jestli se nedohodneme se všemi členy EU, tak vezmu dohromady ty státy, které se chtějí přidat, a začneme činit patřičné přípravy s nimi. Těchto států potřebujeme minimálně devět,“ uvedla šéfka Komise v únoru.
Politicky stačí von der Leyenové k protlačení kroku získat kvalifikovanou většinu. Mechanismus zakotvený v článku 20 Lisabonské smlouvy vyžaduje účast nejméně devíti členských států a ponechává ostatním možnost připojit se, pokud si to přejí.
Evropští šéfové se mají sjednocovat i v oblasti energetiky. Konkrétně se evropští zákonodárci mají ještě letos dohodnout na balíčku opatření v oblasti přenosových sítí. Cílem je vybudovat nezbytnou infrastrukturu pro propojení energetického trhu. K tomu má sloužit i zavedení Energetické unie 2030.
