Dánsko ukazuje Evropě, jak vládnout, aby voliči radikály volit nechtěli

Evropa v posledních letech zažívá nárůst podpory stran na okraji politického spektra. Zatímco v Německu, Rakousku nebo třeba Portugalsku zaznamenaly rekordní zisky krajně pravicové partaje, ve Francii zase zvítězila koalice vedená radikální levicí. Oba póly posilují v dalších zemích, tradiční strany proti tomu oslabily.

Dánsko platí v tomto směru za výjimku. Už sedm let se tam navzdory krizím, jako jsou pandemie koronaviru a válka na Ukrajině, drží u moci sociální demokraté v koalici s dalšími umírněnými stranami. Její neodmyslitelnou tváří se doma i v zahraničí stala premiérka Mette Frederiksenová.

A radikální změna se v tomto směru neočekává ani od parlamentních voleb, ke kterým jdou Dánové v úterý.

Popularita Frederiksenové sice prošla menšími otřesy, naposledy na začátku roku ovšem opět vzrostla, a to pod vlivem amerického zájmu o dánské autonomní území Grónsko. Zatímco americký prezident Donald Trump vyhrožoval útokem na ostrov, Frederiksenová svou zemi hájila a získala na její stranu i další evropské státy.

Za stabilitou přitom nestojí náhoda, ale přispívá k ní strategie vlády. Politiku dánských sociálních demokratů přebírají strany v dalších státech, Frederiksenová v mnoha ohledech reaguje na požadavky velké části dánské společnosti, i když se vždycky nedrží tradičních levicových receptů.

Strana sice po dvou volebních obdobích u moci oslabila, ale stále se očekává její jasné vítězství.

V zemi nadále funguje dobře známý sociální stát, který zahrnuje bezplatné vysokoškolské vzdělání (včetně měsíčního stipendia pro studenty na životní náklady), bezplatnou lékařskou péči a poměrně vysoké pojištění v nezaměstnanosti.

To je současně i důvod, proč u mnohých Dánů měla strana úspěch. Po jejím příklonu doprava, ke kterému přispěl i výběr koaličních partnerů, tak zaznamenala ztráty.

„Sociální demokraté zklamali mnoho tradičních voličů, kteří chtějí levicovou politiku. Podpořili daňové úlevy pro bohatší a snížení dědické daně, takže se posunuli příliš doprava – a v průzkumech za to platí,“ popsal pro Seznam Zprávy Rune Stubager, dánský politolog z univerzity v Aarhusu.

To ale neznamená, že by po moci sahaly radikálnější strany. I nyní to bude podle průzkumů souboj mezi pravicovým a levicovým blokem, ve kterém nakonec bude mít rozhodující hlas středová strana Venstre vedená současným ministrem zahraničí a bývalým premiérem Larsem Løkkem Rasmussenem.

Vláda aktivně reaguje na řadu klíčových témat, Dánsko se jasně snaží bojovat proti změnám klimatu. Kabinet Frederiksenové byl například první na světě, kdo zavedl uhlíkovou daň z hospodářských zvířat a schválil zákon, který vyžaduje, aby se z 15 procent zemědělské půdy staly opět lesy a louky.

Klimatickou krizi berou Dánové vážně, jak ukázaly i výsledky komunálních voleb v Kodani, kde první dvě místa zaujaly zelené strany. Zelená levice bojuje v parlamentních volbách o druhé místo.

Aktivní přístup volí kabinet i v dalších oblastech, které v Evropě vyvolávají napětí. I v Dánsku se projevuje krize bydlení a právě ignorace tohoto problému ze strany tradičních politických subjektů přispívá k nárůstu populistů. V kontextu střední Evropy to potvrzují i voliči těchto stran, které Seznam Zprávy oslovily v rámci projektu Radikální přitažlivost.

Dánská vláda zavedla regulaci nájemného nebo omezila investice zahraničních firem, které by byty skupovaly. ​​Zásadním faktorem zůstává také poměrně rozsáhlý fond sociálního bydlení ve vlastnictví Kodaně. Žije v něm přibližně pětina obyvatel města.

Frederiksenová se dokázala adaptovat i na téma, které v dalších evropských zemích přispívá k nárůstu podpory krajní pravice: migraci. V počátcích vlády bylo řešení problémů spojených s přistěhovalectvím zásadním tématem. Projevilo se to ale i během dánského předsednictví v Radě Evropské unie v loňském roce.

„Naši občané od nás politiků očekávají, že z dobrého důvodu najdeme nová řešení, a evropští občané mají právo cítit se ve svých vlastních zemích bezpečně. Proto musíme posílit naše vnější hranice,“ řekla Frederiksenová v létě europoslancům.

Kodaň během posledních více než deseti let zpřísnila svou migrační politiku natolik, že pro většinu voličů přestalo dávat smysl hledat alternativu u radikálnějších subjektů. Podpora těchto stran se tak už čtvrtstoletí drží zhruba na stejné úrovni kolem 15 procent – bez schopnosti výrazně růst.

„V jiných zemích vidíme, že když mainstreamové strany tuto otázku neřeší nebo nepřitvrzují, část voličů se obrací k radikálnějším stranám. Je tu určitá skupina voličů, která je velmi skeptická k politickému systému a mainstreamovým politikům, ale zatím jde o poměrně omezený fenomén,“ vysvětluje politolog Stubager.

Jde také o to, že Sociální demokracie reaguje na názory většinové společnosti. Přesto se objevuje kritika vůči některým opatřením, včetně likvidace tzv. ghett.

„Podpora přísného přístupu k migraci je v Dánsku velmi vysoká. V některých tématech, zejména kolem islámu, se blíží až třem čtvrtinám společnosti. A to dlouhodobě, nejde jen o krátkodobý výkyv,“ popsal pro Seznam Zprávy dánský expert na migraci Peter Hervik.

Široká shoda dánské společnosti na řešení jednotlivých témat a schopnost vlády s nimi pracovat jsou vidět třeba i v přístupu k bezpečnostním hrozbám. V Dánsku nejsou ve větší míře přítomné proruské nebo protiukrajinské hlasy, jak se to projevuje ve střední Evropě, přestože Kodaň patří mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny.

„Napříč politickým spektrem panuje v Dánsku shoda. Od levice po pravici se všichni shodnou na podpoře Ukrajiny. Prakticky neexistuje prostor pro proruskou pozici. A to politická rozhodnutí výrazně usnadňuje,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy bezpečnostní expert Alexander Høgsberg Tetzlaff.