Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ptačí chřipka letos znovu tvrdě zasahuje tuzemské i zahraniční chovy. Největší oběť si v únoru vybrala ve velkochovu Vejce Kosičky v Královéhradeckém kraji. Ten se stal druhou největší obětí „aviárky“ v historii a nepříjemnou epizodu prožívá už podruhé za pět let.
Po likvidaci celého chovu a naskladněných vajec podnik počítá škody kolem 300 milionů korun a denně přichází asi o milion korun na tržbách.
Majitel Jan Pozdílek v rozhovoru popisuje psychicky vyčerpávající týdny pro zaměstnance, dlouhou obnovu chovu i to, proč dnešní krize bolí výrazně víc než podobný zásah v roce 2021.
Letos váš chov v Kosičkách podruhé za pět let zasáhla ptačí chřipka. Poprvé přišla v roce 2021. Letos v únoru jste opět museli zlikvidovat celý chov i naskladněná vejce. Jak náročné je toto období psychicky i organizačně?
Nevěřili jsme tomu a dodnes mi přijde, že je to noční můra. Největší psychickou zátěž nesly ošetřovatelky na halách. Jsou se zvířaty denně v kontaktu a vychovávají je jako své děti. Mladé kuřice před sebou měly dva roky života. Je to velmi smutné a strašně emočně náročné. První dny to všichni obrečeli, ale jako vedoucí firmy musím být silný, protože řadoví zaměstnanci v tu chvíli nevědí, jestli firma bude dál existovat.
Přežijete, a pokud ano, za jakou cenu? Čeká vás propouštění nebo jiná nepříjemná opatření uvnitř firmy?
Slíbili jsme, že nikoho ze 60 zaměstnanců propouštět nebudeme a nikdo nebude krácen na výplatě. Lidé si v době zásahu hasičů museli vybrat dovolenou, které mají relativně dost. Přišli jsme o 235 tisíc nosnic. Vedle toho máme už jen čtyři tisíce nosnic ve volném chovu v Mlékosrbech, vzdálených pět kilometrů. Ten zaplaťpánbůh přežil, ale neuživil by nás. Pro naše zákazníky teď vejce nakupujeme jinde, také proto, aby naši zaměstnanci neskončili na úřadě práce. Ekonomický zisk je špatný, protože nakupujeme draho a někdy prodáváme se ztrátou. Teď je hlavně důležité nepřijít o zákazníky. Budeme je potřebovat, až chovy obnovíme.
Kdy dojde k plné obnově hlavního chovu, pokud vůbec?
Jen samotný odchov jednodenních kuřat trvá čtyři měsíce. Hygiena je složitější než u klecových chovů v roce 2021, které se vypláchly vodou. Dnešní podestýlkové chovy se musí čistit mechanicky. Podestýlka se musí z chovů odstranit, uložit do kontejneru někde v areálu a viry zničit teplem po dobu 42 dní. Takže chovy budeme schopni obnovit někdy v polovině srpna až polovině října. Do Vánoc bychom měli být opět v plné produkci.
Neprodukce bude bohužel dlouhá. Nosnice nám snesly 200 tisíc vajec denně. Cena vajec je vysoká, okolo pěti korun, takže denně přicházíme o jeden milion korun tržeb.
Jaké jsou celkové finanční škody?
Okolo 300 milionů korun. Je v tom nejen ušlý zisk za vejce, ale i další náklady. Na 50 milionů korun nás vyjdou nová zvířata, devět milionů korun stály kafilerní služby, kolem pěti milionů zásah hasičů, další peníze jsme dali za spalovnu a čeká nás platba za čištění hal. Pokud jde o kompenzace, sečteme tyto škody a budeme jednat s Ministerstvem zemědělství. Náhrady nejspíš nedostaneme hned. Uvidíme, jak to dopadne, stát moc peněz nemá, ale jakákoliv částka je vítaná, abychom nezkrachovali.
Podestýlkový chov. Na metru čtverečním smí být až devět slepic.
V roce 2021 jste přišli o 170 tisíc zvířat a škody byly okolo 40 milionů korun. Letos jste přišli o 230 tisíc zvířat a škody jsou 300 milionů. Proč jsou škody nepoměrně vyšší?
Tržní cena je po pěti letech jinde, tehdy šlo o klecové chovy a měli jsme vlastní odchovny na kuřice. Část jsme jich navíc měli na jarní prodej, ale nakonec jsme si je nechali pro sebe a díky tomu jsme měli za šest týdnů obnovenou část chovu. Dnes jsme závislí na zahraničních dokupech, vše se zpřísnilo a zvířata jsou dražší a méně dostupná. Proto je ušlý zisk mnohonásobně větší.
Váš chov je poměrně velký. Co to znamená pro produkci vajec v České republice?
Znamená to, že rázem vypadlo čtyři až šest procent celkové produkce v ČR.
Proč jsou vejce tak drahá?
Od září do dubna je cena vajec tradičně vysoká, protože je větší poptávka než nabídka. Od konce Velikonoc přibližně do srpna je naopak vajec relativně víc, než je trh schopný koupit. Cenu dnes zvyšuje nedostatek podestýlkových vajec (podle Českomoravské drůbežářské unie už řetězce nenakupují klecová vejce, ale přitom se cca 20 procent českých klecových kapacit nestíhá přestavět na halové chovy, pozn. red.). Paradoxně je nadbytek klecových vajec. Cenu vajec tlačí dolů vejce dovážená z Ukrajiny. Jedno takové vejce stojí dvě až tři koruny, ale je menší a pochází z nekontrolovaných chovů s úplně jinými normami.
Ještě se vrátím k ptačí chřipce v Kosičkách. Výskyt jste měli už podruhé za pět let. Můžete zaručit, že nikdo z vašich zaměstnanců nic nezanedbal?
Státní veterinární správa už 23. února oznámila, že jsme dodrželi všechna bezpečnostní opatření. Dokonce jsme měli některá opatření nad rámec zákonných požadavků. Denně jsme například čistili prostory horkou vodou. Dbali jsme na čistotu areálu, deratizaci, výskyt potkanů i převlékání. Máme „barevný program“, kdy venku nosíme bílou obuv a uvnitř černou. Krmiva se do závodu vozila přes dezinfekční brod a řidič měl přísný zákaz vystupovat z vozu.
K vyšším cenám vajec přispívá i situace s ptačí chřipkou, která je podle ministra zemědělství už za letošní první čtvrtletí horší než za celý rok 2025. Nepřispívá k tomu ale koncentrace do velkochovů?
V Kosičkách uhynulo přes 235 tisíc nosnic a v sousedním chovu kachen Perena je několik ohnisek po několika tisících kusech. Co je lepší, když je jedna velká farma s celkem 230 tisíci kusy, anebo sedm malých farem po deseti tisících? To je subjektivní otázka, co však platí vždy, je cena, která hovoří ve prospěch velkochovů, protože náklady jsou mnohem nižší. Souvisí to i s biologickou hygienou chovu. Je jednodušší a bezpečnější, když se ošetřovatelky převlékají a přezouvají do jedné haly, kde je relativně sterilní prostředí, než do deseti hal. To by byla debata na dlouho, všechno má své výhody a nevýhody.
