Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Financování prostřednictvím dluhopisů je mezi firmami čím dál oblíbenější. V minulém roce vydaly společnosti tyto cenné papíry za 145 miliard korun. To je nejvíce v historii. Spolu s tím ale výrazně přibývá dluhopisových společností, jež zkrachovaly. Loni zbankrotovali emitenti s vydanými dluhopisy za 31,7 miliardy korun. Meziročně to byl skok o pětinásobek, vyplývá z analýzy forenzní agentury Surveilligence zaměřené na odhalování finanční kriminality.
Celkem bylo loni zahájeno insolvenční řízení se 60 emitenty. To je v meziročním srovnání úbytek téměř o pětinu. Za nárůst objemu zkrachovalých dluhopisových emisí ale mohou hlavně velké případy společností Geen, RSBC a Solek. V každém z nich se hraje o miliardy korun.
Ve statistikách se navíc ještě neobjevil další velký vydavatel dluhopisů YD Capital, jehož problémy otevřeně začaly až na začátku letošního roku. Každá z těchto kauz představuje problém pro tisíce lidí, kteří těmto skupinám svěřili prostřednictvím dluhopisů peníze pod příslibem atraktivního zhodnocení.
„Ačkoliv jsou podnikové dluhopisy standardním investičním produktem, v českém prostředí se staly symbolem vysoce rizikových investic, které jsou v mnoha případech nevhodné pro běžné retailové investory,“ uvedl ředitel Surveilligence Ján Lalka.
„Analýza některých insolvenčních případů navíc naznačuje, že část emitentů nebyla schopna splácet závazky z dluhopisů z provozních výnosů, ale pouze z prostředků získaných z nových emisí nebo od dalších investorů. V extrémních případech tak může docházet ke strukturám připomínajícím Ponziho schéma, kdy jsou výnosy vypláceny z nově získaných prostředků, nikoli z reálné ekonomické činnosti emitenta,“ doplnili autoři studie od Surveilligence.
Problémem tuzemského trhu podle Surveilligence je, že významná část problematických či vysoce rizikových dluhopisů se dostává na trh mimo běžné finanční instituce. Tedy přes různé nebankovní prodejce, marketingové firmy nebo samozvané „poradce“, kteří nepodléhají žádnému dohledu. V praxi to znamenalo, že tito prodejci nemuseli zjišťovat, zda je dluhopis pro investora vůbec vhodný, a často ani neposkytovali základní informace o tom, jak velké riziko investor podstupuje nebo v jakém stavu je firma, která dluhopis vydává.
Přestože jsou dluhopisy na kapitálovém trhu běžnou alternativou k bankovnímu financování, část dluhopisových firem podle odborníků ze Surveilligence nevznikla s dobrými úmysly.
„Vysokým úročením podnikových dluhopisů, které často přesahovalo i deset procent, se někteří emitenti snažili přilákat důvěřivé investory do vysoce rizikových, nerealistických nebo čistě fiktivních projektů. Místo investice do plánovaného projektu či rozvoje společnosti pak ovládající osoba emitenta převedla podvodem získané prostředky mimo společnost emitenta, většinou přes spřízněné osoby,“ popsala agentura Surveilligence.
Zvlášť rizikovým segmentem jsou podle forenzní agentury podlimitní emise. Jsou to emise do 25 milionů korun, které na rozdíl od větších dluhopisových emisí například nemusejí mít schválený prospekt.
Co jsou firemní (neboli korporátní) dluhopisy?
- Firemní dluhopisy (nazývané též obligace nebo bondy) jsou standardním nástrojem financování. Jsou to cenné papíry vydané společnostmi na financování nových projektů, rozšíření výrobních kapacit, zavedení nových produktů či obchodní expanzi.
- Investor nákupem korporátních dluhopisů fakticky půjčuje společnosti peníze. Firma se zaváže zaplatit zpravidla pevně stanovený úrok (kupon) za použití peněz investora.
- Dluhopisy jsou splaceny ve stanovenou dobu. V praxi to tedy znamená, že emitent zaplatí držitelům obligací nominální hodnotu uvedenou na samotných dluhopisech.
- Dluhopisy různých firem se od sebe mohou výrazně lišit. A to nejen dobou splácení či úrokem, ale také mírou rizika a finanční situací společnosti, jež dluhopisy vydává.
- Podle České národní banky by zájemci o firemní dluhopisy měli zvážit rizika takového kroku. Například je dobré si uvědomit, že s rostoucím výnosem také roste riziko. Stejně tak je důležité zjistit si co nejvíce informací o bonitě emitenta.
