Řidič si vydělá hlavně na přesčasech, s pilotem se ale nemůže rovnat

Dlouhé hodiny řízení, zodpovědnost a odlišná pracovní doba. To spojuje profese profesionálních řidičů, pilotů nebo strojvedoucích a přesto mezi nimi panují významné rozdíly v odměňování nebo prestiži. Přestože lze v uplynulých letech pozorovat u většiny z nich nárůst mezd a platů, v některých případech ani to neřeší jejich nedostatek. Jde především o řidiče autobusů nebo kamionů.

Právě profese profesionálních řidičů bývá vnímaná jako méně prestižní a dlouhodobě na mnoha místech chybí. Ředitel náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát vysvětluje, že peníze nejsou hlavním důvodem, proč řidiči chybí. „Problémem je charakter práce. Dálkový řidič tráví dlouhé hodiny sám, několik dní mimo domov, pracuje v nepravidelných časech a nese odpovědnost za vozidlo, náklad i bezpečnost ostatních účastníků provozu,“ říká s tím, že jsou řidiči nákladních automobilů a autobusů stejně nepostradatelní, jako jsou společností více respektovaní piloti.

Dalším problémem je, že o profesi profesionálních řidičů mají největší zájem muži ve středním věku. „Nejnovější Global Driver Shortage Report 2025 Mezinárodní unie silniční dopravy - IRU ukazuje, že v Evropě aktuálně chybí více než 502 tisíc profesionálních řidičů a do roku 2030 má dalších přibližně 660 tisíc odejít do důchodu,“ říká Halbrštát s tím, že to odpovídá zhruba pětině současné evropské řidičské pracovní síly. „Nedostatek přitom přetrvává i v době, kdy poptávka po nákladní dopravě oslabila.“

IRU proto dochází k závěru, že jádrem problému je obecný problém evropského trhu práce. „Ženy představují pouze čtyři procenta řidičů kamionů v EU. Unie proto označuje ženy a mladé lidi za dva největší dosud nevyužité zdroje pracovní síly,“ dodává. Peníze tak nejsou jediným důvodem, proč řidiči chybí, hlavním je charakter práce a generační obměna.

Odměňování napříč profesemi spočívajícími v řízení se liší. Základní mzda bývá často výrazně nižší oproti celkovému výdělku a zásadní roli hrají příplatky za noční směny, víkendy nebo přesčasy. Navíc ještě mnoho dopravců nabízí poměrně vysoké náborové příspěvky, které mohou přesahovat i 100 tisíc korun.

„V roce 2025 dosáhl medián mzdy řidičů autobusů, trolejbusů a tramvají 51 544 korun a jejich průměrná mzda 52 786 korun. U řidičů nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel činil medián přibližně 38 tisíc korun. V jednotlivých regionech a podle typu dopravy jsou ale rozdíly značné a skutečný příjem ovlivňují přesčasy, příplatky, diety a zahraniční cesty, které představují výrazné navýšení odměn. Za dvě dekády se tak odměňování profesionálních řidičů zvýšilo přibližně dvaapůlkrát až třikrát, tedy více, než je celkový průměr,“ popisuje Halbrštát.

Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) si od roku 2012 mezi vybranými dopravními profesemi nejvíc polepšili řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají a strojvedoucí. Jejich průměrný hrubý výdělek se od té doby více než zdvojnásobil. Strojvedoucí si loni v průměru přišli na necelých 69 tisíc hrubého, řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají pak necelých 53 tisíc hrubého. Výše výdělku strojvedoucích se ale také pojí s faktem, že jde o úzce kvalifikovanou profesi.

Strojvedoucím se lidé mohou stát po dosažení věku 20 let, pokud jsou zdravotně způsobilí, úspěšně absolvovali kurz a získali licenci strojvedoucího. „Celá cesta k samostatnému výkonu práce je podstatně delší než u řidičských oprávnění a může trvat přibližně rok,“ vysvětluje Španěl. Podle něj bývá běžnou praxí, že zaměstnavatelé zajišťují svým budoucím strojvedoucím potřebnou odbornou přípravu.

Asi nejnáročnější je v tomto ohledu povolání pilota. Jejich výcvik od úplného začátku trvá zhruba dva roky a vyjde přibližně na 1,6 milionu korun. Na druhé straně mezi vybranými profesemi patří k nejlépe placeným. „Pilot zůstává profesí s vysokou prestiží, vysokými požadavky na kvalifikaci a nadprůměrným odměňováním,“ vysvětluje Halbrštát. Podle dat MPSV jde zároveň o jedinou profesi, kde lze od roku 2012 pozorovat výrazné výkyvy průměrných měsíčních výdělků.

„U pilotů je z hlediska výsledků vývoj poměrně specifický, souvisí s jejich nízkým počtem a velkou diferenciací výdělků v čase ovlivňující vykazovaný statistický průměr, který je obecně citlivý na extrémní hodnoty,“ upozorňuje mluvčí MPSV Anna Vacková.

Vzhledem k nedostatku řidičů roste podle portálu JenPráce.cz i náborová aktivita. „V první polovině letošního roku jsme v široké kategorii řidičských profesí evidovali v průměru kolem 200 pracovních nabídek měsíčně,“ uvádí Michal Španěl, datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz. Oproti první polovině roku 2023 jde podle něj o zhruba třetinový nárůst.

U kategorie řidičů autobusů nebo kamionů evidují portály zhruba 35 reakcí na jednu nabídku. Španěl ale upozorňuje, že to není objektivní ukazatel dostupnosti pracovníků. „U řidiče autobusu, kamionu nebo strojvedoucího totiž zaměstnavatel nehledá pouze zájemce, ale člověka s odpovídajícím oprávněním, zdravotní způsobilostí a další odbornou kvalifikací,“ vysvětluje.

Španěl také upozorňuje, že celkový počet reakcí na jednu nabídku dlouhodobě výrazně neklesá. Problém vidí především v tom, že lidí, kteří splňují potřebné kvalifikační předpoklady, je více než těch ochotných přijmout konkrétní pracovní režim.

Řidiči nákladních vozidel potřebují speciální oprávnění, tedy řidičský průkaz C, jenž se vztahuje na nákladní vozidla nad 3,5 tuny. Cena za autoškolu na tento typ vozidel se pohybuje v rozmezí 25-30 tisíců korun. Samotný průkaz C ale na řízení kamionu nestačí, je potřeba jej doplnit o typ E, díky kterému lze řídit vozidlo s přípojným přívěsem nad 750 kilogramů. Rozšíření pak znamená přičíst dalších zhruba alespoň 10 až 20 tisíc korun.

Podobně vychází na několik desítek tisíc korun náklady na získání řidičského průkazu D, který je potřeba k řízení autobusů. Při zařizování jednotlivých oprávnění pak bývají zohledňovány předchozí zkušenosti, nejdráže vychází speciální oprávnění při přechodu z „pouze“ klasického řidičáku na osobní automobily (skupina B). U finálních cen ale vždy záleží na konkrétní autoškole.

Profesionální řidiči nákladních automobilů a autobusů musí navíc ještě podstoupit profesní školení, označované jako „profesák“. To stojí dalších několik desítek tisíc navíc, řada lidí jej ale začíná současně s výcvikem v autoškole. Vstupní školení trvá 140 nebo 280 hodin. Delší školení pak umožňuje řídit nákladní vozidla lidem od 18 let (oproti standardní hranici 21 let) a autobus (skupina D) od 21 let oproti standardním 24 rokům. Průkaz profesní způsobilosti řidiče se pak musí každých pět let obnovovat s absolvováním dalšího školení. To vyjde na zhruba sedm tisíc korun.

Řada dopravců ale novým uchazečům nabízí, že potřebné kurzy a autoškoly uhradí. Jedním z nich je například společnost Arriva, která provozuje autobusovou a vlakovou dopravu. Podle jejího mluvčího společnost hradí veškeré náklady. „Takoví zaměstnanci jsou pak ale vázáni u nás pracovat po určitou dobu,“ říká mluvčí společnosti Jan Holub s tím, že většinou je doba individuální.

Také on potvrzuje, že o tyto profese jeví zájem převážně muži ve středním věku. Jejich vlaky podle něj vedou tři procenta žen a řidiček autobusů mají šest procent. „Uvítali bychom, stejně jako ostatní dopravci, aby v českém školství vznikl obor, který bude připravovat zájemce na budoucí profesi profesionálního řidiče,“ míní Holub. Početní stav řidičů a strojvedoucích označuje za stabilní. „Pro zajištění stávajících výkonů máme v tuto chvíli potřebný počet řidičů i strojvedoucích,“ uvádí. Nicméně připouští, že by v případě řidičů byli schopni přijmout více zaměstnanců, aby nemuseli využívat brigádníky.