Tipy na výlety do východních Čech: za Gočárem, pevnostmi i Orlickými horami

Jeden den můžete obdivovat odvážnou barokní architekturu Dientzenhoferů, další projít funkcionalistický Hradec Králové, vyrazit na hřeben Orlických hor nebo se ponořit desítky metrů pod zem do pevností, které měly bránit Československo před válkou. Vybrali jsme několik míst, kam vyrazit za zážitky ve východních Čechách.

Broumovsko láká turisty především na své pískovcové skály a skalní města. Všímavému pozorovateli ale jistě neutečou při cestě sem malebné sakrální stavby rozseté po okolí. V první polovině 18. století tady čeští architekti Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové postavili skupinu kostelů ve stylu dynamického baroka.

Svým originálním pojetím a kvalitou hodně převyšují tehdejší běžné venkovské stavby a vynikají i urbanisticky. Architekti je umisťovali na návrší a do center obcí, čímž v kraji vytvořili vzájemně propojené dominanty a orientační body. Soubor kostelů je na seznamu památek s nejvyšší ochranou a existuje také iniciativa pro jeho zapsání na seznam UNESCO. Zatím ne všechny jsou však v dobrém stavu.

Když se řekne východní Čechy, všem se vybaví hlavně krajská města Hradec Králové a Pardubice. Ani jedno z nich není třeba představovat. Obě potěší zejména návštěvníky, které zajímá architektura.

Hradec Králové se mezi světovými válkami stal dokonce vzorem pro ostatní města v Československu - zejména svým rozumným urbanistickým plánováním a impozantními veřejnými stavbami.

Ve městě se tehdy harmonicky prolnuly nové architektonické směry jako individuální moderna, funkcionalismus či rondokubismus. Příjemnou procházku, která zafunguje jako učebnice architektury pod širým nebem, můžete podniknout třeba po místních vilových čtvrtích.

Jak Hradec Králové, tak i nedaleké Pardubice jsou spojené se jménem architekta Josefa Gočára. Zatímco v Hradci jej mimo koncepci města připomíná třeba budova Gymnázia J. K. Tyla, v Pardubicích studoval a jeho nejvýraznější stopou je zde komplex Automatických mlýnů.

V tomto velkém industriálním areálu už tři roky funguje Gočárova galerie a galerie současného umění. Najít tu lze i městské informační centrum nebo řemeslné a technologické vzdělávací centrum otevřené pro školy i veřejnost.

Z pohledu architektury však stojí za návštěvu také Vysoké Mýto, které se před třemi lety stalo Historickým městem roku. Má jednu z nejzachovalejších struktur středověkého města z dob Přemyslovců, včetně velké části městského opevnění.

Dochovala se i trojice městských bran rozmístěných na všech třech přístupových cestách, což je ve srovnání s ostatními středověkými městy na českém území unikátní. Nejcennější památkou ve městě je kostel svatého Vavřince. Z větší části pochází z doby pozdní gotiky, ale jádro jižní lodi a věže je raně gotické z doby Přemysla Otakara II.

Své si na východě Čech najdou i lidé, které nelákají města. Výlety v Orlických horách jsou jako stvořené pro ty, kdo hledají trochu klidu a nerušené přírody. Na svazích zde nenajdete tolik horských bud, jako je tomu například v Krkonoších. Když si ale ze dvou nejznámějších uděláte start a cíl, máte na světě víkendový pochod po hřebenovce, během kterého projdete téměř celé pohoří.

Začít můžete na Masarykově chatě na Šerlichu, která nese jméno po prvním československém prezidentovi. Kamennou zídku zdobí i jeho busta, která se tady ale vlivem historických událostí slavnostně odhalovala celkem čtyřikrát - v letech 1935, 1949, 1968 a 1990. 

Odtud po červené značce můžete dojít až k chatě pojmenované pro změnu po prvním premiérovi Československa Karlu Kramářovi, která se nachází mezi Suchým vrchem a vrcholem Bradlo.

Nudit se nebudete ani při návštěvě České Skalice. Že je město těsně spjato s osobou a dílem nejvýznamnější české spisovatelky Boženy Němcové, je velmi dobře známé. Navštívit zde můžete její muzeum nebo v okolí také přírodní památku Babiččino údolí, kam spisovatelka umístila děj svého díla Babička a kde můžete vidět Staré Bělidlo i zámek kněžny Kateřiny Zaháňské.

Přímo ve městě byste ale neměli minout také návštěvu Vily Čerych. Honosný dvoupatrový dům byl svatebním darem továrníka Ladislava Bartoně své neteři Marii Bartoňové Čerychové. Rodinné sídlo Čerychů navrhl přední český architekt Otakar Novotný, jinak autor například budovy slavného pražského Mánesa. Za minulého režimu vila sloužila jako politická škola a zdravotní středisko. Později v ní Václav Havel natočil film Odcházení.

Loni tu ale nynější majitelka Eliška Kaplický Fuchsová spolu se svým mužem Jozefem Lucákem vybudovala kulturní centrum Kaplicky Creative Centre. Zajít sem můžete do butikového kina, občas se tu konají také komentované prohlídky nebo koncerty.