Článek
Se srdečním selháním se v Česku léčí zhruba 400 tisíc lidí a každý rok přibude dalších padesát tisíc nových pacientů. Většinou jde o ty, co se už léčili s nějakou potíží oběhového systému, jako je vysoký tlak, diabetes, arytmie, ale mnozí netušili, jak vážný jejich stav je.
Při srdečním selhávání srdce nedokáže pumpovat krev tak účinně, jak tělo potřebuje, případně to zvládá jen za cenu zvýšeného tlaku uvnitř. Orgánům i ostatním tkáním kvůli tomu chybí kyslík a další živiny, a zároveň se dostatečně nezbavují oxidu uhličitého a metabolických zplodin.
Neznamená to, že se srdce zastavuje. Jde o onemocnění, které může vznikat postupně a často se dá dobře léčit. První příznaky, jako je ztráta energie, dušnost nebo malé otoky, si nikdo s diagnózou nespojuje. Pak se ale často nemoc naplno projeví například tím, že lidé začnou i po malé námaze lapat po dechu, jsou čím dál unavenější nebo jim výrazně otékají nohy.
Může se tak stát, že člověk se o nemoci, které lékaři říkají srdeční selhání, dozví až poté, co kvůli noční dušnosti skončí na pohotovosti. Následná léčba už nemůže být nikdy tak účinná, jako kdyby se s ní začalo dříve.
Moderní léky dokážou postup nemoci výrazně zpomalit a stav pacienta na dlouhou dobu stabilizovat, zásadně pomoci může i změna životního stylu. Základem jsou léky, které přímo brzdí proces selhávání srdce – patří sem například glifloziny, ACE-inhibitory nebo betablokátory, zrovna ty zároveň snižují i tlak. Doplňují je pak léky, jež mírní konkrétní příznaky, především dušnost a otoky způsobené zadržováním vody v těle.
Pokud člověk chodí na preventivní prohlídky, nemělo by se stávat, že srdeční selhání nebude odhaleno včas. Nově se na to zaměřují praktičtí lékaři. „Mají od letošního roku pomoci vytipovat právě ty pacienty, u nichž se závažná onemocnění srdce, cév nebo ledvin teprve mohou rozvinout,“ říká profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Těmto lidem by praktici měli nechat z krve vyšetřit biomarker NT-proBNP. Pokud je jeho hladina zvýšená, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce. Součástí prevence je v tomto případě také vyhodnocení vzorku moči, které ukáže, jak jsou na tom ledviny.
Mezi rizikové pacienty patří zejména ti, kdo mají:
- prodělaný infarkt
- výraznou obezitu
- dlouhodobě vysoký krevní tlak
- onemocnění srdečních chlopní
- poruchy srdečního rytmu
- onemocnění srdečního svalu
- některé další choroby, například diabetes nebo onemocnění ledvin
Jak může praktik odhalit srdeční selhání
Pokud má rizikového pacienta – tím je například člověk s vysokým tlakem – provede následující vyšetření:
- Vyšetření biomarkeru NT-proBNP z krve: Ukáže případné přetížení srdečního svalu. Dokáže zachytit problém dřív, než se objeví dušnost či otoky. Pokud je hodnota hodně zvýšená, lékař odesílá pacienta na ultrazvuk srdce (echokardiografii), který přesně ukáže stav srdečních oddílů i jejich funkci.
- Poměr uACR z moči: Vyšetření poměru albuminu a kreatininu v moči dokáže odhalit i počínající poškození ledvin. Zároveň jde o varovný ukazatel celkového kardiovaskulárního rizika.
Vůbec nejčastějším, a přitom nejnebezpečnějším rizikovým faktorem podle profesora Jana Krejčího, předsedy České asociace srdečního selhání, je vysoký krevní tlak, s nímž se v Česku po padesátce potýká každý druhý člověk. A potíže s ním navíc mají i čím dál mladší ročníky.
Co se kvůli tomu se srdcem děje? Pokud orgán musí neustále pumpovat krev proti vysokému odporu v zúžených či ztuhlých cévách, svalovina levé komory nejprve zbytní neboli hypertrofuje. Časem se komora rozšíří, začne ztrácet pružnost a její schopnost čerpat krev selhává. Vysoký tlak neboli hypertenze navíc urychluje kornatění tepen, poškozuje cévy v mozku a nenávratně ničí také ledviny.
Mnozí lidé se přitom s tlakem neléčí buď vůbec, protože nechodí na prevenci a nevědí o něm, další část pacientů o něm sice ví, ale užívá léky liknavě.
Infarktů je méně, selhání přibývá
Počet pacientů se srdečním selháním stoupá – na rozdíl od těch, kdo mají obávaný infarkt. Kardiologové tak odhadují, že během deseti až patnácti let stoupne počet lidí s touto potíží na milion, i když ne všichni hned budou mít nejzávažnější podobu.
Neléčené srdeční selhání má vysokou úmrtnost, často během několika let od rozvinutí prvních příznaků. Typickému pacientovi je kolem pětasedmdesáti let, ale na srdeční selhání si zakládá zejména svým životním stylem mnohem dříve. Přečtěte si podrobněji, jaké jsou nejrůznější projevy srdečního selhání a jak se dá nemoc léčit.
Vlastní příčinou úmrtí pacientů s těžkým srdečním selháním bývá například vážná srdeční arytmie, selhání ledvin či jater, plicní edém a fatální potíže s dýcháním. Mohou pro ně být smrtelné také některé infekce, například zápal plic, kdy se opět zvyšuje zátěž na srdce. Pokud se ale podaří srdeční selhání podchytit během prvních dvou z celkových čtyř stádií, je možné všechna tato rizika zásadně snížit.
Lékaři čím dál častěji mluví o tom, jak spolu souvisí celková srdeční kondice a výkonnost ledvin. I jejich funkce se ale v průběhu života snižuje často právě kvůli tomu, že člověk má poškozené cévy a trpí vysokým tlakem. Jedním z projevů je i nevysvětlitelná únava. Vše o tom, jak poznat selhávání ledvin, čtěte zde.
Také pacienti s chronickým onemocněním ledvin se velmi často k lékaři dostávají pozdě, například kvůli nevysvětlitelné únavě. Ta může být projevem toho, že ledviny už jsou natolik poškozené, že selhávají, a jejich uzdravení není možné. „My přitom dokážeme většinu těchto případů zachytit včas. Základem je test na bílkoviny v moči a rozbor krve. Ty lze případně doplnit ultrazvukovým vyšetřením, které může ukázat strukturální odchylky,“ vysvětluje v článku profesor Ivan Rychlík, přednosta Interní kliniky pražské vinohradské nemocnice a předseda České nefrologické společnosti.
Srdci škodí nejen obezita, ale i diabetes
Jak ledviny, tak srdce poškozuje výše zmíněný vysoký krevní tlak a také cukrovka, o níž lékaři rovněž mluví jako o faktoru, který přispívá k rozvoji srdečního selhání.
Cukrovka se rozvíjí roky před tím, než se dá poznat pomocí příznaků. Odhalí se ale pomocí testu, kterým se měří hladina cukru v krvi. Kdo by se měl nechat vyšetřit a proč je důležité léčit stav před vypuknutím samotné cukrovky? Lidé rizika spojená s diabetem podceňují, k čemuž přispívá i fakt, že je nemoc tak běžná, že lidem připadá nevyhnutelná, a zároveň mají pocit, že se zase tak moc neděje, protože na ni existují léky. Povědomí o tom, jak diabetes 2. typu škodí srdci a cévám, je také málo rozšířené.
Hubnutí: co zvládnou léky a co jídelníček
Moderní léky na bázi GLP-1 přinesly převrat. Ale to, co člověk jí, je důležité i nadále.
„Pokud máte cukrovku, máte až dvakrát vyšší riziko, že vás postihne srdeční onemocnění nebo mrtvice, než ten, kdo ji nemá – a to i v mladším věku. Čím déle navíc cukrovkou trpíte, tím se tato pravděpodobnost ještě zvyšuje. A přestože je toto riziko velmi vysoké, až polovina diabetiků o něm vůbec neví,“ upozorňuje na souvislosti profesor Michal Vrablík ze III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Srdci škodí i obezita, kardiologové by proto rádi, aby alespoň části pacientů pojišťovny hradily moderní léky na hubnutí, což by přineslo zlepšení jejich zdravotního stavu i úsporu pro zdravotnický systém, který by nemusel vynakládat tolik peněz na léčbu. „Nejde jen o pokles hmotnosti. Léčba může zlepšit jejich obtíže, fyzickou kondici a kvalitu života a zároveň snížit riziko zhoršení srdečního selhání. Problém je ale cena léčby, která se pohybuje v řádu tisíců korun měsíčně. To si většina našich pacientů nemůže dlouhodobě dovolit,“ konstatoval kardiolog Linhart.
