Cukrovka škodí několik let předtím, než člověk onemocní. Varuje glykémie a tlak

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lidí s cukrovkou i s jejím předstupněm, takzvaným prediabetem, v Česku přibývá. Dokonce natolik, že odborníci považují situaci za alarmující, protože diabetes rozhodně neznamená jen to, že se člověk musí omezovat v jídle. Nese s sebou celou řadu dalších a mnohdy život ohrožujících problémů.

„Diabetes je nemoc, jejíž škodlivost, jako například poškozování cév, začíná mnohem dříve než její projevy. Proto by měl být diabetes, respektive prediabetes rozpoznán při pravidelných preventivních kontrolách u praktického lékaře a co nejdříve a léčen,“ vysvětluje profesor Štěpán Svačina, internista a diabetolog z pražské Všeobecné fakultní nemocnice.

Prediabetem trpí až čtvrtina české populace a téměř polovina lidí ve věku 55 až 64 let, mnozí to však netuší, dokud si nedojdou k praktikovi na běžnou prevenci, kde se sleduje i hladina krevního cukru (glykémie). Za několik let tak u nich může vypuknout cukrovka neboli diabetes.

Myslí se tím diabetes 2. typu, který se rozvíjí jako důsledek životního stylu a kterým lidé čím dál častěji onemocní už někdy po padesátce, případně šedesátce.

Měřitelně nakročeno na to mají ještě o několik let dříve, kdy dospějí právě k prediabetu. Jak se pozná? Hladina cukru v jejich krvi, takzvaná glykémie, už je zvýšená, i když ještě nedosahuje takových hodnot, aby verdiktem byla diagnóza cukrovka. Takový člověk vůbec nemusí být starý ani silně obézní. Problém se sice s kily navíc pojí, ale nemusí jich být zase tolik.

Zvýšená glykémie nemá žádné jiné příznaky, na rozdíl od již rozvinuté cukrovky, která se může projevit únavou nebo silnou žízní. Nebolí, přesto už pomalu ničí cévy a vyvíjí se v cukrovku.

Převedeno na čísla: o cukrovce 2. typu hovoříme, pokud hodnota glykémie nalačno přesahuje 7,0 mmol/l , o prediabetes jde u hodnot 5,6–6,9 mmol/l nalačno.

„Pokud se člověk s těmito hodnotami nezačne léčit, je téměř jisté, že jeho stav přejde v diabetes,“ vysvětluje profesor Martin Haluzík, obezitolog z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Jediným spolehlivým způsobem, jak prediabetes odhalit, je prevence u praktika, jejíž součástí je odběr krve a její rozbor v laboratoři, od čtyřiceti let se standardně zjišťuje právě i hladina cukru zásadní pro rozvoj diabetu. Podle Haluzíka může už deseti- až patnáctiprocentní snížení hmotnosti vrátit glykémii do normálu.

„Tento stav lze ještě zvrátit do normy, stejně jako to ještě jde i u časných fází diabetu 2. typu, a to pomocí režimových opatření, farmakoterapie a někdy i s operacemi,“ potvrzuje také profesor Štěpán Svačina. Operacemi má na mysli zákroky zmenšující žaludek, které lidem s BMI nad 40 hradí zdravotní pojišťovny, platí je někdy i těm s BMI nad 35, pokud kromě obezity trpí dalšími zdravotními problémy.

Jenže poměrně velká část dospělých na prevenci k praktikovi nechodí, což doložil například nedávný průzkum think tanku Ministr zdraví. Ukázal, že 39 procent dospělých lidí nechodí na prohlídky tak často, jak by měli - tedy k praktikovi jednou za dva roky, 14 procent nikde nebylo celých deset let.

Průzkum také potvrdil, že mnozí lidé nechápou princip prevence - jako důvod, proč na ni nešli, často udávali, že se cítí zdraví, nemají žádné problémy či bolesti, a proto na ni nemusí. Prediabetes je ovšem dobrým příkladem, proč je dobré tenhle názor změnit.

Co dělat, když váš organismus dosahuje hodnot pro diagnózu prediabetu? Změny lze dosáhnout zásadní změnou životního stylu. Tímto způsobem se to ale podle lékařů povede ve vyšším věku jen málokomu. „Má smysl užívat moderní léky na hubnutí a bylo by dobré, kdyby je zdravotní pojišťovny hradily i lidem bez cukrovky, vyplatilo by se to, protože by se zabránilo mnoha zdravotním problémům do budoucna,“ míní profesor Haluzík.

Ať už s léky, nebo bez nich, zásadní je omezit živočišné tuky, zejména zpracované masné výrobky, a zvýšit příjem rostlinné stravy, zeleniny a vlákniny. Nezbytný je také dostatek pohybu, podle Svačiny snižuje riziko, že se člověk stane diabetikem, až o polovinu. Pokud vaše stravovací návyky nejsou dlouhodobě dobré, je vždy lepší se poradit o svém jídelníčku s nutričním terapeutem. Ti mají v oboru výživy nejlepší znalosti a na rozdíl od lékaře budou mít čas váš jídelníček probrat detailně a dlouhodobě vám pomáhat.

Také podle Štěpána Svačiny by i lidem s prediabetem mohly pomoci moderní léky určené na léčbu cukrovky, které však zdravotní pojišťovny proplácejí až špatně kompenzovaným diabetikům. Tedy lidem, jejichž nemoc se nedaří držet pod kontrolou třeba pomocí jídelníčku, pohybu a základních léků na cukrovku. Ostatní diabetici si léky musí platit sami, což vyjde na několik tisíc měsíčně.

„Kdyby se podávaly na počátku onemocnění nebo dokonce prediabetikům, dokázaly by nemoc zlikvidovat úplně. Studentům říkáme, že diabetes 2.typu je něco jako infekce. Měl by být zastaven hned na počátku. Jinak představuje extrémní riziko pro vznik onemocnění srdce, cév a nádorů během dalších let,“ vysvětluje obezitolog a diabetolog.

Konkrétně u rakoviny stoupá pravděpodobnost jednak kvůli obezitě, která často jde ruku v ruce s cukrovkou. Tuková tkáň produkuje hormony, které mohou podporovat růst nádorových buněk, obezita navíc oslabuje imunitu. Riziko zvyšuje také chronicky vysoká hladina krevního cukru, která přispívá k množení a růstu rakovinných buněk. Některé nádory mohou růst také kvůli zvýšené hladině inzulinu. Diabetikům více hrozí například nádory jater, slinivky nebo střev.

Hlavní příčinou prediabetu, potažmo cukrovky 2. typu, je životní styl s přejídáním se a nedostatkem pohybu. Významným rizikovým faktorem je také vysoký krevní tlak. „Diabetes obvykle přichází šest až osm let poté, co je člověku diagnostikována hypertenze,“ upozorňuje profesor Štěpán Svačina. Užívání léků na tlak riziko vzniku cukrovky druhého typu samo o sobě nesnižuje. Dostane do normálu tlak, ale pokud člověk dál žije nezdravě a jeho váha stoupá, zvyšuje se i pravděpodobnost, že onemocní cukrovkou.

Počet diabetiků přitom stále roste. „V době, kdy jsem studoval medicínu, byl výskyt diabetu v Česku pod dvě procenta. Dnes je přes 10 procent, a pokud připočítáme i prediabetes, je to navíc dalších pět až sedm procent lidí v populaci,“ vyčíslil profesor Svačina. Jinými slovy, diabetes má zhruba milion lidí, jeho předstupeň dalších 500 až 700 tisíc lidí. Diagnózu diabetu 2. typu se každý rok dozví dalších šedesát tisíc lidí. Nemuseli by, kdyby včas začali řešit prediabetes.

Statistiky odráží změnu životního stylu a čísla dokládají, kolik mezi lidmi přibylo obezity. Před necelým půlstoletím, tedy někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, trpělo nadváhou nebo obezitou 20 procent lidí, dnes má vyšší než ideální hmotnost více než 60 procent lidí.

Lékaři se přitom často setkávají s tím, že lidé podceňují rizika spojená s diabetem, a mají proto tendenci prediabetes neřešit. Přispívá k tomu i fakt, že je nemoc tak běžná, že lidem připadá nevyhnutelná, a zároveň mají pocit, že se zase tak moc neděje, protože na ni existují léky. Málo rozšířené je například povědomí, jak diabetes 2. typu škodí srdci a cévám.

„Pokud máte cukrovku, máte až dvakrát vyšší riziko, že vás postihne srdeční onemocnění nebo mrtvice, než ten, kdo ji nemá – a to i v mladším věku. Čím déle navíc cukrovkou trpíte, tím se tato pravděpodobnost ještě zvyšuje. A přestože je toto riziko velmi vysoké, až polovina diabetiků o něm vůbec neví,“ upozorňuje na souvislosti profesor Michal Vrablík, ze III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Každý diabetik by proto měl být nejen v péči diabetologa, ale i kardiologa, kteří budou terapii koordinovat. Existuje moderní, takzvaná inovativní léčba, která snižuje riziko potíží se srdcem u diabetiků.

Diabetes 2. typu vede krom zvýšeného rizika infarktu myokardu, mrtvice, srdečního selhání či některých druhů nádorů také k dalším komplikacím – je nejčastější příčinou slepoty, selhání ledvin a neuropatie.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz