Hlavní obsah

Analýza: Brusel potvrdil Babišův střet zájmů. Teď jde o to, jak moc je krutý

Foto: Seznam.cz

I konečná verze bruselského auditu potvrdila střet zájmů českého premiéra, píše Respekt.

1. 12. 19:00

Původní verze kontroly úředníků z Evropské komise žádala vrátit zpět do unijní kasy 451 milionů korun.

Článek

Kdyby finální zpráva z Bruselu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše vztahující se k dotacím pro holding Agrofert dopadla dobře, už dávno víme, co v ní stojí. Takto zatím známe prostý fakt, že dorazila v pátek do Česka.

V neděli večer přišel týdeník Respekt se zjištěním, že podle dvou informovaných zdrojů konečná verze auditu potvrdila zjištění té první předběžné z konce května. Tedy, že český premiér ve střetu zájmů je a že se tak protiví jak evropské, tak i české legislativě.

Stejné indicie sesbíraly přes víkend i Seznam Zprávy. Dokument střeží české úřady jako oko v hlavě. Zvlášť po zkušenosti, kdy předběžná zpráva unikla do médií jen pár hodin poté, co dorazila. Obvykle dobře informované zdroje buď nemají k finálnímu rozhodnutí auditorů z Evropské komise přístup, nebo se o něm bojí byť mimo záznam hovořit.

Sám Andrej Babiš ovšem naznačil, že audit pro něj nedopadl dobře. To, když v Otázkách Václava Moravce řekl: „Je zcela absurdní, že Brusel vykládá český zákon, navíc úplně nesmyslně, když zákon ‚lex Babiš‘ byl namířen pouze proti mně s cílem vyštvat mě z politiky. Lex Babiš jsem dodržel, postupoval jsem přesně podle něj, vložil jsem firmu do svěřenských fondů.“

Lex Babiš se jmenuje novela zákona o střetu zájmů, na jejímž základě musel ministerský předseda vložit svoji firmu do svěřenských fondů. K tomu dodal, že komise dokončila audit těsně před tím, než skončilo její funkční období. Od 1. 12. totiž střídá dosavadní tým Jeana-Clauda Junckera sestava vedená Ursulou von der Leyenovou.

Česko se podle Babiše bude nadále zjištěním auditorů bránit. To samozřejmě může, dokonce až u Soudního dvora Evropské unie.

Co tedy v tajeném dokumentu může být? Zcela jednoznačně tam zůstal fakt, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Může ovlivňovat z funkce premiéra (a dříve ministra financí) to, jak se rozdělují evropské peníze. Zároveň podle výkladu auditorů převedením holdingu Agrofert do svěřenských fondů nenaplnil podmínky ani českého zákona, který žádá, aby se od svých firem odřízl. V původní verzi auditoři podrobně dokumentovali, jak velký vliv má na to, jak se s jeho, jak říká premiér bývalou firmou, nakládá.

Tím si byla předběžná zpráva natolik jistá, že se nedalo očekávat, že by po zapracování připomínek České republiky Evropská komise zcela otočila.

Přesto mohli úředníci svůj původní výrok zmírnit. Protože, jak avizovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, jejíž úřad byl za odpověď na předběžnou zprávu zodpovědný, Česko rozporovalo každou větu. Velmi pravděpodobně mohli v Bruselu přistoupit na to, že Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů po celé období, které původní zpráva vytyčila.

Ta konstatovala, že sice český premiér byl ve střetu zájmů od počátku svého vstupu do vlády, tedy od roku 2014, ale že vracet peníze kvůli tomu by Česko mělo jen za období od února 2017. Tehdy vstoupil v platnost „lex Babiš“, který teprve evropskou legislativu sladil s českou, a jak bylo popsáno výše auditoři jsou toho názoru, že jej český premiér porušuje.

Projděte si exkluzivní překlad předběžné zprávy auditu Evropské komise:

Jenže od května do prosince 2017 nebyl Andrej Babiš v žádné exekutivní funkci. Ve vládě Bohuslava Sobotky jej v tomto období nahradil Ivan Pilný. Takže ve finálním verdiktu mohl Brusel ustoupit a určit nižší tzv. korekce. Neboli částku, kterou kvůli tomu má do rozpočtu Česko vracet.

Původně vyčíslili auditoři sumu na 280 milionů korun. Tu by mělo Česko vrátit bruselské pokladně a následně ji vymáhat po Agrofertu, kterému ji vyplatilo podle unijního vidění neoprávněně.

Stejně tak mohli, a velmi pravděpodobně tak učinili, couvnout auditoři ve druhé části své analýzy. V ní identifikovali závažná pochybení u vyplácení dotací Agrofertu na straně českých úřadů. Mimo jiné šlo o špatný postup při hodnocení projektů a chyběla jim také základní kontrola a aspoň základní rozvaha, zda projekty financované z bruselské pokladny mají smysl.

Tyto „kiksy“ ohodnotili auditoři požadavkem na vratku ve výši 300 milionů.

V této části je velmi pravděpodobné, že se českým úřadům podařilo alespoň částečně napravit v očích Bruselu svou reputaci. Je totiž zcela tradiční, že první verze auditu je příkřejší a po námitkách členského státu se podaří část pochybení vyjasnit. V konečné zprávě tak běžně jde třeba o poloviční sumu vracených peněz než na počátku.

Když pak auditoři odečetli „tresty“, které by se zdvojovaly v bodě střetu zájmů a úřednických chyb, došli ke konečnému požadavku 451 milionů korun u dotací určených především na inovace a životní prostředí. Zemědělské dotace má pod patronátem jiné auditní středisko Evropské unie. I to v předběžné zprávě došlo k tomu, že premiér je ve střetu zájmů. O znění finálního dokumentu však ještě evropští a čeští úředníci stále jednají.

Důsledků může mít finální zpráva několik. Jednak Česko bude muset vrátit peníze do bruselské pokladny, respektive přijde mu při příští platbě z Unie méně peněz. Vymáhat by je pak české úřady měly po Agrofertu, protože jinak to zaplatí český daňový poplatník. To se ale povleče roky, protože Agrofert se bude přirozeně bránit i soudní cestou. Postupoval totiž podle pravidel daných českými úředníky.

Firmu tak bude případně bolet víc to, že by k ní české úřady měly napříště přistupovat jako k firmě premiéra, která na dotace nemá nárok. A Agrofert jich jen v posledním roce načerpal za 1,8 miliardy korun. To je víc než holding vydělal, byť jak vždy připomíná mluvčí firmy Karel Hanzelka: „Dotace nerovná se zisk.“

A český premiér bude tlačen k tomu, aby svůj střet zájmů vyřešil ke spokojenosti Bruselu. Jinak by mohl být v extrémním případě vyřazen z jednání o dotačních rozpočtech na úrovni členských zemí. A ty jsou pro Česko klíčové.

Doporučené