Hlavní obsah

Lidé pochopí zdražení o desítky procent, suroviny ale zdražují i třikrát

Ze sídla firmy Vafo Pavla Boušky teď operuje management ukrajinské firmy Suziria. „Pet byznys“ si pomáhá. Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

5. 5. 15:00

Suroviny třikrát dražší než před válkou a hlavně nejistota. Podnikání firmy Vafo, vyrábějící i krmivo Brit, prošlo totální proměnou. „Poslední dva měsíce nás naučily, že se nedá moc dlouhodobě plánovat,“ říká majitel Pavel Bouška.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Rozhovor s Pavlem Bouškou, majitelem společnosti Vafo, největším českým výrobcem a distributorem krmiv pro domácí zvířata, jsme poprvé natočili v únoru a vyjít měl přesně 24. února. Nikdy ale nevyšel – začala válka na Ukrajině a věci i plány, o kterých jsme se v původním rozhovoru bavili, přestaly platit.

I Vafo se za ty dva měsíce proměnilo. Ze sídla firmy v Chrášťanech teď operuje management ukrajinské partnerské společnosti, válka vyhnala ceny obilovin na trojnásobek a firma, která loni rostla o 21 procent, se letos bojí, aby vůbec udržela zisk. Mezi její největší a nejdůležitější trhy totiž patřil právě ten na Ukrajině.

„Změnily se i naše obchodní cíle. Myslím si, že kdybychom letošní rok dokázali udržet tak, že bychom nepropadli do žádné dramatické ztráty a udrželi si nějakou přirozenou obnovitelnou marži, budeme rádi,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Agenda Pavel Bouška s tím, že u surovin teď není otázkou cena, ale to, zda je firma vůbec dokáže sehnat.

Mluvili jsme spolu krátce předtím, než vypukla válka na Ukrajině. Co všechno se u vás od té doby změnilo?

Úplně všechno je jinak. A chtěl bych říct, že kdyby – tak jako minulý rozhovor zůstal neaktuální, protože válka začala, tak kdyby se po tomto rozhovoru povedlo, že válka skončí a opět bude neaktuální, slibuju, že udělám další rozhovor a budu moc rád.

Změnilo se toho strašně moc, samozřejmě má tato situace vliv i na náš obchod, ale to je méně důležité, než jaký vliv má na celou společnost.

Přesto se teď budeme držet vaší firmy. Co konkrétně je jiné?

Měli jsme poměrně velký vzájemný obchod s Ukrajinou a stále je to pro nás důležitý trh. Totálně se také změnily ceny surovin, tedy obilovin, nebo třeba olejů. A aktuálně probíhá nějaké odpojování se od ruských surovin, což je v našem případě zemní plyn. Energie se zdražily už v únoru a jenom to pokračuje.

Další věcí je, že od vás z Chrášťan teď operuje váš ukrajinský konkurent. Firma Suziria.

Neříkal bych konkurent, spíš partner. Ty nešťastné události vedly k tomu, že v našich kancelářích sedí kolegové z firmy, která naši značku Brit dovážela a prodávala na ukrajinském trhu. Zároveň jsme pro ně některé výrobky vyráběli a oni zase jiné pro nás. Je to firma, se kterou jsme vždy spolupracovali a kterou jsem vždy obdivoval.

Kolik lidí z Ukrajiny teď je u vás?

Přesné číslo nevím, ale v kancelářích s námi sedí asi pět kolegyň z managementu této firmy. Řekněme, že ve „vrcholu“ situace jsme tu hostili asi sto lidí. Je ale hezké, jak ten náš „pet byznys“ funguje. My jsme jim pomohli s první vlnou a hned se nám ozvali distributoři naší značky z celé Evropy, že četli na LinkedIn, co se děje a ať někteří lidé přijdou k nim – do Portugalska, Španělska… Stejné to bylo s kolegy z Čech. Musím říct, že v našem oboru ty lidské vztahy hrají velmi důležitou roli.

V „pet byznysu“ nejsou rivalové?

Víc bych to přirovnal ke sportování. Když jde o to, kdo má lepší výrobek, je naše rivalství poměrně tvrdé, ale všichni navzájem máme velmi korektní vztahy.

Na Ukrajině se staré obchody zrušily a jede válečný režim

Když se vrátím k vašemu byznysu, jak byl váš trh na Ukrajině velký a stále tam dovážíte?

Stále tam dovážíme. Před válkou to byl jeden z nejdůležitějších trhů. Ukázalo se, že v oblastech, kde je to možné, je pořád velký zájem. Prodáváme tam, ale samozřejmě to množství je výrazně menší. Dnes tam už dokonce vozíme i jiný typ zboží. Jen to nejnutnější, základní krmivo.

Zároveň se tam i velké množství krmiva posílá jako pomoc – a opět z celé Evropy nám volají naši konkurenti, kteří říkají, že by tam rádi poslali krmivo, ale neví, jak to fyzicky udělat a jestli pro ně nemohu něco udělat, když tam jezdím. V tom jsem pyšný na celý náš obor.

A jak tam teď tedy zboží vozíte?

Fyzicky se překládá na hranicích a dál pokračuje vnitřní logistikou. Podle mých zkušeností se většinou kamionem doveze do Lvovské oblasti, kde se rozkládá na menší dodávky. Slyšel jsem o tom spoustu historek. Jsou i speciální přepravy, které se specializují na to, že jezdí právě do těch rizikových oblastí a tím si vydělávají na živobytí.

Musím ale říct, že ta ukrajinská firma, se kterou spolupracujeme, a vlastně celá země opravdu funguje neskutečně. Hned druhý den útoku už byly jasně vydané zákony, které tu situaci nazvaly válečnou situací. Tím byly jasně definované i obchodní vztahy. Zásahem „vyšší moci“ se obchody, které do té doby probíhaly, přerušily a navazují se nové, které probíhají jiným režimem. Mají speciální dovozní režim, režim plateb. Vše je jiné a historie zůstává zamražená. V tohoto ohledu je profesionalita i na ukrajinských úřadech veliká.

Obiloviny jsou třikrát dražší než před válkou

Mluvil jste o nákladech. O kolik vzrostly náklady na výrobu?

To je něco neuvěřitelného. Stalo se to v jednu chvíli a navíc do toho všeho Maďarsko zakázalo vývoz obilovin. Nám jde konkrétně o kukuřici. Trvalo to asi 4–5 dní, ale vyvolalo to takový chaos, že poprvé byla kukuřice dražší než rýže.

Normálně není?

Není. A řádově není. Když ale mluvíme o nákladech, tak dnes jsou obiloviny třikrát dražší, než byly. Lidé chápou inflaci, vidí, že něco zdraží o desítky procent… ale to, že se něco zdraží hned třikrát, je nepředstavitelné. A do určité míry se to nedá přenést.

Marže nám klesly výrazně. Změnily se i obchodní cíle

Promítlo se to do cen výrobků?

Promítlo, ale je to promítnutí v řádech procent, do určité míry to kopíruje současnou inflaci. Bavíme se o zdražení kolem patnácti procent, u některých výrobků možná trochu vyšším. Vstupy nám ale rostly razantně a dnes to bereme spíš tak, že jsme šťastní, že tu surovinu máme.

Znamená to, že máte i menší marže, než jste měli předtím?

Výrazně.

Co znamená výrazně?

Změnily se i naše obchodní cíle. Myslím si, že kdybychom letošní rok dokázali udržet tak, že bychom nepropadli do žádné dramatické ztráty a udrželi si nějakou přirozenou obnovitelnou marži, budeme rádi.

Skutečně je ten rok tak specifický, že po úspěšných minulých letech je obava, že tento rok může být ztrátový?

Určitě je ta obava na místě. Samozřejmě se snažíme firmu řídit tak, aby se to nestalo, máme i  nějaké rezervy.

Už jsme ale zažili tolik turbulentních změn, že třeba za pět týdnů se může to, co dnes říkám, ukázat jako naprosto nerelevantní. Může se stát téměř cokoliv. Poslední dva tři měsíce nás naučily, že se nedá moc dlouhodobě plánovat.

Krmivo lidé koupí, obojek už spíš ne

Může se stát i to, že pod vlivem toho, že zdražuje téměř vše, začnou lidé šetřit na mazlíčcích. Nebudou si je pořizovat, budou šetřit na krmivu?

To je složitá otázka. Dívám se na to z širší perspektivy, celoevropské. Doteď se nás ty krize příliš nedotýkaly. Neočekávám, že by se prodávalo méně krmiva.

Možná se bude prodávat to levnější?

Možná to levnější, i to je varianta. Nepředpokládal bych ale, že se bude prodávat jen levné krmivo. Možná se najde ta alternativa o třídu níž. To si představit umím, ale přiznám se, že ani to neočekávám.

V sortimentu máme ale i nějaké zbytné výrobky – pamlsky, nebo doplňky, jako jsou klece, obojky a podobně. Tady se může nákupní chování změnit. A u něčeho, co se nespotřebovává, může člověk ten nákup odložit.

Na druhou stranu my jsme se jako lidé změnili. Máme za sebou dlouhou covidovou krizi, teď přišla válka a lidé si daleko víc uvědomují, že žijí jen jednou a tady a teď. Všem se nám ta perspektiva změnila. I během corony všechny prodeje rostly, ačkoliv lidem klesly platy.

Tehdy to ale byly odložené nákupy, třeba proto, že lidé nemohli cestovat. Teď ale možná nebudou mít ani co utrácet.

To je možné, ale je fakt, že spousta z nás na život bude pohlížet jinak.

Vnímání situace v Evropě se liší. Někde dost výrazně

Když srovnáte současnou situaci v Polsku, Británii, Finsku a v Česku, tedy v zemích, kde vaše firma působí, je vnímání současné doby podobné?

Je to obrovský rozdíl. Viděli jsme to například, když jsme zdražovali zboží. To pochopení je v každé zemi jiné. Kromě Česka máme největší zastoupení ve Finsku a tam máme poměrně velké pochopení. Z určitého pohledu máme společnou historii, společné obavy a v tomto ohledu si obě země rozumí. Polsko nemusím ani zmiňovat, to je jednoznačné. Ale naopak, měl jsem obchodní jednání ve Francii, kde to porozumění bylo jiné.

Tam nechápou, proč chcete zdražovat?

Chápou, ale nevidí to tak intenzivně. Když jste ve Francii, nevidíte ukrajinskou vlajku na každé druhé budově jako u nás nebo ve Finsku.

A Velká Británie? Tam je obrovská podpora Ukrajiny, ale zase necítí naši obavu o energie a z toho, že energie nebudou. Logicky, Velká Británie je nezávislá a vůči tomuto jsou schopni pronášet daleko ostřejší soudy. Jsou od toho do určité míry vzdálenější.

Agenda

Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.

Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.

Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované