Hlavní obsah

Mix vysokých úroků a drahé energie je pro české firmy fatální, říká bankéř

Jakub Dusílek, generální ředitel UniCredit Bank.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

26. 4. 7:12

Pro firmy je složitá především současná kombinace zvýšení ceny peněz a současně zvýšení ceny energií. To je koktejl, který je opravdu v některých případech fatální, říká generální ředitel UniCredit Bank Jakub Dusílek.

Článek

Některým firmám se při vysokých cenách energií už dnes nevyplatí vyrábět nebo musí razantně zvyšovat ceny svých výrobků. Problémy tuzemského hospodářství se ale plně projeví až v příštím roce.

„Například u chemické výroby je úplně jasná přímá úměra mezi růstem cen energií a růstem cen hnojiv. A hnojiva zase mají vliv na výrobu potravin a zdražování potravin. Takže to je ta inflační spirála, ve které jsme,“ popisuje ve druhé části rozhovoru pro SZ Byznys šéf české a slovenské UniCredit Bank Jakub Dusílek (první část můžete vidět zde).

Česká národní banka zvedla svou základní sazbu na pět procent. Po loňském hypotečním šílenství, kdy banky prodaly hypotéky za 400 miliard korun, což byl rekord, tak přichází logicky útlum. Jak velký ten propad bude?

Hypoteční trh je teď v situaci, kdy je snížená poptávka po hypotékách. Jednak ten loňský rok byl opravdu nad očekávání rekordní. Takže to bylo něco, co jsme jako banka viděli, že nemůžeme aproximovat (přibližně odhadovat, pozn. red.), že to bude dál takto fungovat. Původně jsme očekávali meziročně pokles o 20 procent. Pak jsme přišli s výhledem 30 procent a teď to může být i 40 procent.

Pořád bychom se ale jen vrátili na předcovidovou úroveň.

A to je přesně ono.

Vrátili bychom se také na normální trajektorii růstu?

Musíme si zase říct, co je v naší situaci normální pro náš trh a naši velikost. Když se podíváme na vývoj ceny bydlení, tak jsme na trhu, kde se opravdu objektivně staví a na trh dostává, řekněme, o dvě třetiny nových bytů a domů méně, než bychom potřebovali.

To, že se postaví a předá 20 tisíc bytů, není ani pomalu na nějakou obnovu existujícího bytového fondu. Takže ten hlavní problém dostupnosti bydlení v České republice je primárně na straně nabídky.

Teď se k tomu přidává i strana poptávky, protože s vyššími úrokovými sazbami se občanům a žadatelům o hypotéky navyšuje měsíční splátka z úvěru a k tomu ještě samozřejmě od prvního dubna máme znovu zavedená makroprudenční opatření České národní banky, která zpřísňují pravidla pro poskytování hypoték.

Takže tenhle mix nedostatku na straně nabídky a zvýšení cen hypoték na straně poptávky vede k poklesu na hypotečním trhu.

Jakub Dusílek (47)

  • Od dubna 2019 generální ředitel a předseda představenstva UniCredit Bank ČR a SR.
  • V letech 2016 až 2018 pracoval v UniCredit Bank Rumunsko.
  • Od roku 2012 vedl v české UniCredit Bank globální bankovní služby.
  • Kariéru zahájil v roce 2003, kdy začal jako manažer regionální pobočky v Živnostenské bance.
  • Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Ceny bydlení se tedy podle vás jen tak nesníží?

Je to taková zajímavost, že mezi prvními třemi zeměmi v Evropě, kde občanovi trvá nejdéle – z hlediska počtu ročních příjmů – pořídit vlastní bydlení, je Česká republika a také Slovensko, tedy náš nedávný federální partner.

A tam můžeme hledat nějaké společné jmenovatele a zase bychom se dostali k tomu, že to je primárně o té nabídkové straně. A je to o tom, že tady máme podobnou stavební legislativu, podobné komplikace z hlediska možnosti realizovat nějaké developerské projekty, dlouhé schvalování a tak dále a tak dále.

Jsou tu určité obavy municipalit více se rozkročit směrem ke společným projektům v oblasti dostupného bydlení čili budování nějakých bytových jednotek ve spolupráci s městy a tak dále.

Samozřejmě že jsme tady měli před 15 lety i o něco vyšší sazby, ale to, co může způsobit šok, je jejich nárůst.
Jakub Dusílek, generální ředitel UniCredit Bank

Jinak pro zajímavost: ten počet ročních příjmů – a zase se bavíme o průměrných číslech –, které potřebujete v Česku na pořízení vlastního bydlení nebo bytů, je 12,2. U jediné evropské země je to 15 příjmů, to je Srbsko, ale to není člen EU. Ale opravdu u nás ta dostupnost bydlení začíná být velmi relevantní problém.

Myslíte, že to bude sociální problém?

V určité situaci může být.

Vy jste členem Národního rozvojového fondu, který vznikl před třemi roky jako forma spolupráce bank a státu. Chystají se tam konečně po třech letech nějaké projekty, například tohoto dostupného bydlení?

Já to vnímám jako velkou příležitost právě pro skutečný rozběh činností Národního rozvojového fondu právě proto, že když jsme přislíbili jako bankovní sektor zastoupený čtyřmi největšími bankami, že budeme spoluinvestorem a poskytneme financování některým klíčovým a významným projektům – ať už v oblasti zdravotnictví, infrastruktury, nebo vzdělávání v ČR –, tak jsme očekávali, že bude složité mezi řadou projektů vybrat ty nejvhodnější. No a bohužel těch projektů tolik není.

Základní problém je tedy v tom, že projekty nejsou připravené. Proč se tedy nic nebuduje?

Teď už je ve velmi pokročilé fázi projekt financování kolejových vozidel pro osobní dopravu na Českých drahách a některé z dalších projektů by mohly být právě z oblasti dostupného bydlení.

My jsme jako zástupci národního rozvojového fondu nabízeli i spoluúčast na projektu typu dostavba dálnice. Čili ne přímo PPP projekt, ale trošku jinou formou. Pak nakonec byl z hlediska časového i připravenosti zvolen PPP projekt a do budoucna nevylučujeme i tyto typy projektů.

Zpátky k tomu dostupnému bydlení. Já myslím, že to je téma, kterému naslouchá stávající vláda premiéra Petra Fialy. Spolu s ekonomickými ministry a ministerstvem pro místní rozvoj i bankovní asociace spouští projekt analýzy situace a hodlá navrhnout řešení právě pro urychlení investic do dostupného bydlení.

Abychom se vrátili k tématu hypoték, řada klientů bude letos refinancovat. Každý rok to jsou desítky tisíc klientů. Nyní ale budou refinancovat s výrazně vyšší sazbou. Neobáváte se, že někteří z nich nebudou mít na splátky?

Ta obava je namístě, protože samozřejmě prudký nárůst sazeb je bezprecedentní. Nebo je takový, na který jsme v posledním období – možná i v posledních dvaceti letech – nebyli zvyklí.

Samozřejmě že jsme tady měli před 15 lety i o něco vyšší sazby, ale to, co může způsobit šok, je jejich nárůst. Vždycky záleží, z jaké výchozí situace ten klient refixuje hypotéku čili jakou měl dosavadní sazbu. Pokud byl na těch historicky nízkých sazbách, které byly, řekněme, ještě v loňském roce dostupné, tak pokud měl pouze roční fixaci, teď se vzbudí do poměrně silného překvapení, jak se vyvíjí jeho splátka při neprodloužené splatnosti.

Dobrý signál ale je to, že banky dnes nečekají na refixaci, tedy až nastane ten samotný okamžik, ale v podstatě s klientem komunikují už několik měsíců dopředu.

Prvotní reakce – i v případě, kdy dochází k nárůstu splátek – je veskrze taková, že je to ještě stále v mezích, které klienti zvládnou. Neříkám, že stoprocentně všichni, ale drtivá většina ano. Takže to zase svědčí o tom, že hypotéky a hypoteční trh u nás byly zdravé v tom, že nebyly poskytnuté hypotéky na hraně toho, co si klienti ekonomicky mohou dovolit.

Myslíte tedy, že jen málo lidí jede skutečně „na krev“?

Přesně tak. A taky se většině klientů mezi obdobím, kdy jim byla v minulosti schválena hypotéka, a dneškem zvýšily jejich disponibilní příjmy. Takže dobrá zpráva je, že opravdu zatím drtivá většina klientů by navýšené splátky měla zvládnout.

Pro firmy to bude problém, když si budou muset půjčovat za vyšší úrokové sazby?

Pro firmy to komplikace je. Nechci říct přímo slovo problém, protože samo o sobě by to firmy měly zvládnout – u nich financování není poskytnuto na hraně. Vždycky u nich uvažujete s nějakým testem, s nějakou citlivostí a schopností klienta splácet při změně některých faktorů. Ať už třeba při poklesu tržeb, nebo zvýšení nákladů.

Co je pro firmy složitější a jiné, než jsme doposud řešili, je kombinace zvýšení ceny peněz a zvýšení ceny energií. Zejména i energií, kam počítám nejen elektrickou energii, ale samozřejmě i plyn. A to je koktejl, který je opravdu v některých případech fatální.

A dokonce jsou i situace, kdy například v chemické výrobě dneska při tom prudkém nárůstu cen plynu některé firmy přestávají vyrábět určité typy výrobků nebo úplně omezí produkci. Protože mají spočítáno, že za této situace vyrábět nemohou, a doufají, že až se situace uklidní, zase se k tomu vrátí.

To potom zase vede k tomu, že například u chemické výroby je úplně jasná přímá úměra mezi růstem cen energií a růstem cen hnojiv a hnojiva zase mají vliv na výrobu potravin, zdražování potravin. Takže to je ta inflační spirála, ve které jsme.

Postupně se zdražování promítá do celé ekonomiky. Kolínská Draslovka už tady například zastavila výrobu a má štěstí, že má další výrobu ještě v USA. Řada firem bude mít obrovské problémy. Začínají někteří majitelé už své firmy prodávat?

Je to situace, která vede k oživení na trhu akvizic a fúzí, to je pravda. Ale teď si samozřejmě musíme říct, kdo jsou ti kupující, protože i ten kupující to musí koupit s nějakou strategií, s nějakým záměrem. Jak s tím naloží?

Že počká na konec války?

Například. Takže to může být spekulace, že se to jednoho dne uklidní. Plyn pořád bude. Nikdo asi teď nepracuje se scénářem, že plyn najednou nepoteče, ještě než se na to stačíme v Evropě a v zemích více závislých na dodávkách plynu připravit.

Tak to je úvaha, kterou samozřejmě investor může mít. Pak to ale povede k tomu, že valuace těch firem nebude taková, aby se prodávající cítili v situaci, že teď jsou nuceni skutečně prodat.

Takže já si myslím, že se zvýší aktivita jednání, ale to se ještě nebude úplně promítat v počtu skutečně uzavřených a ukončených transakcí. Ale aktivita tímto směrem se na trhu nezvýší, už je zvýšená.

UniCredit Bank v Česku a na Slovensku loni vydělala skoro sedm miliard korun. Je to meziroční nárůst čistého zisku o 31 procent. Zopakujete to letos?

I kvůli tomu, co teď řeší naši klienti, jako problémy a výpadky výroby, ten nominální dopad tak velký tento rok nebude. Jako bankovní sektor a banky připouštíme, že prostředí zvýšených úrokových sazeb umožňuje realizovat vyšší výnosy na straně úrokových výnosů zejména na depozitní straně. Takže z hlediska ekonomického výsledku je výhled takový, že tento rok bude lepší než rok 2021.

Ale znovu platí to, co jsme tady řekli. Jak je to udržitelné do dalších let? Bankám se vždy bude dařit tak, jak se daří jejich klientům. Takže banky nežijí někde v nějakém izolovaném prostředí od reálné ekonomiky. Naopak jsou součástí a pomáhají podnikatelům a investorům realizovat jejich záměry a podnikat.

Ale když se nedaří jim, tak jednoho dne to postihne i banky. V každém případě – podobně jako u hypotečních rekordů – jsme zaznamenali rekordní časy pro banky. Já bych chtěl jen pod čarou zmínit, že stále nejsme na výsledcích z roku 2018 a 2019, tedy těch předcovidových. Takže se nebavíme o rekordních ziscích, ale o zvýšené ziskovosti určitě ano.

Válka na Ukrajině výrazně upozadila jedno velké téma, které rezonovalo ještě před pár měsíci, a tím je udržitelnost, Green Deal, přechod na zelenou ekonomiku. Pozorujete, že české firmy plánují víc těchto zelených projektů?

Ten trend byl jasný. Zájem o přechod k nízkoemisní ekonomice se na straně firem projevoval už před konfliktem. Například za loňský rok na našich nově poskytnutých dlouhodobých úvěrech – což jsou typicky investiční úvěry – už skoro 20 procent z objemu byly úvěry související s přechodem k nízkoemisní ekonomice, k transformaci firem k tomu, aby produkovaly méně emisí oxidu uhličitého.

Takže ano, těch projektů byla řada, ale zase si uvědomme, že v našem geografickém prostředí nemáme neomezené množství možností, kam tyto investice směrovat. Samozřejmě můžeme mít nějaký podíl fotovoltaiky.

Problém ale je, že je u nás nízký počet dnů, kdy slunce svítí.

Ano. Dále můžeme mít nějaký malý podíl z hlediska hydroelektráren a podobně a ve špičkách si samozřejmě pomáhat přečerpávajícími. Ale náš základní energetický mix, chceme-li dosáhnout energetické bezpečnosti, nemůže být postavený na obnovitelných zdrojích, jako je právě sluneční svit, vítr a voda.

Takže se nabízela kombinace a právě touto cestou Česká republika chtěla jít. Že to bude nějaká kombinace energie z jádra a energie s využitím plynu. Proto se vlastně i předchozí vláda Andreje Babiše snažila o to, aby do taxonomie udržitelných zdrojů dostala jádro. A nejen jádro, ale i plyn. A to se povedlo, byť s určitými omezeními. No a teď je to znovu o tom. Budeme ten plyn mít?

Vláda teď podnikla první kroky k rozvoji jádra v Česku, nicméně zemní plyn je na ústupu, což se týká i plynových elektráren. Myslíte si vy osobně, že se bude delší dobu počítat s uhlím a  uhlí se tedy bude financovat?

Určitě se k tomu uhlí dostanu. Nemůžeme této vládě vyčítat, že začíná konat. To je dobře, protože o tendru na nové bloky jaderných elektráren se diskutuje už několik let a několik předchozích vlád.

Teď se konečně ta situace začíná konkretizovat z hlediska nějakého postupu, termínů, výběru dodavatelů a tak dále. Ale přesto si uvědomme, že se pořád bavíme o nahrazení bloků, které doslouží, a to ještě ne na úplně porovnatelném výkonu. Takže když se nepřidá další projekt typu třeba rozšíření Temelína nebo jiná jaderná elektrárna, tak nám naopak podíl jádra i výkon jaderné energetiky někdy na horizontu kolem roku 2035 poklesnou.

Čili to je situace, která taky není úplně udržitelná. A teď se vrací do hry úvahy: Dobře, tak plyn je s otazníkem, ale věřme, že bude. Těch alternativ bezpečných a rychle dosažitelných zdrojů není mnoho – z bezpečného hlediska, a právě udržitelnosti a spolehlivosti, protože potřebujete udržet i nějaký bazický výkon, abyste mohli vůbec provozovat přenosovou soustavu.

Takže z tohoto pohledu se mluví o návratu k uhlí. Ale nenazval bych to návrat, ale možná nějaké opoždění plánu od uhlí úplně ustoupit a možná si i některé uhelné zdroje jako záložní ponechat o něco déle, než jsme o tom uvažovali.

Ostatně i teď už se diskutuje, jestli se neprodlouží těžba v našem dole v Karviné. Čili z tohoto pohledu si myslím, že je skutečně úplně nová situace, na kterou je potřeba reagovat ne úplně ideologicky, ale opravdu věcně a pragmaticky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované