Hlavní obsah

Babiš si chtěl stáhnout zisk ČNB. Není co převádět, opáčil guvernér

Foto: Shutterstock.com

ČNB vytvořila v roce 2020 zisk více než 90 miliard korun, obratem ho však využila na snižování ztráty z předchozích let.

Reklama

23. 3. 12:56

Česká národní banka momentálně nemá k dispozici žádný zisk, který by mohla poslat do státního rozpočtu. Bude-li podle analytiků i ČNB po zbytek roku posilovat koruna, bude účetní ztráta banky ještě narůstat.

Článek

Česká národní banka loni vykázala rekordní zisk 91,7 miliardy korun, o rok dříve měla zisk 57,9 miliardy korun – a opět se ozvaly hlasy, že by mohla podpořit státní finance.

Premiér Babiš (ANO) tuto ideu nadhodil po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Uvedl, že by Česká národní banka měla přispět do státního rozpočtu podobně jako to dělají centrální banky Německa a Švýcarska. A dodal, že by bankéři neměli zvedat úrokové sazby.

Premiérovo tažení za ziskem ČNB ukončil guvernér Jiří Rusnok. Oznámil totiž, že centrální banka momentálně nemá k dispozici žádný zisk, který by do rozpočtu převedla. A zároveň upozornil, že lze po odeznění pandemie očekávat, že se česká ekonomika začne opět přibližovat úrovni vyspělých západních zemí – to povede k posilování koruny a vytváření další ztráty.

Rusnok dále upozornil, že ČNB, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady ze zákona nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, vlády, Parlamentu, správních úřadů ani žádného jiného subjektu. „O pohybu úrokových sazeb proto bankovní rada ČNB rozhodne podle svého vlastního uvážení, a to na základě výhledu ekonomiky, který je momentálně silně spjat s koncem pandemie nemoci covid-19,“ uvedl guvernér. Dodal, že při rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb se rada řídí hlavním mandátem ČNB, kterým je zajištění cenové stability.

ČNB loni vykázala rekordní zisk 91,7 miliardy korun a v roce 2019 skončilo její hospodaření v plusu 57,9 miliardy korun. Jenže z předchozích let si také nese ztrátu, kterou umořila ziskem z lepších let – díky tomu se kumulovaná ztráta ČNB sníží na 37,5 miliardy korun.

„Česká republika je na rozdíl od Spolkové republiky Německo nebo Švýcarska zemí, jejíž hospodářství stále tzv. konverguje, tedy přibližuje se ekonomické úrovni nejvyspělejších zemí. K tomuto trendu se česká ekonomika po odeznění pandemie pravděpodobně vrátí, což bude způsobovat tlak na posilování kurzu koruny a generovat účetní ztrátu ČNB z přecenění cizoměnových devizových rezerv do korun. Z toho důvodu je ČNB po uhrazení kumulované ztráty povinna naplnit rezervní fond, jehož zůstatek je nyní nulový,“ uvedl Rusnok. Až poté může podle něj bankovní rada v budoucnu rozhodnout o odvedení zisku do státního rozpočtu.

Převést zisk ano, ale...

Česká národní banka by podle analytiků mohla v obecné rovině své zisky převádět do státního rozpočtu, což je mimo jiné uvedeno i v legislativě. Ale takový postup v sobě skrývá spoustu háčků.

„Zahrnout výsledek ČNB do bilance veřejných rozpočtů obecně dává smysl, protože ČNB je veřejnou institucí. Je třeba nicméně vidět, že podle stavu k letošnímu 10. březnu má ČNB v bilanci neuhrazenou ztrátu 38 miliard korun. Bude-li ve zbytku roku posilovat koruna, jak předpokládají analytici i ČNB samotná, bude účetní ztráta ČNB narůstat. Není tedy příliš reálné, že by ČNB pomohla státnímu rozpočtu v roce 2022, kdy by se mohl rozdělovat její letošní výsledek,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle něj se politici začínají probouzet do reality a uvědomovat si, že ochota finančních trhů financovat obří schodky rozpočtu má své meze. „Také jim už možná někdo naznačil, že při pokračování současného vývoje Česku reálně hrozí snížení ratingu a že za obsluhu dluhu bude platit víc, než vydává třeba na vědu nebo na vysoké školství,“ dodal.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa upozornil, že i po započtení nedávných zisků zůstává ČNB zadlužená.

„Pokud by převáděla nějaké peníze do státního rozpočtu, bylo by to za cenu jejího ještě hlubšího zadlužení. Pokud by si vláda začala dělat z centrální banky v tomto smyslu bankomat, mohlo by to v extrémním případě vést k nedůvěře v českou měnu s katastrofálními dopady na kurz koruny a stabilitu celého hospodářství a měnového systému,“ upozornil.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by ČNB do státního rozpočtu výhledově přispívat skutečně mohla, ale i on upozorňuje, že je nejdříve nutné uhradit kumulovanou ztrátu centrální banky a naplnit rezervní fond, což je například praxe v Německu. „Pokud by se do státního rozpočtu převáděly peníze ČNB z let ziskových, a naopak z let ztrátových by se kumulovala ztráta, dříve či později by to vedlo ke zpochybňování nezávislosti centrální banky a schopnosti provádět měnovou politiku,“ upozornil.

Turecké hospodářství na obzoru

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že zřetelné oddělení rozpočtové politiky a měnové politiky je klíčovým atributem každé skutečně vyspělé ekonomiky. „Budou-li o něm mít investoři pochyby, mohou ztratit část své důvěry v tuzemskou ekonomiku,“ uvedl.

Jako aktuální odrazující příklad zásahu státu do měnové politiky označil Kovanda aktuální vývoj v Turecku. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu náhle odvolal šéfa centrální banky Naciho Agbala a jmenoval na jeho místo bývalého bankéře Şahapa Kavcioglua. Následně turecká lira po náhlé výměně šéfa centrální banky, která trhy zaskočila, prudce oslabila.

Rusnok také připomněl, že cílem ČNB není tvorba zisku, ale plnění jejího mandátu, kterým je zajištění cenové a finanční stability.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované