Hlavní obsah

Jak přežít krizi: Kolem slabých firem už krouží Rusové, říká Benýšek

Jak přežít krizi? Rady od Kellnerova předního manažera Richarda Benýška. (Video: Markéta Bidrmanová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

1. 4. 9:03

Covidová krize už pár firem ke dnu poslala, víc jich ale horší časy teprve čekají. Jak přežít? A jak se připravit? Nabízíme první ze série rozhovorů se špičkovými krizovými manažery.

Článek

Své tipy nabídnou zachránce Tatry Kopřivnice Petr Karásek, šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný nebo Dagmar Plevačová, která působila v českých odnožích společností Velux či Schwarzkopf.

Jako prvního jsme vyzpovídali Richarda Benýška, o kterém se píše jako o čističi, pitbullovi nebo o „zlém muži Petra Kellnera“.

Richard Benýšek

– olomoucký podnikatel, pracoval jako krizový manažer pro skupinu PPF, například v Přerovských strojírnách či v Bestsportu, provozovateli O2 areny,

– vlastnil hokejovou Slavii,

– investor do zemědělství a lesnictví, vlastní Krátký film Praha,

– od roku 2020 je místopředsedou olomoucké ODS.

„Vůbec nechápu, kde se to bere. Manažer nemusí být zlý. Pro Petra Kellnera jsem dělal pár speciálních operací, kde se vyžadovalo, že si člověk vyhrne rukávy a bude působit přesvědčivě,“ odmítá drsné přezdívky, které mu vynesla zejména jeho práce na O2 areně.

Tam ho Kellner vyslal s cílem vyčistit arénu od vlivu bývalého šéfa Aleše Hušáka. Poprvé se s byznysmenem pracovně potkali v Přerovských strojírnách, naposledy když potřeboval dostat dlužné miliony eur ze slovenského finančníka Maria Hoffmanna.

Jak poznat, že jde firma „cugrunt“?

Identifikovat začátek potíží není podle Benýška nic těžkého – prostě klesnou zakázky. „Hodně často zmizí powerpointoví manažeři. Jakmile jim to v powerpointu přestane vycházet, odcházejí vstříc svým novým výzvám,“ říká. Když „dojdou peníze a na dveře vám začnou bouchat takoví zvláštní pánové“, je už pozdě.

Přesto si někteří šéfové odmítají problémy připustit: „Většinou zmizí a vedoucí pracovníky musím odchytávat. Největší občanskou statečnost mají asistentky, ty zůstávají,“ popisuje své zkušenosti v rozhovoru. Přitom je důležité začít s řešením hned.

Jak přežít krizi

Covidová krize už pár firem ke dnu poslala, víc jich ale horší časy teprve čekají. Jak přežít? A jak se připravit?

Odpovědi nabízí série rozhovorů se špičkovými krizovými manažery.

Šéf Monety radí, jak jednat s bankou

Diverzifikovat, radí Benýšek

Zatímco soukromé firmy už své problémy řeší, podniky s majetkovou účastí státu nebo vlastněné samosprávami podle Benýška zaspaly. „Obce mají propad 30 procent a všichni se tváří, že se nic neděje. Zatěžují se dluhy a populisticky říkají ‚my se z toho musíme proinvestovat‘.“ Přitom už teď by podle něj měly dělat strukturální změny. „Loni byl enormní propad příjmu. Všichni dostali kompenzační bonusy do rozpočtu, mají pocit, že se nic nestalo,“ tvrdí Benýšek.

Pošramocená finanční kondice měst, krajů i státu už dopadá na firmy, které eráru dodávají. Pokles zakázek čeká třeba prostějovská textilka Koutný, která šije uniformy pro armádu, policii i hasiče. „Diverzifikovat a diverzifikovat,“ radí Benýšek.

Slabí skončí, silní posílí

Nejcitelněji covid decimoval cestovní ruch, pohostinství a služby. „Během jednoho roku byl zlikvidován sektor služeb. Řada z nich skončí, někteří zkrachují, ale najdou si jinou práci, která jim bude vydělávat na složenky. Ale prodělá na tom stát. Klesne dostupnost, možná něco zdraží, něco možná přejde do šedé ekonomiky,“ uvažuje Benýšek.

A jako každá krize bude i tato podle investora příležitost pro „dravce“: „Slabí budou chvíli slabší. Tím, že popadají, budou silní silnější. Už se děje. Hodně by zamíchal kartami Petr Kellner, který to ale už neudělá. Určitě by se podíval po něčem, co by bylo k mání.“

I když kolem vadnoucích podniků už krouží ruští investoři, Benýšek doufá, že poslední slovo budou mít ti tuzemští: „Je tu pár velkých korporací, které umějí dát dohromady velké balíky peněz, za které umějí nakupovat. Ukáže se, že česko-slovenský kapitál bude mít navrch.“

Sám Benýšek chce dál investovat do lesnictví a zemědělství: vertikální farmy, hydroponie, akvaponie. Ale nejen tam. „Chceme jít opětovně do loutkového filmu. Měli bychom mít podíl koprodukce. Zajímám se o možné pokračování celovečerního filmu Saturnin. To mám spíš na hraní, na výdělek to není,“ přibližuje nejbližší plány produkční společnosti Krátký film Praha.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované