Hlavní obsah

Čas na brexit se krátí, Velká Británie má odejít z EU do dvou let

 

Reklama

6. 12. 2016 15:09

Pokud Británie požádá o výstup z Unie do konce března 2017, faktické ukončení členství by mohlo přijít v říjnu 2018, uvedl vyjednavač Bruselu.

Článek

Michel Barnier, hlavní vyjednavač Bruselu pro výstup Velké Británie z Evropské unie, připustil, že brexit by mohl proběhnout v horizontu dvou let. Podmínkou však je, aby Británie podala žádost o výstup nejpozději do konce března 2017. A to se možná nestane, přestože přesně takový plán představila premiérka Theresa Mayová.

Podle Lisabonské smlouvy by k vystoupení členské země mělo dojít do dvou let po podání žádosti. Jenže Evropskou unii čekají v květnu 2019 volby do Evropského parlamentu a do té doby by podle Barniera mělo být vše vyřešeno.

„Je zřejmé, že období vyjednávání bude kratší než dva roky. Celkem vzato to bude méně než 18 měsíců,“ řekl dnes Barnier novinářům. Faktické ukončení britského členství by tak mohlo přijít zhruba v říjnu 2018.

Členskou zemi opravňuje k výstupu z Unie článek 50 Lisabonské smlouvy. Na jeho uplatnění je podle Barniera Brusel připraven. Dokud jej ale Londýn neaktivuje, Brusel se otázkou výstupu zabývat nebude. A Velká Británie dosud nemá jasno, v čí kompetenci taková žádost je.

Premiérka Theresa Mayová předpokládala, že k podání žádosti má mandát právě ona. Britská vláda vnímá podání žádosti jen jako formální provedení toho, o čem Britové rozhodli v červnovém referendu. Záležitost se ale dostala k vrchnímu soudu, který rozhodl, že aktivaci článku 50 musí schválit i parlament. Vláda se proti verdiktu odvolala a případ v těchto dnech projednává nejvyšší soud. Rozhodnout by měl ve čtvrtek.

Od chvíle, kdy Londýn aktivuje článek 50, musí Evropská unie na svém summitu vytvořit rámec pro jednání. Výstupní dohodu musí schválit parlament, všechny členské země a samozřejmě i samotná Británie.

Británie nemůže z dortu vyzobat třešničky

Británie již dříve projevila zájem o uchování některých vztahů s Evropskou unií nad rámec běžné třetí země. Barnier se na tiskové konferenci ke konkrétní podobě těchto vztahů nechtěl vyjadřovat, nicméně zmínil norský příklad.

Právě Norsko sice není členem Unie, zato je součástí jednotného evropského trhu, přispívá do evropského rozpočtu a akceptuje volný pohyb lidí. Podle Barniera musí Londýn přijít jako první s tím, jak si představuje rámec spolupráce po výstupu z Unie. Barnier zároveň naznačil, že pokud bude chtít Británie využívat některých výhod členských zemí, musí zároveň Evropské unii nějakým způsobem přispět.

Totožný postoj zastává i německá kancléřka Angela Merkelová. „Čtyři základní svobody musí být zajištěny - svoboda pohybu lidí, zboží, služeb a finančních produktů. Bez nich nebude přístup ke společnému trhu," řekla šéfka vlády nejsilnější evropské země. Pokud Británie nedodrží tyto čtyři principy, nemá podle Merkelové na společném evropském trhu co dělat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované