Hlavní obsah

Čelí Evropa šest let od krize další existenční hrozbě? Analytici přináší svoji předpověď

4. 6. 2018 6:34

Americká CNN ve své analýze tvrdí, že Evropská unie se ocitla na kraji další krize. Důvodem je všeobecná nedůvěra k tradičním politickým stranám, ekonomické problémy i politická zemětřesení, která v posledních dnech prodělaly Španělsko a Itálie.

Článek

V roce 2012 uvázly ve finanční pasti čtyři státy - Řecko, Španělsko, Portugalsko a Irsko. Zatímco Řecko v nelehké ekonomické situaci stále zůstává a Evropská unie vynakládá miliardové sumy v dotacích, půjčkách a v červnu chystá jednání o možných daňových úlevách, její dvě členské země se třetí a čtvrtou největší ekonomikou v eurozóně za poslední týden značně polevily v politické náklonnosti vůči EU.

Občané Itálie dosadili v březnových volbách do vlády strany, které neměly v evropský projekt důvěru a brojily proti němu. Populistické a protievropské strany Hnutí pěti hvězd spolu s Ligou severu k tomu navíc slibovaly více peněz do veřejného sektoru a daňové úlevy. Země má přitom vůči Evropské unii dluh téměř 54,2 miliardy korun.

Španělsko naproti tomu svoji ekonomickou situaci od roku 2012 zlepšilo. Vnitrostátní politika se podle analýzy CNN rozpadá.

Vládě nebyla v pátek ze strany poslanců vyslovena důvěra. Tu ale naopak získal šestačtyřicetiletý Pedro Sánchez, kterého tak vůbec poprvé v historii země vyneslo na post vyslovení nedůvěry předchozí vládě.

Sáncheze nyní čeká sestavení kabinetu, který již nemusí mít důvěru parlamentu. Budoucí vládnutí premiéra bude ale patrně nelehké. Jeho socialisté mají v dolní komoře parlamentu jen 84 ze 350 křesel. V pátek ho sice podpořilo 180 poslanců, někteří ale hlasovali hlavně pro odvolání Rajoye a politiku socialistů plně nepodporují.

Navíc je zde Katalánsko, kde mají v regionálním parlamentu od prosince opět většinu separatisté. Jejich nový premiér Quim Torra dnes prohlásil, že i jeho vláda chce pokračovat ve snaze o samostatnou republiku.

Možnou existenční hrozbu Evropské unie nepodporuje ani současná a pravděpodobná budoucí situace Polska a Maďarska.

Ekonomika obou států je v dobrém stavu, s Bruselem se ale neshodují od migrační krize, přes soudní nezávislost až po svobodu tisku a občanské hodnoty téměř v ničem.

Viktor Orbán, který politice v Maďarsku jako premiér vlády dominuje, hrozí zablokováním dlouhodobého rozpočtu EU kvůli vyčleňovaným prostředkům na pomoc migrantům.

Polsko se pak čím dál více staví na stranu USA. Kromě trvalého rozmístění amerických vojáků na území státu za přibližně 44 miliard korun schvaluje také politiku země ve věci otázek íránských sankcí nebo plánovaného ruského plynovodu do Evropy. Tím se však jasně a stejně jako Maďarsko vymezuje proti svým partnerům v EU.

Největším nebezpečím pro tuto situaci, ale také situaci se Španělskem a Itálií, tak zůstává odchod Velké Británie z Evropské unie v březnu roku 2019. Rozpočet společenství značně poklesne, a Maďarsko s Polskem, které podle CNN čerpá zhruba desetinu tohoto rozpočtu, by tak ve své zahraniční politice a ekonomice mohly utrpět nejhůř.

Po brexitu zůstanou hnacími motory EU Francie s Německem, jak tomu bylo i při vzniku Evropské unie. V čase, kdy by měly vedoucí státy stát při sobě, ale Itálie se Španělskem postrádají vnitřní jednotu, Angela Merkelová čelí populistické a protievropské opozici Alternativě pro Německo, čímž Emmanuel Macron zůstává ve svých integračních ambicích společenství sám.

Doporučené