Hlavní obsah

V Česku cirkulují čtyři mutace viru. Pomoci má krok, který přichází pozdě

Foto: pixabay

Zapojení laboratoří i speciálních sekvenačních center. To vše má Česko ochránit před rozšířením nebezpečných variant viru.

Reklama

19. 6. 12:50

Po měsících slibů a příprav se má v Česku rozběhnout plošné sledování i cílené analýzy vzorků koronaviru. Úkol je jasný: Ochránit před aktuálně největším rizikem, které může zvrátit epidemickou situaci - mutacemi koronaviru.

Článek

Monitorování a cílený rychlý screening pozitivních vzorků na přítomnost mutací koronaviru je základním předpokladem pro udržení pandemie pod kontrolou. Pro vládu ale bylo obojí zatím spíše na druhé koleji.

Pro představu: Sekvenování, podrobná analýza odhalující výchylky ve vzorcích, se má podle doporučení ideálně provádět u 10 procent pozitivních záchytů. Česko je na hodnotách okolo jednoho procenta.

Návrh strategie zaměřené na monitorování mutací sice vznikl už před pár měsíci, do praxe se ale zavádí až nyní. Dění v zahraničí, kde působí potíže zejména varianta delta, mění žebříček priorit.

„Naším cílem je včasná detekce mutací, jejich zachycení a vytrasování. Je to naše absolutní priorita, a to i vzhledem k tomu, že lidé budou přes léto hodně cestovat. Tím se zvyšuje riziko zanesení mutací do České republiky. Proto zavádíme plošné vyšetření všech pozitivních vzorků diskriminačním PCR, které odhalí známé mutace,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Vše se podle něj díky úhradě za diskriminační PCR testy a síti sekvenčních center po celé zemi naplno rozjede od července.

„Občané by stále měli myslet na to, že hranice mezi aktuální dobrou situací a zhoršením je velmi tenká. Stačí se podívat do Velké Británie. Užívejme si znovu otevřených služeb, cestujme, ale zároveň se nadále chraňme a buďme, prosím, obezřetní,“ dodal ministr.

Jak moc mohou varianty viru a jejich odlišné vlastnosti se situací zamávat, si Česko vyzkoušelo už v zimě. Tehdy bylo v tomto ohledu naprosto „slepé“. Zemí se bez vědomí vlády šířila nakažlivější varianta alfa (dříve známá jako britská), přesto tehdejší ministr Jan Blatný (za ANO) před Vánoci oznámil rozvolnění opatření. Výsledkem byla epidemická vlna, ze které se Česko dostávalo ještě dlouhé týdny.

S odhalováním zcela nových mutací má pomoci síť sekvenačních center. Ta je složená z laboratorních pracovišť v rámci příspěvkových organizací státu. Většina z nich jsou přímo řízené organizace ministerstva, dále je součástí také Biologické centrum Akademie věd ČR a Státní veterinární ústav spadající pod resort zemědělství. Pro své organizace resort na sekvenování vyčlenil 80 milionů korun.

Celková kapacita sítě má být podle aktuálního prohlášení 4500 vzorků měsíčně, což je podle ministra za současné epidemické situace dostatečné, při zhoršení je možné kapacity navýšit.

Pokud se cíl 4500 analyzovaných vzorků měsíčně podaří naplnit, půjde o výrazný posun oproti dosavadní situaci. Až 4000 vzorků měsíčně totiž sliboval i Vojtěchův předchůdce Petr Arenberger (za ANO). Doposud však Česko podle aktuálních dat SZÚ analyzovalo přes čtyři tisíce vzorků od začátku roku, tedy za téměř šest měsíců.

Foto: Profimedia.cz

Vědci sledují zejména mutaci takzvaného Spike proteinu. Jde o charakteristický protein na povrchu viru SARS-CoV-2, právě proti němu jsou namířeny současné vakcíny.

Nárůst o 79 procent

Aktivitu ohledně monitorování variant v Česku popohnala situace ve Velké Británii, ke které nyní ostatní evropské státy hledí s obavami. Země musela odložit finální fázi rozvolnění protiepidemických opatření a hlásí prudký týdenní nárůst počtu záchytů varianty delta. V pátek bylo v Británii zaznamenáno 75 953 výskytů. Nový součet je přitom o 79 procent vyšší než ten z minulého týdne. Denní počty případů nákazy koronavirem i bilance hospitalizací jsou v zemi dál na vzestupu.

Odborníci varují, aby se přes léto situace nevyhrotila i v Česku, a to ještě dříve, než se systém vyhledávání a monitorování mutací naplno rozběhne. Riziko importu variant bude v létě větší.

„Česká republika má sice nastavená pravidla na vstup do země, ale problém vidím v tom, že nikdo nekontroluje jejich dodržování. Bez kontroly je – myslím – lidé nebudou dodržovat. Mimo to jsou některá pravidla příliš mírná. Jako například ochrana 21 dní po 1. dávce vakcíny nebo rozšíření ochrany pro očkované vakcínami neschválenými EMA,“ uvedla tento týden pro Seznam Zprávy viroložka Ruth Tachezy.

Třetí dávka v zimě?

Varianty koronaviru ale pravděpodobně promluví i do budoucího průběhu očkování proti covidu-19. Postupné změny viru při jeho průniku populací totiž mohou být jedním z důvodů, proč bude potřeba vakcinaci v budoucnu posílit.

„Teď už je nejspíš nepochybné, že nás čeká ještě třetí dávka vakcíny, která asi bude trochu odlišná od těch prvních dvou. Protože bude už více upravená i vzhledem k novým variantám alfa, beta, gama, delta, které cirkulují i v Česku. Ale to zase vyžaduje dobrou dostupnost a vyřešení očkovacího systému tak, aby to fungovalo. Možná nastal čas otevřít dveře očkování i bez objednání - že člověk dorazí a nechá se zaočkovat,“ uvedl Rastislav Maďar, epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Že všechny čtyři nebezpečné mutace jsou v Česku, a to přímo na území hlavního města, potvrdila v rozhovoru pro Seznam Zprávy i pražská hygienička Zdeňka Jágrová.

Třetí dávku očkování, jež má ochranu posílit i proti těm variantám, které protilátkám částečně unikají, mohou lidé dostávat už letos v zimě. „Čeká se na to, jak dlouho bude definitivně trvat ochrana před virem po očkování. Zatím se ví, že to je šest až dvanáct měsíců,“ vypočítal už dříve Roman Chlíbek, šéf České vakcinologické společnosti.

Přeočkování třetí dávkou však nebude nutné jenom kvůli mutacím. Podle vakcinologa je potřeba i u lidí s chronickým onemocněním nebo s oslabenou imunitou. „Může se stát, že jejich ochrana bude například po roce oslabená vlivem jejich onemocnění a bude potřebné je přeočkovat,“ dodal.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované