Hlavní obsah

Chcete žít déle? Starejte se o svá střeva, radí vědci

Foto: Profimedia.cz

Zdravá strava bohatá na vlákninu a pravidelná fyzická aktivita. To je klíč k dlouhému životu bez zdravotních obtíží.

Reklama

19. 3. 18:50

Tajemství bezbolestného stáří spočívá v lidských útrobách. Nové poznatky naznačují, že střevní mikroflóra, která se s přibývajícím věkem neustále mění, je známkou zdravého stárnutí. Stagnující mikrobiom naopak značí onemocnění.

Článek

Pravděpodobnost dlouhého života bez nemocí lze podle vědců předpovědět analýzou miliard bakterií, virů a hub, které obývají střevní trakt. Během procesu stárnutí dochází ke změnám ve střevní mikroflóře. Podle studie publikované v časopise Nature Metabolism je tato transformace a rostoucí rozmanitost mikrobiomu žádoucí. Lidé, u kterých se složení mikroorganismů ve střevech s vyšším věkem nemění, jsou častěji nemocní a umírají dříve.

„Je možné, že mikrobiom, který je nanejvýš prospěšný pro dvacetiletého člověka, není vůbec zdravý pro osmdesátiletého,“ okomentoval výsledky studie její spoluautor a vědec Sean Gibbons pro americký deník The New York Times. „Zdá se, že se mikrobi přizpůsobují stárnoucímu tělu.“

Vědci si zatím nejsou jistí, zda zdravá střeva způsobují bezproblémové stárnutí nebo naopak, je ale podle nich jasné, že spolu souvisí. U pozorovaných jedinců, jejichž mikrobiomy v průběhu času začaly vykazovat více jedinečných znaků, naměřili vyšší hladinu zdraví prospěšných krevních sloučenin.

Vědci zkoumali proměny sekvenováním mikroflóry u více než 9000 tisíc dobrovolníků ve věkovém rozmezí od 18 do 101 let. Lidé, u kterých zaznamenali nejvíc změn, měli vyšší hladinu vitamínu D, nižší hladinu LDL cholesterolu a triglyceridů. Byli zdravější, užívali méně léků, víc chodili a cvičili. Měli také vyšší hladinu některých metabolitů, u kterých se prokázalo, že zmírňují záněty a ochraňují střevní výstelku.

U lidí s rozmanitější střevní mikroflórou také objevily tzv. fenylacetylglutamin, o kterém se někteří vědci domnívají, že podporuje dlouhověkost, protože jeho vysoká hladina byla prokázána u několika desítek seniorů v severní Itálii, kteří se dožili sta let. U lidí se stagnujícím mikrobiomem hrozilo naopak dvakrát vyšší riziko dřívějšího úmrtí.

Střevní mikroflóra se dramaticky vyvíjí v prvních třech letech života, potom zůstává relativně stejná několik desetiletí. Další změny v jejím složení se projevují ve středním věku, zhruba kolem 40. roku. Ačkoliv žádné mikrobiomy nejsou identické, lidé v průměru sdílejí asi 30 procent mikroorganismů, které tvoří základ každé střevní mikroflóry. Zbytek mikrobiomu tvoří jiné druhy, které se u každého objevují v unikátních kombinacích. V procesu stárnutí se u zdravých jedinců stávají rozmanitějšími.

Některé mikroorganismy, které jsou v mládí prospěšné, mohou být podle studie ve stáří dokonce škodlivé. U starších lidí, již se těšili pevnému zdraví, ve vyšším věku dramaticky ubylo tzv. bakteroidů, které v případech, kdy jim chybí vláknina, začnou požírat střevní výstelku, jenž brání průniku bakterií. U lidí se stagnujícím mikrobiomem ale zůstal počet bakteroidů stejný, což spolu s přirozeně oslabující výstelkou vytvořilo předpoklad k rozvoji řady zánětlivých a chronických onemocnění.

Jedním ze způsobů, jak si zachovat zdravou střevní bariéru je častá konzumace vlákniny, tedy ovoce, zeleniny, ořechů, luštěnin či různých semen. Jelikož vědci zatím nepřišli na to, jak jinak ovlivnit počet bakteroidů v mikroflóře, sami doporučují zdravou stravu a častý pohyb. Jejich blahodárné účinky na zdraví střev už prokázaly dřívější studie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované