Hlavní obsah

Chrání před viry, rakovinou i infarktem. Na „lék“ jde však úplné minimum

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

30. 1. 7:12

Prevencí lze předcházet většině nemocí 21. století, shodují se odborníci. Z celkového rozpočtu vyhrazeného pro zdravotnictví jdou však na preventivní péči jen jednotky procent, Česko je pod evropským průměrem.

Článek

Podle nejaktuálnějších dat Eurostatu investují evropské státy do prevence svých obyvatel jen jednotky procent z celkových výdajů na zdravotní péči.

Česká republika je s 2,7 procenta z celkové sumy lehce pod evropským průměrem. Nejlépe jsou na tom Itálie nebo Velká Británie, která ve statistice z roku 2018 ještě figuruje. Nejhůř je na tom naopak sousední Slovensko, kde míří na prevenci jen necelé procento z celkových výdajů na zdravotní péči.

Na mnohem horší pozici se Česko dostane při přepočtu výdajů na osobu. Evropský průměr činí 82 eur, český 40 eur. Na špici žebříčku se opět objevuje Velká Británie se 185 eury na osobu, stříbrnou příčku drží Švédsko se 165 eury a Finsko s výdaji 152 eur na osobu.

Pojišťovny: Na prevenci dáváme stále víc

České pojišťovny se však brání, na prevenci jde každým rokem více peněz a klienti mají možnost využít širokou škálu preventivních programů.

„VZP od roku 2014 aktivně a adresně zve pojištěnce k účasti na screeningových programech pro vybraná onkologická onemocnění. V loňském roce jsme tímto způsobem oslovili téměř milion našich klientů. Náklady na tento preventivní projekt jsou hrazeny z Provozního fondu VZP ČR a jejich roční výše dosahuje přibližně 10,5 milionu korun,“ uvádí mluvčí největší zdravotní pojišťovny v Česku Milan Řepka.

Náklady na preventivní prohlídky ale v minulém roce u klientů této pojišťovny klesly. Důvod? Pandemie covidu-19. Češi méně navštěvovali své lékaře kvůli preventivním prohlídkám, pojišťovna přitom na této položce počítala s růstem nákladů.

„Do Fondu prevence ZP MV ČR plánuje v roce 2021 investovat 280 milionů korun. Každoročně zvyšujeme jak objem financí a nabídku preventivních programů, tak apel na klienty, aby se o své zdraví starali. Nabídka je velice široká, klienti mohou vybírat z celkem 18 preventivních programů. V roce 2019 jsme ve Fondu prevence měli vyčleněno 200 milionů korun, loni 260 milionů korun, a letos tedy ještě o 20 milionů více,“ sdělila Hana Kadečková, mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR, tedy druhé největší tuzemské pojišťovny.

Tuzemská „trojka“, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, letos na prevenci vyčlenila ještě o deset milionů více, tedy 290 milionů korun. I zde je to více než před rokem.

„Prostředky na preventivní péči každoročně navyšujeme. Co se týče apelu na klienty, tak s klienty aktivně komunikujeme na Facebooku a v případě potřeby i prostřednictvím newsletterů. Apelem na naše klienty je i svým způsobem samotné navyšování prostředků na preventivní programy,“ sdělila pro Seznam Zprávy mluvčí pojišťovny Elenka Mazurová.

Pojišťovny a jejich počet klientů

Všeobecná zdravotní pojišťovna: 5,93 mil.

ZP Ministerstva vnitra ČR: 1,31 mil.

Česká průmyslová ZP: 1,24 mil.

Oborová zdravotní pojišťovna: 731 tis.

Vojenská zdravotní pojišťovna ČR: 700 tis.

Revírní bratrská pokladna: 427 tis.

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: 143 tis.

zdroj: Centrální registr pojištěnců

Podle pojišťoven je navíc řada preventivních prohlídek a vyšetření hrazena z veřejného zdravotního pojištění, kam míří mnohonásobně vyšší částky než na Fond prevence, který je jistou nástavbou a také jednou z mála možností, jak se pojišťovny mohou od konkurence lišit.

„Tvorba tohoto fondu je striktně stanovena zákonem – většinu z těchto peněz tvoří penále a pokuty od neplatičů pojistného, dále prostředky odpovídající až jednomu promile z pojistného na veřejné zdravotní pojištění – základního fondu a prostředky z provozního fondu,“ dodává k fungování Hana Kadečková, mluvčí ZP MV ČR.

Odborníci: Prevence není jen o penězích

Podle odborníků na preventivní medicínu a výživu však není prevence postavená jen na financích. Funkční může být i díky další podpoře ze strany autorit, zaměstnavatelů a lékařů. Pokud by se v tomto prevence posunula, přineslo by to více benefitů, jak pro klienty pojišťoven, tak i pro stát.

„Více než o peníze jde o nastavení a priority. Třeba zdravotnictví je postavené na nemocech, a ne na zdraví. Lékaři se v náročném studiu učí hledat nemoci a heroicky zachraňovat životy – za což jim samozřejmě také patří obdiv a díky. Jenže ještě prospěšnější by bylo učit se i udržovat zdraví,“ říká specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

Podle ní by měla být zejména ze strany Ministerstva zdravotnictví patrná výraznější vůdčí role při podpoře primární prevence. „I nyní v řešení pandemie se ministerstvo a zdravotníci soustředí jen na boj s jedním virem, co skoro vůbec neřeší, je podpora zdraví, aby naše těla tento vir, ale i další ohrožení, pohodověji zvládala, což by z dlouhodobého hlediska bylo jistě to nejpřínosnější,“ dodala Slimáková.

Proč na tiskových konferencích nezazní nic o prevenci?

Přidává se i specialistka v preventivní, funkční medicíně a výživě Eva Hájková, která by více zodpovědnosti doporučila přenést na lidi.

„V dnešní covidové době se vláda minimálně zaměřuje na prevenci, včetně vhodných intervencí k podpoře a správné funkci imunitního systému, který je v ‚boji‘ proti většině onemocnění, včetně virových infekcí, zásadní. Proč více neslyšíme o důležitosti kvalitního spánku a vitamínu D3? Proč neslyšíme od vlády, že se máme více hýbat, o nových pokynech WHO? Proč rizikovým skupinám nepošlou domů vitamín D3, ideálně s K2, tak jak to dělají v Británii? Co vidím jako možnou, efektivní cestu, je to, abychom nám všem dali mnohem větší zodpovědnost za své zdraví,“ říká Eva Hájková.

Účinnou variantou je podle ní cesta, jakou se vydala Austrálie. Menší část výdajů za lékařské služby zde hradí pacient a větší část stát. Podporuje se tak zodpovědnost každého, aby se o sebe lépe a efektivněji staral. Rozhodně správná cesta je to podle ní u chronických onemocnění, která může člověk svým chováním ovlivnit.

„Možná to zní drsně, ale zodpovědnost za své zdraví nemůže přeci nést náš lékař a zdravotní pojišťovna,“ dodává mimo jiné spoluzakladatelka Institutu funkční medicíny Eva Hájková.

Vyšší prevence, nižší náklady na léčbu

A proč by prevence měla mít v medicíně, ale i na tiskových konferencích ministra zdravotnictví větší slovo? Se zodpovědnějším přístupem ke zdraví klesají i výdaje na lékařskou péči.

„Chronická onemocnění jsou v dnešní době narůstajícím a závažným problémem, který vidíme i na naší klinice. Mají na svědomí přes 80 procent všech úmrtí v EU. Jde především o kardiovaskulární onemocnění, diabetes, přitom jde o nemoci, kterým by se dalo předejít, a to právě vhodnou a efektivní prevencí,“ přidává své zkušenosti z praxe Eva Hájková.

Ze statistik podle ní vyplývá, do kterých oblastí prevence by stát měl mnohem více investovat. Bez diskuse jsou běžná fakta jako omezení kouření, alkoholu, více pohybu a kvalitní strava. Hájková by chtěla, aby se víc pozornosti věnovalo tématům, jako jsou environmentální zátěž, toxické látky, kvalita vody, spánku, regenerace, stres a obecně psychický stav, který zásadně ovlivňuje zdraví člověka.

Navíc není třeba objevovat nové cesty, stačí se inspirovat v zahraničí. „Jsou místa, kde nemocnice zakládají své vlastní zeleninové zahrady. Země, kde se propaguje terapie lesem. Nemocnice, které omezují prodej nezdravostí ve svých prostorách, školy, které upřednostňují lokální potraviny,“ vypočítává Slimáková, mimo jiné zakladatelka prvního českého think tanku pro otázky veřejného zdraví Globopol. „V Česku bych třeba pochválila projekt Státního zdravotního ústavu Zdravá školní jídelna anebo právě rozběhlou nabídku bufetového výběru snídaní ve Fakultní nemocnici v Ostravě,“ dodala.

České zdravotní pojišťovny a zdravotnictví však budou nejen tento rok čelit velkému tlaku na financování kvůli probíhající epidemii covidu-19. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného bude letos veřejné zdravotní pojištění ve schodku 13 miliard korun, zapojit se budou muset peníze z rezerv zdravotních pojišťoven. Podle zkušeností odborníků, ale i nejnovějších dat by se však prevence ani v době epidemie neměla opomíjet.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované