Hlavní obsah

Neprůhledná Bečva. Postup detektivů prověřují kolegové z vedlejší kanceláře

Foto: Profimedia.cz

Do řeky Bečvy unikly 20. září 2020 jedovaté látky, které zahubily 40 tun ryb.

Reklama

12. 6. 16:55

Prověřit postup policistů při vyšetřování havárie na Bečvě mají jejich kolegové, kteří se v tom sami angažovali. Jejich vedoucí je přesvědčen o nestrannosti, s čímž ale nesouhlasí ministr Gazdík, který trestní oznámení podával.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Přijdete ke dveřím a zazvoníte. Je to ve stejné budově, někdo si pro vás přijde,“ odpovídá pracovník kriminálky na dotaz, jak daleko to k sobě mají vyšetřovatelé obecné a hospodářské kriminality ve Vsetíně. Jinými slovy – velice blízko.

Jak Seznam Zprávy nyní zjistily, právě to je jádrem sporu, který se aktuálně vede o vyšetřování ekologické katastrofy na řece Bečvě. Prověřit práci detektivů mají jejich kolegové z vedlejšího oddělení, kteří se přitom – jak přiznávají – zpočátku na vyšetřování kauzy sami podíleli. V kontextu nedávného rozhodnutí soudu jde postup o to podivnější.

Okresní soud ve Vsetíně vrátil v květnu kauzu, v níž policie stíhá společnost Energoaqua a jejího ředitele Oldřicha Havelku, policii zpět k došetření. S vysvětlením, že vsetínští policisté nedostatečně vyšetřili okolnosti havárie, v jejímž důsledku v září roku 2020 zahynulo 40 tun ryb.

Loni v říjnu podal ministr školství Petr Gazdík (STAN) trestní oznámení na způsob, jak detektivové vyšetřují otravu řeky Bečvy. S jeho oznámením však žalobci sehráli ping-pong, jehož výsledkem je, že kritizovaní vyšetřovatelé mají prověřit sami sebe.

Seznam Zprávy nyní získaly dokumenty, z nichž vyplývá, jak policie takové rozhodnutí obhajuje. Vysvětlení v polovině letošního března poskytl za ředitelství policie Zlínského kraje šéf územního odboru Vsetín Ladislav Pajdla, který svým usnesením odmítl vyloučit vsetínskou kriminálku z prověřování trestního oznámení vůči vlastním detektivům.

První větev, druhá větev

Základem Pajdlova argumentu je, že takzvanou první větev – otravu řeky Bečvy – vyšetřuje Oddělení hospodářské kriminality Vsetín. Druhou větev – prověřování přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti – má na starosti v rámci stejného baráku v centru města Oddělení obecné kriminality Vsetín.

Přičemž tuto druhou větev mělo několik měsíců na starost Oddělení hospodářské kriminality (vyšetřující první větev), což se změnilo až letos v lednu rozhodnutím okresního státního zastupitelství.

Aby provázanosti nebylo málo, plukovník Pajdla přiznal, že vyšetřovatelé z obecné kriminálky se na začátku podíleli i na vyšetřování havárie na Bečvě. „Policisté Oddělení obecné kriminality Vsetín se podíleli na prověřování takzvané první větve jen v samém počátku na několika dílčích úkolech, přičemž hlavním zpracovatelem předmětného spisu (druhé větve) je v současné době Jaroslav Rumánek, který v dané věci nebyl nijak činný,“ vysvětluje Pajdla v usnesení, které mají Seznam Zprávy k dispozici.

Podle šéfa vsetínské kriminálky není důvod jeho úřad vylučovat z prověřování trestního oznámení ministra Gazdíka. „Pouhý profesionální vztah mezi policisty, byť mohou být zařazeni na stejném pracovišti, nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti těchto policistů nestranně vést trestní řízení,“ vysvětlil plukovník Pajdla.

Zločinné spolčení

Ministr Gazdík proti jeho rozhodnutí podal na začátku května stížnost. V odůvodnění pak nadále trvá na tom, že vyšetřovatelé vsetínské kriminálky mohou být vůči svým kolegům podjatí a z prověřování trestního oznámení mají být vyloučeni. „Dané dvě větve spolu bezprostředně souvisí, původně spolu tvořily jeden celek, na jejich prověřování se podílelo jak Oddělení hospodářské kriminality Vsetín, stejně tak jako policisté z Oddělení obecné kriminality Vsetín,“ uvedl místopředseda hnutí STAN.

Gazdík odmítá Pajdlův argument, že profesionální vztah mezi policisty nemůže vést k obecným pochybnostem o kvalitě jejich práce. Ministr školství krajské ředitelství policie požádal o zrušení usnesení šéfa vsetínské kriminálky.

Gazdíkovy pochybnosti o vsetínských vyšetřovatelích posílil i rozsudek soudu, který vrátil kauzu policii k došetření. „Z usnesení soudu vyplývá, že policie neodvedla dostatečnou práci a nenašla ani jeden přímý důkaz, který by měl dosvědčit jejich verzi havárie. Vše tedy z mého pohledu o to více nahrává teorii zločinného spolčení, což je hlavním motivem mého trestního oznámení z října 2021,“ řekl Seznam Zprávám ministr, který ze Zlínského kraje pochází.

Gazdík se snažil do případu vtáhnout i Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), v jejímž popisu činnosti je vyšetřovat kriminalitu mezi policisty. Inspekce jeho podnět v dubnu 2021 předala Okresnímu státnímu zastupitelství ve Vsetíně, které k žádnému kroku nepřistoupilo.

Hledá se viník

Kritika soudu na adresu vsetínské kriminálky byla zdrcující. „Policejní orgán se podle názoru soudu dostatečně nezaměřil na okolnosti samotné havárie na řece Bečvě ze dne 20. 9. 2020, respektive na konkrétní trestněprávní jednání, které ji mělo způsobit,“ stojí v usnesení soudkyně Ludmily Gerlové z 9. května 2022.

Terčem její kritiky jsou úkony, které policie provedla na začátku vyšetřování případu. Tedy pravděpodobně i těch úkonů, u kterých asistovali policisté z Oddělení obecné kriminality Vsetín, jak jsme popsali výše. Soudkyni například vadilo, že hned první posudek od znalce Jiřího Klicpery se měl zaměřit na společnost Energoaqua.

„Úkolem znalce tedy nebylo zjistit původce havárie na řece Bečvě, ale sám policejní orgán v podstatě jako původce havárie označil stíhanou společnost, a ve vztahu k původci havárie tak bylo zadání znaleckého posudku návodné,“ popsala soudkyně.

Dodejme, že případ je to politicky citlivý, protože nedaleko oblasti havárie stojí i chemička DEZA patřící skupině Agrofert expremiéra Andreje Babiše (ANO). Případem se tehdy zabývala i sněmovní vyšetřovací komise, podle jejíchž závěrů se úřady nedostatečně zabývaly sběrem důkazů v místech, kde do Bečvy vtékají odpadní vody Babišovy továrny.

Nedostatečné prověření všech okolností havárie kritizovala i soudkyně Gerlová. Chybou podle ní bylo, že policie prověřovala jen 11 z celkových 20 výustí do řeky Bečvy. Řadu výustí podle soudu policie vyloučila z podezření proto, že jimi v době vyšetřování neprotékala voda či že při šetření sebrané vzorky nepřekračovaly limity znečištění.

„Soud tak považuje uvedený postup za zcela nesprávný, neboť skutečnost, že v povolených výustích netekla voda či nebyla znečištěna nad povolenou míru znečištění v době šetření několik dnů, týdnů či měsíců po havárii, neznamená, že tomu tak nebylo v době havárie. Také výusť společnosti Energoaqua již dne 21. 9. 2020 v odpoledních hodinách (tedy pouhý den poté, co se havárie projevila na řece Bečvě) nevykazovala překročení limitů povoleného znečištění kyanidy. U jednotlivých výustí navíc není ani konkrétně uvedeno, kdy u nich bylo šetření provedeno,“ kritizuje soudkyně práci vsetínské policie.

Podle ní není jisté, že stíhaná společnost skutečně ekologickou katastrofu způsobila. „Za této situace, kdy policejní orgán vyloučil velké množství výustí do řeky Bečvy jako zdroje znečištění jen s výše uvedenou argumentací, je třeba se o to důkladněji zabývat tím, zda zdrojem znečištění byla skutečně obviněná společnost Energoaqua,“ dodala Gerlová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované